Martin Šimečka: V blízkovýchodní krizi je svět rukojmím barbara Trumpa

Myslí si to komentátor slovenského Denníku N Martin Šimečka.

Upozorňuje na hlasy řady analytiků, kteří říkají – nebo možná spíše doufají – že Írán nebude chtít jít do otevřené války, která by mohla snadno přerůst do války světové. Jednoduše z toho důvodu, že by ji Teherán prohrál. Jenže íránská vláda si zároveň zajistila podporu milionů Íránců, kteří žádají pomstu.

Čtěte také

Thomas Kulidakis: Írán, kovboj Trump a hollywoodský trhák

Znalci geopolitiky se však mohou mýlit. Ostatně mýlili se třeba v roce 1914, kdy si po atentátu na následníka rakousko-uherského trůnu Františka Ferdinanda v Sarajevu nikdo nemyslel, že vypukne světová válka. Nikdo ji tehdy nechtěl, stejně jako dnes. Spustila ji ale série krátkozrakých rozhodnutí politiků, kteří nedokázali předvídat budoucnost.

Za nejtypičtější projev dnešní obavy z budoucnosti slovenský komentátor označuje příspěvek amerického politika Chrise Murphyho. Jak senátor z řad Demokratické strany napsal: „Okamžik, kterého jsme se všichni obávali, nastal.“ Jeden evropský diplomat pak situaci pro server Politico popsal slovy: „Nevíme, co máme dělat.“

A má pravdu, přitakává Šimečka. Nevíme, co máme dělat, protože jsme bezmocní vůči šéfovi nejmocnější země na světě, jehož chaotická mysl je ovládána jen jeho nekonečným egem, dodává autor.

Je jako páťák

Je jen slabá útěcha, že pocit bezmocnosti prožívají i mnozí Američané, včetně těch, co zažili Trumpa zblízka. V knize Strach popisuje slavný americký novinář Bob Woodward zasedání Národní bezpečnostní rady za současného amerického prezidenta. Donald Trump se na jednání ptal expertů, proč Spojené státy utrácejí tolik peněz v Jižní Koreji.

Někdejší ministr obrany James Mattis přikazoval svým podřízeným, aby prezidentovi nepředkládali žádné návrhy na vojenské zásahy, které by měly souvislost s Íránem. Prý se totiž obával, že by Trump podlehl pokušení|foto:Český rozhlas

Když mu tehdejší ministr obrany James Mattis vysvětloval, že jde o snahu zabránit třetí světové válce, Trump prý odešel z místnosti. Mattis měl vzápětí přítomným říct, že Trump rozumí danému tématu jako „žák páté třídy základní školy“.

Tentýž Mattis ještě před svým vypuzením z Trumpovy administrativy podle knihy jiného amerického novináře Petera Bergena přikazoval svým podřízeným, aby prezidentovi nepředkládali žádné návrhy na vojenské zásahy, které by měly souvislost s Íránem. Prý se totiž obával, že by Trump podlehl pokušení.

Přesně to se teď stalo, tvrdí Šimečka ve slovenském Denníku N. Generálové totiž Trumpovi předložili několik možností, zabití Solejmáního však měla být „nejkrajnější možnost“ v naději, že ho od ní právě tím odradí. Byli šokovaní, když si Trump zvolil odpálení rakety. Podle Šimečky ale měli tušit, že přesně to udělá.

Lež a hloupost vítězí

Írán se teď nechce jen pomstít, ale pokusí se také vytlačit Američany z Blízkého východu, kde mají Spojené státy na 50 tisíc vojáků. V regionu také v posledních dvou dekádách investovaly stovky miliard dolarů.

Čtěte také

Gita Zbavitelová: Svět by měl být za likvidaci Solejmáního vděčný

Vypálení íránských raket na americké základny může být jen první krok. A nikdo netuší, co udělá Donald Trump v budoucnu. Všichni jsme rukojmí jeho barbarské mysli, myslí si Šimečka.

To, co ale můžeme a máme dělat, je snažit se zachovat si rozum. Je to přitom těžký úkol, protože Trumpova agresivita je nakažlivá. V pohledu slovenského komentátora pobízí diktátory na celém světě k násilí, protože Amerika přestala být zárukou pravidel, která udržovala mír.

Trump rozmetal křehkou shodu západní civilizace, že pravda a rozum mají v politice větší váhu než lež a hloupost. Uvolnil tak stavidla, která dosud bránila pomateným politikům dostat se k moci. A ti i díky němu ucítili svoji příležitost, tvrdí Šimečka.