Matěj Schneider: Bidenova kauza údajného sexuálního napadení otráví americké prezidentské volby

2. květen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Joe Biden

„Trvalo nám 19 dní, než jsme napsali o obviněních Joea Bidena. Tady je proč,“ zněl titulek rozhovoru New York Times, který udělali s vlastním editorem.

Deník cítil potřebu vysvětlit, proč s informováním o kauze tak otálel. Na konci března totiž přišla se závažným obviněním žena jménem Tara Readeová. V roce 1993 pracovala pro tehdejšího senátora státu Delaware a současného takřka jistého kandidáta demokratů na prezidenta Joea Bidena. Teď říká, že ji Biden měl na Kapitolu sexuálně napadnout. Údajně ji měl přitisknout ke stěně, sáhnout pod sukni a penetrovat prstem. Když ho odmítla, měl reagovat slovy: „Myslel jsem, že se ti líbím.“

Čtěte také

Když New York Times o kauze informovaly, byly stále jedním z prvních velkých amerických médií, které tak učinilo. Reportérkám Sydney Emberové a Lise Lererové se nepodařilo obvinění potvrdit ani vyvrátit. To se ostatně u obdobných případů po takové době od údajného napadení děje málokdy.

Na konci dubna ale přišla dvě jiná média se zjištěními, která zesilují věrohodnost obvinění. Nejprve web The Intercept – který byl mezi prvními, kdo se kauze věnoval – objevil telefonát, podle všeho matky Tary Readové, do show Larryho Kinga ze srpna 1993. V něm nepříliš konkrétně mluví o problému své dcery v kanceláři nejmenovaného prominentního senátora.

O několik dní později pak vydal výsledek své investigativy novinář Rich McHugh na webu Business Insider. McHugh našel dvě známé Tary Readeové z 90. let, které vypověděly, že jim o sexuálním napadení Tara tehdy říkala. Ani jedno z těchto zjištění samozřejmě není přímým důkazem. Je ale nutno podotknout, že fakt, že o údajném napadení měla oběť říkat někomu přibližně v době, kdy se přihodilo, bývá v těchto případech považován za silný podpůrný důkaz.

Dvojí metr

Pozoruhodná je pak reakce (respektive „nereakce“) mnoha amerických médií a dvojí metr, který na případ aplikují oproti jiným kauzám. Přitom právě dva nejpodstatnější novináři, kteří na kauze pracují, mají z minulosti v podobných případech úctyhodné zářezy.

Čtěte také

McHugh pracoval s Ronanem Farrowem na případu Harveyho Weinsteina – to je největší podobný případ posledních doby, který nedávno skončil odsouzením Weinsteina k 23 letům vězení. Ryan Grim, který případ Tary Readeové pokrývá pro Intercept, zase jako první psal před dvěma lety o obdobném případu týkajícím se nejvyššího soudce Breta Kavanaugha. V obou kauzách stáli mnozí vysoce postavení demokraté i komentátoři na straně žen vznášejících závažná obvinění. A minimálně v případě Kavanaugha si vystačili se stejnou, pokud ne menší úrovní důkazů.

Jako u všech podobných případů je okolo kauzy Tary Readové spousta nejasností, na které v různé míře upozorňují všichni jmenovaní novináři. Na některé z nich má Tara Readová silnější, na jiné slabší odpovědi. S obviněním prý čekala do teď, protože si jednak nejprve neuvědomovala, že se stala obětí zločinu, a hledala vinu za situaci u sebe (to je u obětí sexuálního násilí vcelku obvyklé). Později prý nechtěla spouštět obrovskou mediální smršť, dokud nebude její dcera plnoletá, a zároveň prý nechtěla ohrozit úřadování Baracka Obamy, protože Biden byl jeho viceprezidentem.

Zdvižené obočí také vyvolává chvála, kterou pěla Readová na Bidena před několika lety na Twitteru ohledně jeho politického boje proti sexuálnímu násilí. Někteří kritici také poukazují na článek, který Readová před několika lety napsala a ve kterém chválila Vladimira Putina. Readová od té doby článek smazala a říká, že názor na Putina změnila. Není ale jasné, proč by její chaotické a neinformované politické názory měly podrývat věrohodnost jejího obvinění.

Americké volby

Tým Joea Bidena prý instruuje své prominentní podporovatele, aby při probírání kauzy upozornili na to, že „všechny ženy mají právo být slyšet“, a odkazovali na reportáž New York Times s tím, že Bidena očistila. Autorky a deník už se vůči tomuto překrucování vymezily. Jejich text je možná k obvinění skeptičtější než pokrytí Interceptu a Business Insideru a zmíněný rozhovor s editorem New York Times naznačuje, že své pokrytí kauzy deník upravoval, aby příliš nenaštval Bidenův tým. Rozhodně ale nedokazuje Bidenovu nevinu.

Kauza pravděpodobně nebude mít žádné výrazné rozuzlení – už jen kvůli zmíněné obtížnosti takováto obvinění vyvrátit nebo potvrdit. Tara Readová žádá, aby byly zpřístupněny dokumenty z Bidenovy senátní kanceláře, které má v držení univerzita Bidenova domovského státu Delaware. Ta to zatím odmítá udělat s tím, že je má vydat až dva roky po jeho odchodu z veřejného života. Za jejich zveřejnění se také přimluvila redakce deníku Washington Post.

I bez jasného konce jistě kauza výrazně zasáhne do prezidentských voleb, ve kterých se Donaldu Trumpovi nejpravděpodobněji postaví právě Biden. Jaký postoj ke kauze zaujmout bude Sofiinou volbou pro přední demokratické političky, jedna z nich se navíc stane Bidenovou viceprezidentskou kandidátkou – slíbil totiž vybrat si právě ženu.

Matěj Schneider

Trumpův tým už před několika dny ukázal ochotu kauzu pro svoje účely využít – satirickým postem na sociálních sítích s videem s Hillary Clintonovou. Sám Trump má podobných obvinění na kontě celou řadu, ale taktika znechucení voličů z výběru mezi dvěma neatraktivními kandidáty, a tím snížení volební účasti, hraje do karet spíše jemu. V průzkumech teď sice lehce ztrácí, ale do voleb zbývá ještě půl roku.

Autor je publicista

autor: Matěj Schneider | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio

Související