Jan Macháček: Proč Trumpovi stoupá podpora
Kdybychom to brali podle toho, co si čteme a vidíme v médiích, tak si ve věci koronavirové krize počíná americký prezident Donald Trump naprosto zmateně.
Nejprve deklaruje vítězství nad virem, a to ještě dřív než do Ameriky dorazil. Pak prohlásil, že testů na koronavirus má Amerika spoustu a že jsou to testy krásné. Přitom v té době, kdy to řekl – tedy zhruba před třemi týdny – neměly USA prakticky žádnou testovací kapacitu.
Čtěte také
Zmatečná a rozporuplná vyjádření amerického prezidenta bylo možné zaznamenat ve věci ventilátorů i ochranných pomůcek a nedávno chtěl skončit restriktivní opatření federální vlády do Velikonoc a poslat lidi do práce, aby pak zase změnil názor a prodloužil omezení do konce dubna.
Washingtonským elitám i liberálním médiím se během této mimořádné doby zdá nad slunce jasné – ještě jasnější než od začátku, že tento prezident prostě není mentálně a osobnostně vybaven pro výkon své funkce. Jenže ouha – podpora Donalda Trumpa v průzkumech každým dnem roste.
Jak si to vysvětlují liberální média a elity? Za všechny třeba Janan Ganash pro Financial Times. Ratingy prezidentů v krizi vždycky nejprve rostou. Po 11. září také rostla podpora prezidenta George W. Bushe, přestože jeho první komentáře po útocích na World Trade Center byly zmatené až blábolivé.
Trump vyhráno nemá
Čtěte také
Neklidná veřejnost se vždy upírá k autoritě. Britským konzervativcům a premiéru Johnsonovi se nyní také v průzkumech velmi daří. A vlastně se dá vždycky říci, že vzhledem k tomu, co se děje, tak by podpora prezidenta měla být ještě vyšší a kdyby byl prezident někdo jiný, tak by jí také ještě vyšší měl.
Co má podle Ganeshe Trump společného s Johnsonem, je, že oba velmi neradi říkají lidem nepříjemnosti a špatné zprávy. Neapelují na povinnosti a oběti, ale spíše na optimismus a výroky o tom, co se všechno zvládne a co se všechno dá zařídit. Oba jsou mistři světa v tom, jak to dokážou tlačit.
Walter Russel Mead z deníku The Wall Street Journal má úplně jiný pohled. Trumpovi kritici neustále opakují, že je rasista, sexista a ignorant. Jenže vůbec nechápou sílu a intenzitu populistické energie, která pohání voliče Trumpa, ale i podporovatele Bernieho Sanderse, stále ještě prezidentského kandidáta na levém křídle Demokratické strany.
Čtěte také
Když se totiž sečte podpora Sanderse a Trumpa, tak 55 % amerických voličů podporuje politika, který otevřeně pohrdá washingtonským politickým establishmentem.
Trumpovi podporovatelé nesrovnávají prezidenta s osvíceným lídrem, který udělá vždycky správnou věc a neudělá nikdy chybu, ale s establishmentem – včetně médií, který se zapletl s komunistickou Čínou a učinil Ameriku strategicky závislou na čínské výrobě, včetně farmaceutik a zdravotního vybavení.
A pro toho, kdo přišel v minulosti v USA o práci kvůli čínské konkurenci, chyby Trumpa blednou proti chybám establishmentu. Voliči Trumpa nerozumějí americkému angažmá v Iráku, v Afghánistánu ani v Libyi, ani nechápou americkou podporu tzv. arabskému jaru.
Čtěte také
Útoky na establishment – taky tomu můžeme říkat deep state – nejsou vždy racionální a férové. Ale populismu se daří, když leadership establishmentu selže a dělá velké chyby. Kdyby američtí konvenční politici odváděli dobrou práci, Donald Trump by dnes moderoval nějakou televizní show.
Tolik komentátor Wall Street Journal. Dodejme, že Trump ještě před krizí hodně vsázel na vzestup akciových trhů. Ty se sice historicky a rekordně propadly, od minulého týdne se ale stabilizují. Navíc se podařilo v kongresu schválit rekordní stimul pro ekonomiku a razantně vstoupila do hry i centrální banka.
Uvidíme, jak dlouho růst podpory Trumpovi vydrží. Záleží i na tom, jak bude americký zdravotní systém krizi zvládat, jak se projeví obrovský počet lidí bez zdravotního pojištění apod. Trump rozhodně vyhráno nemá.
Kdo už ale slavil kvůli koronaviru jeho konec, tak se tedy dost spletl. A co se v médiích píše o Trumpovi, je jemu samotnému spíše ukradené. Komunikuje hlavně skrze tweety. A soustavná kritika médií působí často jako kampaň a jeho podporovatele mobilizuje.
Autor je komentátor Lidových novin a ředitel Institutu pro politiku a společnost (spjatého s hnutím ANO)
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
