Ve Spojených státech zemřelo na koronavirové komplikace už 3 400 lidí. Víc než při útocích z 11. září, informuje The Washington Post

Čtěte také

Trump ignoruje pandemický plán Spojených států, dokonce jedná v jeho rozporu, popisuje Politico

Zatímco univerzitní město Jena v Durynsku zavede od příštího týdne povinné nošení roušek při nakupování a v MHD, zbytek Německa se pře o to, zda je takové nařízení dobrý nápad, píše deník Süddeutsche Zeitung.

Jena dokáže zásobit rouškami místní zdravotníky, pro obyvatele jich ale dost nemá. A tak je vyzvala, aby si je ušili sami. Německý deník připomíná, že „maskovaní“ už dávno chodí na ulicích povinně Češi a Slováci.

Koronavirová pandemie navyšuje popularitu demokratických lídrů po celém světě, s odvoláním na analýzu dat společnosti Morning Consult si toho všímá britský deník The Financial Times.

Vůbec nejvíc si polepšil ministerský předseda Spojeného království Boris Johnson. Od začátku roku jeho popularita vzrostla o víc než čtvrtinu. Johnson je dnes jedním z nejoblíbenějších lídrů v demokratickém světě, poznamenává britský deník.

Turecko plánuje amnestii

Turecká vláda chce propustit na 90 tisíc vězňů, informuje o tom zpravodajský server Balkan Insight. Plán je součástí rozsáhlých bezpečnostních opatření v boji proti šíření koronavirové nákazy. Stojí za ním vládnoucí turecká Strana spravedlnosti a rozvoje spolu s partnerskou Stranou národního hnutí.

Čtěte také

Řecko porušuje mezinárodní právo, kritizuje Schrott. Nehumánně se chová Turecko, reaguje Charanzová

Návrh zákona počítá s tím, že by za přísných podmínek byli propuštěni všichni vězni starší 65 let. Jak podotýká server Balkan Insight, legislativní opatření se netýká vězňů odsouzených za sexuální kriminalitu, drogy, terorismus nebo násilí na ženách.

Stejně tak v celách zůstanou i vězni, kteří byli zadrženi až po 1. červenci roku 2016. Tentýž měsíc před čtyřmi lety bylo v Turecku zadrženo přes 70 tisíc lidí kvůli zmařenému pokusu o armádní převrat, ze kterého vláda viní hnutí duchovního Fethullaha Gülena.

Z vězení se nedostane ani 86 novinářů, několik lidskoprávních aktivistů nebo opozičních politiků, mezi nimi například Selahattin Demirtas, bývalý šéf prokurdské Lidově demokratické strany. Jak dodává server Balkan Insight s odvoláním na data ministerstva spravedlnosti, v Turecku si nyní odpykává trest 300 tisíc lidí, o 65 tisíc víc než je kapacita tamějších věznic.

Mír v Afghánistánu?

Křehký mír v Afghánistánu je v ohrožení, píše na stránkách zpravodajského serveru Al-Džazíra Sultan Barakat, ředitel Centra pro humanitární a konfliktní studia v Dauhá. Právě v katarské metropoli podepsaly USA na konci února mír s hnutím Tálibán. Jak ale podotýká profesor politologie, tehdy ještě nikdo nemohl tušit, že dohodu ohrozí prezidentská roztržka a koronavirová pandemie.

Afghánský zdravotní systém není na pandemii připravený, varujeBarakat. Někteří tvrdí, že díky geografii země a extrémní izolaci některých komunit může dojít ke zpomalení nákazy. Z Íránu, který má s pandemií velké problémy, se ale do země vrací spousta lidí, což by mohlo šíření koronaviru naopak urychlit, soudí politolog na stránkách serveru Al-Džazíra.

Čtěte také

Přinese dohoda Američanů s Talibanem mír Afghánistánu?

Afghánistán navíc sužuje roztržka mezi Ašrafem Ghaním a Abdulláhem Abdulláhem o výsledky zářijových prezidentských voleb. Oba dva muži už měli vlastní inaugurační ceremonie. Spojené státy jsou vývojem v Afghánistánu zklamané, americký ministr zahraničí Mike Pompeo už oznámil letošní snížení plánované finanční podpory o miliardu dolarů. O stejnou částku přijde Afghánistán i za rok.

Podpora ze zahraničí tvoří 40 % afghánského HDP. Pokud tedy strategie USA dotlačit Afghánistán k jednotnému vedení země nevyjde, může hrozit kolaps politické stability v Kábulu. Krizi by prý ještě zhoršilo předčasné stažení amerických vojáků a jednotek NATO kvůli koronavirové nákaze, což by mohlo podnítit Tálibán k porušení příměří.

Jsou ale i důvody k mírnému optimismu, tvrdíSultan Barakat ve svém komentáři na stránkách Al-Džazíry. Jednak i přes aktuální mimořádnou situaci pokračují diplomatické rozhovory, a jednak je možné, že s ohledem na pandemii by mohl Tálibán naopak navázat další formy spolupráce s afghánskou vládou. A tak by mohl světu ukázat, že umí být zodpovědným partnerem při spravování země.

Víc si poslechněte v audiozáznamu.