V Rakousku tempo šíření nemoci zpomaluje. Kurz varuje před optimismem, všímá si Der Standard

Zatím Kurz zvládá hlavně to první, když neslibuje návrat k normálu po Velikonocích. Rakouské vládě je totiž jasné, že takový optimismus by občany k dodržování karantény příliš nemotivoval. Na druhou stranu ale kabinet musí bránit šíření bezmoci a špatných nálad, vyzývá Der Standard.

Čtěte také

Koronavirus v Maďarsku: Stane se obětí parlamentní demokracie?

Opatření rakouské vlády proti šíření nemoci COVID-19 podporují téměř tři čtvrtiny voličů. Podle průzkumů navíc obliba kancléře Kurze a ministra zdravotnictví Rudolfa Anschobera ze Strany zelených den za dnem roste. Der Standard se proto ptá, jak by se měla v časech krize chovat opozice? Pozice rakouských Sociálních demokratů a Svobodných je docela svízelná.

Samoúčelná kritika populární vlády totiž může opozici spíše škodit. Nabízí se proto dvě možnosti. Buď se zapojit do krizového řízení, nebo na vládu zdálky dohlížet a čekat na lepší časy. A samozřejmě se ozvat, pokud vláda dělá opravdu vážné chyby, uzavírá.

Jaká je dnes role opozice?

Útlumu běžných sporů mezi vládou a opozicí si všímá taky britský deník The Guardian. Premiér Boris Johnson a jeho kolegové z kabinetu mluví o válce s koronavirem a opoziční labouristé jim k tomu přizvukují. Vzhledem k zavřeným hospodám utichly taky politické debaty u piva a lidé se tak můžou o aktuálním dění bavit jedině doma nebo na internetu.

Čtěte také

S nemocí COVID-19 se zřejmě budeme muset naučit žít. Stejně jako s encefalitidou, ani tu neumíme léčit

Profesor politologie z cambridgské univerzity David Runciman ale v eseji pro Guardian trvá na tom, že se v žádném případě nejedná o konec politiky jako takové.

Naopak. Současná krize podle profesora Runcimana odhaluje jinak skryté vrstvy politiky. Za normálních podmínek by nás zřejmě hlavně zajímalo, která strana nebo který politik vládne. V časech epidemie se ale dostáváme k podstatě. Že jsme totiž ve svobodných volbách svěřili moc vybrané skupině lidí, která si teď musí poradit. Zároveň politici mají k dispozici donucovací prostředky, které by bez souhlasu voličů nikdy nedostali.

V době stavu nouze se ukazuje, co mají demokracie společného s autoritářskými režimy. V obou případech totiž jde hlavně o moc a zajištění pořádku. Rozdíl je v tom, že demokraté mají moc propůjčenou od lidí pouze na omezenou dobu. Rozhodovací procesy v demokratických státech sice působí těžkopádně, ani autoritářská Čínská lidová republika ale novou nemoc na přelomu roku ovládnout nedokázala – dočteme se v Guardianu.

Rozdíly mezi dětmi jsou i mezi Francouzi

Francouzské školy zůstávají už 14 dnů zavřené. Deník Le Monde v reportáži z různých koutů Francie ukazuje, jak domácí samostudium ještě víc prohlubuje sociální rozdíly mezi dětmi. Některé francouzské školy na předměstích totiž hlásí, že až třetina žáků se zatím k domácím úkolům vůbec nepřipojila.

Čtěte také

Zpravodaj ČRo: Britové neberou hrozbu vážně, roušku má málokdo. Je otázka, zda zdravotnictví vydrží

V některých domácnostech chybí internet a problémy může způsobit taky chybějící tiskárna. Podle listu Le Monde se sociální problémy týkají víc než milionu dětí ve Francii. Učitelé to po návratu budou muset zohlednit. Mnozí už proto počítají s tím, že navzdory domácí výuce bude konec nouzového stavu připomínat spíš návrat po dlouhých prázdninách.

Le Monde taky pravidelně přináší tipy pro rodiče jak děti v době nouzového stavu zabavit doma. Francouzský deník zaměřil pozornost po audioknihách a filmech taky na počítačové hry zaměřené na rozvoj dětí. Do výběru pro náctileté pronikla taky česká stopa – hra Samorost 3 autora Jakuba Dvorského.

Německá ekonomika? 

V Německu v pondělí vyjde předběžná zpráva o vývoji inflace za březen. V únoru tam tempo růstu spotřebitelských cen rostlo na 1,7 %. Inflace se tak přiblížila cíli Evropské centrální banky, pod kterým byla už desátý měsíc a který centrální banka stanovila těsně pod 2 %. Připomeňme, že Německo je největší ekonomikou v Evropě a zároveň největším obchodním partnerem České republiky. 

Německá ekonomika by podle analytiků mohla v letošním roce kvůli koronaviru klesnout zhruba o 5 %, tedy podobným tempem jako v roce 2009, kdy ji zasáhla globální finanční krize. Informovala o tom agentura DPA. 

Marc Schattenberg ze společnosti Deutsche Bank předpověděl, že pokud koronavirová krize v květnu z větší části skončí, mohl by výkon německé ekonomiky v celém letošním roce klesnout o 4,5 až 5 %.

Víc si poslechněte v audiozáznamu.