Virus propagandy? The Insider se ptá: Je zrušení sankcí hlavním cílem Kremlu i důvodem pomoci Italům?
Ruská státní média podle komentáře nabízejí nepříliš optimistický obraz blízké budoucnosti, ve které světovou ekonomiku v důsledku řádění viru nevyhnutelně čeká krize, která postihne USA i Evropu včetně Německa a Itálie. Naopak Rusko prý zůstane stabilní.
Čtěte také
V takové situaci by pak bylo jasné, že Evropa musí zrušit sankce uvalené na Rusko za anexi Krymu a válku na Donbasu, a to i kdyby s tím USA či Ukrajina nesouhlasily. Tomu, že Kreml počítá s podobným scénářem, podle autora nasvědčuje skutečnost, že Putin ve čtvrtek během summitu skupiny G20 už navrhl, že kvůli koronaviru je potřeba sankce proti Rusku zrušit.
Rusko Itálii asi nepomohlo jen tak...
Do Itálie, kde v důsledku onemocnění novým koronavirem zemřelo nejvíc lidí na světě, dorazila na začátku týdne ruská vojenská letadla s lékaři a materiální pomocí. Italský list La Stampa uveřejnil komentář, který ukazuje na to, že Rusko Itálii pravděpodobně nepomohlo jen kvůli svým dobrým úmyslům a tradičnímu přátelství.
Autor píše, že na italské území vstoupily ruské vojenské jednotky, zabývající se bakteriologickou válkou. Nikdo přitom nesdělil, jaké vybavení si s sebou přivezly, rozhodně však prý nejde o velice potřebné ochranné obleky nebo plicní ventilátory.
Rusové se po konzultaci s italským generálním štábem vydali do severoitalského Bergama, kde budou mít volnou ruku. Itálie se může stát další frontou, kde budou působit ruské zpravodajské služby a ruští vojáci zde budou studovat bakteriologickou válku.
Kreml obvinění odmítá
Ruská redakce Rádia Svobodná Evropa v souvislosti s tímto komentářem z italského tisku připomněla, že Rusko do Itálie poslalo spolu se zhruba stovkou vojenských specialistů a lékařů také 20 vozů aerosolové dezinfekce a jednu z 15 laboratoří vojsk chemické a radiační ochrany.
V článku se také uvádí, že první ruská letadla na letišti uvítal osobně italský ministr zahraničí. Kreml už odmítl, říká se v příspěvku, že by pomoc Itálii nějak souvisela se snahou dosáhnout zrušení sankcí proti Rusku.
Rozšíření EU?
Francouzský státní zpravodajský kanál France 24 připomíná, že ve dnech, kdy se evropské instituce naplno věnují zuřící epidemii koronaviru, došlo k posunu v úplně jiné záležitosti: rozšíření Evropské unie.
Čtěte také
Už v úterý se členské státy EU shodly na zahájení přístupových rozhovorů s Albánií a Severní Makedonií.
Makedonci vynaložili velké úsilí, aby dostáli evropským požadavkům. V červnu 2019 země zašla tak daleko, že změnila i svůj název a stala se z ní Severní Makedonie. Byl to jediný způsob, jak ukončit vleklý spor s Řeckem, které do té doby kategoricky blokovalo jakékoliv úvahy o tom, že by jeho severní soused mohl k EU přistoupit.
France 24 varuje, že i přes tento pokrok čeká malou balkánskou zemi stále dlouhá cesta. Proces vstupu do Evropské unie, která se stále vzpamatovává z brexitu, může prý zabrat roky. Někteří Makedonci se proto rozhodli, že štěstí v Evropě budou hledat sami. Podle statistik Světové banky zemi v posledních deseti letech opustila celá čtvrtina populace.
Víc si poslechněte v audiozáznamu.
Související
-
Spojené státy během jediného dne přeskočily Itálii i Čínu a mají nejvíc potvrzených případů
Podle zpravodaje Českého rozhlasu v USA Jana Kaliby se opakuje obrázek, který už známe: zdravotníkům chybějí ochranné pomůcky, kapacity nemocnic přestávají stačit.
-
Koronavirus v Africe: Zavádějí se hygienická opatření, v uprchlických táborech hrozí masivní šíření
Mnoho zemí v Africe zavádí kvůli pandemii koronaviru hygienická opatření, dodržování ale bude složité. V uprchlických táborech hrozí nekontrolovatelné šíření viru.
-
OSN: Koronavirus je hrozba pro celé lidstvo; Španělsko už má vyšší počet obětí než Čína
Za 24 hodin tam zemřelo 738 lidí. To je zatím vůbec nejvyšší denní nárůst. Celkově v zemi na nemoc Covid-19 už zemřelo přes 3600 lidí, vyléčilo se jich víc než 5300.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.