Koronavirus v Africe: Zavádějí se hygienická opatření, v uprchlických táborech ale hrozí masivní šíření

V Africe se novým typem koronaviru nakazilo nejvíce lidí v Jihoafrické republice, výskyt nákazy je ale hlášen mimo jiné i v Egyptě, Senegalu, Alžírsku a první případy se objevily v Ugandě nebo Mosambiku.

Čtěte také

OSN: Koronavirus je hrozba pro celé lidstvo; Španělsko už má vyšší počet obětí než Čína

Skutečný počet případů ale neznáme. Světová zdravotnická organizace vyzvala africké státy k zavedení opatření, ke kterým přistoupily země po celém světě. Doporučuje zrušení veřejných akcí, omezení shromažďování a dodržování hygienických zásad. Mnoho afrických zemí už tato opatření už zavedlo.

„V některých zemích půjde restrikce v menší či větší míře zavést. Nejzranitelnější obyvatelé, kteří žijí v nejtěžších podmínkách, to ale budou mít opět nejsložitější,“ říká Tomáš Bendl z Lékařů bez hranic.

Člověk si nemůže pravidelně mýt ruce, když nemá přístup k pitné vodě a mýdlu. Lidé si nemohou udržovat odstup od ostatních, když přežívají v přelidněných uprchlických táborech nebo ve slumech. Spousta krizových oblasti na území Afriky vůbec nemá možnost potřebná opatření zavést.


Tomáš Bendl

Například v Demokratické republice Kongo nově platí zákaz shromažďování většího počtu lidí. Lékaři ale proto nemohou dělat vakcinační kampaně proti stávající epidemii spalniček, která zemi sužuje. Podle posledních údajů se touto nemocí nakazilo už přes 300 000 lidí. „Opatření se někde zavedou a je možné je dodržovat, ale je třeba vnímat, jaké vedlejší dopady budou mít. A ty nejsou vždy pozitivní,“ dodává Bendl.

Nový typ koronaviru je přitom nejzávažnější právě pro lidi, kteří mají jiná onemocnění nebo jejichž organismus je oslabený. Rychlé šíření nákazy v kombinaci se špatnými hygienickými podmínkami a nesnadnou dostupností lékařské péče může mít pro Afriku katastrofální dopady.

Situace v uprchlických táborech

Kvůli přetrvávajícím konfliktům v některých afrických státech musejí lidé přežívat v uprchlických táborech. V nich není možné dodržet hygienická opatření ani nutnou vzdálenost od ostatních lidí. Humanitární pracovníci se obávají, že vlády se primárně zaměří na vlastní obyvatele a lidé v uprchlických táborech budou odkázáni zcela sami na sebe.

Čtěte také

Thomas Kulidakis: Koronavirus Covid-19 na Balkáně

Srovnatelně špatná situace je podle Lékařů bez hranic i v některých oblastech Řecka. Například v uprchlickém táboře na Lesbosu je jeden kohoutek s vodou pro 1 300 lidí a několikačlenné rodiny žijí v malých stanech. To jsou pro potenciální šíření koronaviru ideální podmínky.

Taková zařízení jsou často odříznuta od okolí, virus se tam tedy nemusí vůbec dostat. Pokud se tak ale stane, jeho šíření bude v těchto podmínkách nekontrolovatelné.