Nový typ koronaviru nevznikl v laboratoři, ale v přírodě. Proběhly v něm spontánní změny, říká vědec

25. březen 2020

Vědci porovnali sedm známých typů koronavirů. Nový typ, který způsobuje epidemii, nevznikl manipulací v laboratoři, ale evolučně v přírodě. Má také jedinečnou molekulární strukturu.

Autoři studie otištěné v magazínu Nature Medicine potvrdili, že nový koronavirus má přirozený původ a stal se škodlivým přirozenou cestou. Porovnávali sekvence genomů různých typů známých koronavirů. SARS-CoV-2 je zatím sedmým, který je schopen infikovat lidi.

Čtěte také

Analýza ukázala, že tento RNA virus nebyl vytvořen v laboratoři a ani nebyl záměrně manipulován. „Vědci se dopátrali spontánních změn, které ve viru evolučně proběhly,“ říká Ivo Rudolf z Ústavu biologie obratlovců AV ČR, který studii přeložil.

Molekulární struktura SARS-CoV-2 se od dalších známých koronavirů podstatně liší a podobá se příbuzným virům, které už známe u netopýrů nebo luskounů.

Metaforicky lze tento „nový model“ viru přirovnat k autu – pomyslní konstruktéři aut (virů) vezmou existující model konkrétní značky, vymění mu kola a motor a ponechají konstrukci. Takový celek se pak stane základem pro nový model auta (virus). Koronavirus má ale úplně novou konstrukci, jakou byste u ostatních nenašli, je to tedy úplně nová značka.

Čtěte také

Srovnání sekvencí genomů různých koronavirů vědci zveřejnili na webu. Zachovali se stejně jako Číňané, kteří sekvenci genomu viru SARS-CoV-2 zveřejnili krátce po propuknutí epidemie.

Vývoj koronaviru

Podle první verze se nový typ koronaviru do své současné patogenní podoby vyvinul ve zvířecím hostiteli a až poté se přenesl na člověka. Jednalo se pravděpodobně o netopýra, dalším mezihostitelem mohl být luskoun. Pokud platí tato verze, může se takový přenos opakovat i v budoucnu, uvedl pro server Science Daily Andrew Rambaut, spoluautor studie.

Podle druhé verze se virus na člověka přenesl ze zvířecího hostitele nejdříve ve verzi, která nebyla škodlivá. Až poté zmutoval do podoby umožňující snadný přenos mezi lidmi. V ní se proteiny viru velice účinně vážou k lidským buňkám.

autoři: Štěpán Sedláček , mrk
Spustit audio

Související