Koronavirovou krizí je u nás bezprostředně ohroženo 300 tisíc lidí. Ti, co přijdou o práci a nemají úspory, varuje sociolog

Čtěte také

Než si teď vezmete jakýkoli úvěr, hodně přemýšlejte. Nouzový stav neskončí za pár dní, a pak nebudete mít na splátky, varuje analytik Hůle

„Nejvíc na aktuální krizi doplatí samozřejmě ti, kteří museli své provozy zcela zavřít,“ říká sociolog Buchtík v Interview Plus.

„Dopady budou přímé (živnostníci), nebo nepřímé, tedy jejich zaměstnanci,“ dodává. Jde o lidi, kteří pracují ve službách, v obchodu, jsou to kuchaři, číšníci, lidé z wellness center, hotelů a cestovního ruchu vůbec nebo z kultury. „V těchto oborech pracuje dohromady 180 tisíc lidí,… což je asi 15 % všech zaměstnanců v Česku. Jinak řečeno každý 7.–8.“ 

Obecně řečeno: neštěstí nechodí nikdy samo, a když se potkáte s jednou krizovou situací, tak ji většinou zvládnete. Když se ale začnou kombinovat, je to problém. Teď tady máme kombinaci výpadků příjmů s malou, nebo velmi nízkou, mírou úspor.
Martin Buchtík

Podle měsíc starých dat ČSÚ, tehdy ještě z vrcholu konjunktury, mělo 20–25 % domácností úspory do 10 tisíc korun, což se dotýkalo právě nižších tříd, tedy lidí z profesí, které jsou teď omezeny nejvíc.

„V Česku máme 5 a čtvrt milionů lidí, kteří pracují. 750 tisíc z nich jsou lidé v přímo ohrožených profesích, a to vynechávám ty, co zůstali doma s dětmi nebo ty, co omezili provozy ,dobrovolně´. A z těch 750 tisíc lidí je 40 % (přes 300 tisíc) těch, co nemají žádné úspory a jsou tak (dnes) ohroženi bezprostředně.“

4/5 firem v ohrožení

Karanténa a omezení firem v možnosti vyrábět ohrožuje podle Hospodářské komory až 4/5 firem. Nejvíc živnostníky. 

Čtěte také

Ekonomika teď dostala dardu. Jako jedni z mála to máme šanci ustát, ale nesmíme dělat chyby, varuje bývalý guvernér ČNB Singer

„Pokud vycházíme z modelů ekonomů i epidemiologů, tedy jak dlouhá bude tato doba ekonomické krize. Jestli se ekonomika vypne jen na chvíli, hibernuje, a propad bude jen po dobu, kdy byly firmy zavřené. Nebo jestli dojde ke krachům (firem) a masivnímu propuštění. Tady pak nastupuje jiný problém, a to jsou úspory v rodinách a dopady by se dotkly mnohem víc lidí. Třeba v nemožnosti splácet hypotéky, a to už vůbec nemluvím o rychloobrátkových půjčkách, které jsou v tomto pohledu mnohem víc drakonické,“ říká Buchtík. 

Vláda už schválila půlroční odklad placení záloh na sociálním pojištění pro OSVČ nebo tzv. kurzarbeit, kdy ušlý příjem doplácí stát a zaměstnavatel se zaváže, že nebude své zaměstnance propouštět. Tato opatření ale musí schválit parlament. Potkává se to s aktuálními potřebami nejvíc hrožených, nebo ne? „Pokud budou přijata rychle, tak ano, ale ne, tak jen velmi omezeně,“ odpovídá sociolog. 

„Já bych se klonil k tomu, aby tato opatření byla co nejrychlejší a co nejjednodušší, protože máme hodě lidí, které (krize) v horizontu jednoho, dvou měsíců uvrhne do svízelné situace. Navíc, právě tato skupina často ani nemá ve svém okolí nikoho, od koho by si mohla peníze půjčit.“

Bohatí vs. Chudí

V loňském roce vytvořil STEM pro Český rozhlas průzkum nazvaný Rozděleni svobodou. Rozděluje společnost do šesti různých tříd – kalkulačka aneb Kam patříte Vy? Ale jak to bude teď? Budou bohatí ještě bohatší a naopak? 

Čtěte také

iROZHLAS

Sociolog k projektu Rozděleni svobodou: Každý šestý Čech je v ekonomických a sociálních problémech

„Bohatší nějak výrazně nezchudnou,… na úrovni jednotlivců to ale samozřejmě může vypadat jinak. V tuto chvíli lidí z vyšší střední třídy pracuje v postižených profesích asi 10 %. Kdežto v nižších třídách je to 20–25 % pracujících. Zároveň – lidé z vysoce placených profesích teď mohou pracovat z domova (analytici, programátoři). Kdežto lidé ze služeb apod. krizi pociťují velmi intenzivně… Zvlášť pokud se mimořádná opatření budou táhnout, nebo se zapínat (a vypínat), což je model, který známe třeba z Velké Británie,“ dodává Martin Buchtík.   

Jsou na celé situaci nějaká pozitiva? Bude v zemi třeba víc dětí? Nejen na tyto otázky najdete odpovědi v audiozáznamu Interview Plus. Ptal se Jan Burda.