Rozděleni svobodou: Soudní lidé národa českého. Skandováním za demokracii

27. březen 2020

Dokument Soudní lidé národa českého mapuje pozice, na kterých se opevňují tábory rozdělené společnosti. Jeden z nejzásadnějších argumentů používaný všemi stranami pro obhajobu mnohých postojů totiž zní: „Každému soudnému člověku to musí být jasné!“

Ústředním tématem pořadu jsou sílící demonstrace iniciované hnutím Milion chvilek pro demokracii, které vyvrcholily setkáním více než 200 tisíc lidí v Praze na Letné 23. června. Tu neděli dopoledne nastoupila dokumentaristka Tereza Reková se zapnutým rekordérem na palubu autobusu, který vyjel z Hodonína a nabral na palubu demonstranty převážně z hornického regionu.

Čtěte také

Zhruba ve stejný čas vyjela do Prahy z Českého Krumlova plně obsazená modrá fábie. Náladu cesty a dojmy posádky tvořené památkářem, lékařkou, umělkyní a studentkou také snímal rozhlasový mikrofon.

Intimní zpověď i hysterie davu

Autoři si dali za cíl zachytit atmosféru protestů a vytvořit vícevrstvý obraz demonstrujících lidí, zmapovat rozdílnost osobností a škálu motivací. Rozhovory v autě i autobuse směřují k důvěře v hodnoty a obavám z rozkladu jejich pevného uspořádání.

V křečovitém kontrastu k téměř intimnímu zpytování osobních hodnot působí výstupy některých řečníků i dynamika davového skandování na samotné demonstraci.

Nejvýraznější postavou dokumentu je pohádkářka, loutkoherečka a loutkářka Vladimíra Antošová. V příběhu vystupuje jako oponentní hlas lidí, sjednocených v odporu proti demonstrantům. Nejen jako pohádkářka, ale také jako předsedkyně krajského sdružení Bloku proti islamizaci představuje neochvějné postoje opřené o poznání ryzího dobra a vždy jasně rozpoznaného zla.

Čtěte také

Zajímej se, naslouchej, vysvětluj. Tato slova rezonující na demonstracích, pojali autoři jako výzvu. Tereza Reková zvolila jako jednu ze stěžejních linek natáčení společné probírání se řetězovými emaily během návštěvy u babičky.

Tyto scény naplněné milým a hřejivým vztahem vnučky a babičky jsou zároveň nejpalčivějším svědectvím o manipulaci lidí, kteří nestihli reagovat na zrychlený vývoj a změny v toku informací, a zůstali vydáni napospas dravé propagandě i mnoha dalším nástrahám internetu.

Volby jako ventil napětí nefungují

Letošní demonstrace svědčí o velkém napětí ve společnosti. Ventilem toho vcelku přirozeného napětí mají být podle politologa Stanislava Balíka volby. „Ale u nás, přestože volíme jako šílení každý rok, někdy i dvakrát, tak k upuštění napětí ze společnosti nedochází,“ říká.

Čtěte také

Přetlaku ve společnosti nahrává také chování zvolených vrcholných představitelů státu, například prezidenta republiky, kterému se podle Balíka polarizování společnosti líbí, a také premiéra. Ten není ve vytváření napětí aktivní, ale spíše bezradný. „Jako by neuměl dělat vstřícné kroky k usmíření společnosti.“

Lidé jsou u nás velmi aktivní a angažovaní, obvykle ovšem v jiných sférách, ne v politice. Současný stav vzedmutí politického aktivismu je podle politologa známkou vzrušené doby a má potenciál dál posilovat štěpení společnosti. „Proto říkám, že by se politická scéna měla snažit takovým situacím předcházet.“  

Zcela ničivě na společnost působí aktivní snaha politiků o její rozpolcení, a to i formou nálepkování. Pokud se bude často o sváru určitých skupin obyvatel mluvit, stane se skutečností. „Právě to nejvíc vyčítám stávající vládnoucí skupině,“ říká politolog Stanislav Balík.

Dokument je součástí komentovaného cyklu Českého rozhlasu Plus, který mapuje, v čem je společnost 30 let po pádu železné opony nejvíce rozdělená. Dokument o rozdělení společnosti demonstracemi natočila Tereza Reková v dramaturgii Ivana Studeného. Navazuje na něj analytický rozhovor politologem Stanislavem Balíkem, který moderuje Jan Bumba. Všechny dokumenty z cyklu Rozděleni svobodou najdete ZDE >>

autoři: Ivan Studený , Tereza Reková
Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.