Rozděleni svobodou: Za dveřmi je vymahač

Renatin příběh se začal psát v roce 2008, když přišla krize. Z podnikatelky ve stavebnictví, šéfky rozvíjející se firmy, se v krátké době stal člověk zavalený desítkami exekucí. Dluhy ji připravily o auto a dům, ale co je důležitější, vzaly jí i manžela a definitivně také pocit klidu a bezpečí.

Čtěte také

Rozděleni svobodou: Obrnice byly příkladem, jak z ghetta udělat normální místo pro život. Už nejsou

Česká legislativa Renatě neumožňuje osobní bankrot, protože není schopná splatit v zákonem dané lhůtě ani minimální požadované procento svých závazků. Zlomená žena žije s pocitem, že má svoje dluhy vypálené na čele.

Pohled na obě strany

Právě Renatin příběh se stal impulzem pro natáčení dokumentu pro cyklus Českého rozhlasu Rozdělení svobodou. Celý pořad nabízí pohled na obě strany jedné barikády. Proti dlužníkům totiž stojí věřitelé a jejich příběhy jsou neméně zajímavé. Ať už jde o Vendulu, která se snaží domoct dlužné částky od dnes už bývalých rodinných přátel, nebo Janka, který nedostal zaplaceno za svoji práci.

I je provází pocit beznaděje, zvlášť když zjišťují, že se ke svým penězům nedostanou ani soudní cestou, ani přes exekutora. Je pro ně poslední možností vymahač? Jakou představu mají vlastně věřitelé o firmách, které se specializují na byznys postavený na dluzích?

Čtěte také

Rozděleni svobodou: Bůh a láska versus zrůdy a zrádci. Spory o uprchlíky zadusily i kapelu rockových legend

A jak vypadá ve srovnání s představami realita podnikání s pohledávkami? V dokumentu to objasňuje výpověď jednoho z profesionálních vymahačů. Jak vnímá klienty, pro které pracuje, a do jakých škatulek si věřitele i jejich dlužníky třídí, to popisuje bez velkých emocí profesionál, který se k této práci dostal v podstatě náhodou při snaze vybrat od dlužníků své vlastní pohledávky. Vysvětluje, co je ucelený psychologický nátlak na dlužníka a jestli je v tomhle byznysu prostor pro násilí.

Zprostředkovaně ze svědectví někdejšího realitního makléře Petra informuje dokument nakonec o mnohem bezcitnějším byznysu, než je trh s pohledávkami a jejich vymáhání. To, co se tváří jako pomoc s exekucemi a řešení oddlužení, může být cílená snaha bezskrupulózních podnikatelů schlamstnout s minimálními náklady nemovitosti lidí zatížených dluhy.

Psychologický nátlak je běžný

„Legislativa je u nás vychýlena v neprospěch dlužníků,“ říká v diskuzi k dokumentu Daniel Hůle z organizace Člověk v tísni. Zjednodušující představa, že dlužník je nevinnou obětí a věřitel padouchem, podle Hůleho neplatí, přesto ve srovnání se zahraničím vykazuje česká společnosti nadměrný počet exekucí a předlužených lidí. „Víceméně 20 % české populace je dotčeno exekucí.“

Daniel Hůle z Člověka v tísni|foto:Jana Přinosilová, Český rozhlas

V posledních letech se sice změnily odměny advokátů, zavedla se rozumná regulace úvěrů, ale spousta restů zůstává. Zejména proces oddlužení nefunguje zatím o mnoho lépe než před letošním zavedením novely exekučního zákona. Problém je nejistota dlužníků, že zvládnou uhradit 30 % svých závazků, což je podmínkou oddlužení.

Co se týká vymáhání, nesetkává se Hůle s reálnými projevy násilí. „Používaný je ale běžně psychologický nátlak,“ upozorňuje. Problém je, když si lidé od tlaku vymahačů chtějí pomoci dalším zadlužováním u nebankovních institucí.

„Na zadlužených lidech se stále dá dobře vydělávat,“ tvrdí Daniel Hůle. Kupříkladu někteří advokáti bez překážek dokáži uplatnit naprosto nehorázné a nemorální náklady za právní zastupování.