Lidé politiku vnímají jako nutné zlo, kam by slušný člověk nešel, myslí si historik Mücke
Stmelila pandemie, válka a její důsledky českou společnost, nebo ne? Historik Pavel Mücke tvrdí, že je to oboustranný proces. „Na jednu stranu jsme se částečně stmelili, když si lidé uvědomili, že existuje řada věcí, kterých si do té doby v každodennosti ani nevšímali – starosti o rodinu, že je tady zásobování, že je třeba důležité vzdělání. A zároveň, že se dějí i věci v okolním světě, které do té doby člověk vnímal jen přes média,“ říká v pořadu Osobnost Plus.
„Negativní pak je to, že krize dopadají na naše životy skrze psychické a zdravotní ,věci‘. Samozřejmě, že jsou to i dopady ekonomické, sociální, ale třeba také politické, kdy se společnost – než aby se stmelovala –, trošku fragmentarizuje a terén se překonfigurovává,“ doplňuje zástupce ředitele Centra orální historie Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR.
Volby před rokem 89? Mnohovrstevnatý fenomén hodný historického zkoumání.
A protože máme před prezidentskými volbami, dochází podle historika k ještě většímu rozdělování společnosti.
„Myslím, že obecně jakékoli volby v demokratickém státě, ve společnosti, jsou na jednu stranu svátkem demokracie, ale na druhou budou vždy asi z principu rozdělovat. Alespoň na tu chvíli. Když je pak strana, politik, kdokoliv zvolen, začnou se pořádky zas usazovat.“
Čtěte také
Volby ale na Západě vždy znamenají zostření atmosféry.
„Je to asi specifikum některých zemí, kdy ta naše má zkušenost s předlistopadovým režimem. Ale obecně: za posledních víc než 30 let jsme se museli znovu naučit se s tím vypořádávat. Protože před listopadem byly volby spíš rituálem.“
To, že nešlo o volby v dnešním slova smyslu historik hodnotí s nadsázkou jako „mnohovrstevnatý fenomén hodný historického zkoumání“.
Lidé se začali znovu přeorientovávat na své každodenní životy.
Hlavní důvody rozdělení naší společnosti pak Mücke shrnuje: „Začíná to u částečně specificky českého postoje k veřejnému dění a k politice. Řada lidí vnímá politiku v kuloárech jako nějaké ,nutné zlo‘, kam by slušný člověk nešel. Na druhou stranu ale bez správy věcí veřejných se v demokracii neobejdeme.“
Čtěte také
„To bychom pak museli volit nějakou diktaturu nebo se vrátit do raného novověku, kdy za nás bude rozhodovat nějaká vrchnost. Takže nevím, jestli se ještě řada lidí s tímto pojetím sžila.“
„A pak je to mnoho aktuálních problémů, kdy se holt někomu žije hůř, klesá mu reálná kupní síla, má menší výplatu, než měl před pár lety… V té chvíli prostě není spokojený,“ uzavírá.
Pavel Mücke se podílel i na řadě výzkumů o naší postcovidové době. „Charakteristická je ,návratem do normálu‘. Lidé se začali znovu přeorientovávat na své každodenní životy, což je to, co jsme čekali. Ale řada z nich shledává, že už to opravdu není takové jako dřív,“ shrnuje.
Víc si poslechněte v Osobnosti Plus Barbory Tachecí.
Související
-
Alexandr Mitrofanov: Rozdělená společnost zůstává
Výsledek prezidentské volby je tak těsný, že okamžitě vyvolává otázku: jak dál budeme žít v ostře rozdělené zemi? Je o to naléhavější, že nešlo o soupeření dvou sho...
-
Děsí mě, jak lidé věří konspiračním teoriím. Společnost...
Někteří politici včetně premiéra a ministra spravedlnosti posypali hlavy policistů popelem za jejich postup během víkendových demonstrací a útoku na centrum Klinika...
-
Petr Žantovský: Společnost údajně rozdělená
Nejčastějším slovním spojením těchto dnů je „rozdělená společnost“. Nejvíce ta dvě slova slýcháme od příslušníků jedné poměrně specificky definované zájmově politic...
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
