Nejmocnější nástroj je strach. Přivítal bych, kdyby ho noví politici dokázali společnosti zbavit, říká předseda Ústavního soudu Rychetský

11. leden 2023

„Kampaň, kterou vedou kandidáti na prezidenta, příliš nesleduji, ale nepochybné je, a to si všichni, kteří se živí politikou, dávno osvojili, že nejmocnější nástroj je strach. Přivítal bych, kdyby se naopak objevili politici, kteří by dokázali lidi zbavit toho strachu, osamění. A kteří by naopak byli schopni předložit svým občanům pozitivní budoucnost. Tu, naději, která je byť třeba naděje do jisté míry chimérická,“ říká předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. 

Čtěte také

Ohlíží se tak za svým projevem na mezinárodní konferenci Evropa bez železné opony – 30 let svobody, kterou Plus uspořádal v listopadu 2019.

A pokračuje: „Dá se to říct i zjednodušeně: Důležité slovo je spravedlnost pro všechny, což je abstraktní pojem a jen málokdo, nejen z politiků, ale i z teoretiků, je schopen přesně a shodně vymezit, co to je spravedlnost. Všichni víme, co je nespravedlnost, ale na druhém místě je začít pro naší společnost hledat to spravedlivé uspořádání,“ nabádá.

Lidé spolu přestávají normálně mezilidsky komunikovat.

V projevu, který Rychetský pronesl před více než třemi lety, mluvil o lidech, kteří u tradičních politických stran nemají pocit zastání. Dnes je to podle něj ale ještě horší.

Čtěte také

„Troufal bych si říct, že tato situace je ještě vážnější. Nejen, že trvá, ale jistá osamělost a bezradnost ve společnosti, a tím nemyslím jen českou, ale celou tu naší evropskou civilizaci, stále ještě hraje bohužel zcela nezanedbatelnou roli.“

„Lidé – možná díky různým faktorům z vnějšího světa, i sociálním sítím – postupně přestávají mezi sebou normálně mezilidsky komunikovat. Komunikace se přenáší do oblasti sociálních sítí. To pak ještě podle mého soudu tu osamělost člověka, který sedí u počítače nebo s mobilem, místo aby seděl s přáteli a s ostatními lidmi, svým způsobem prohlubuje.“

Vztahy mezi lidmi už nejsou takové, jaké bývaly.

„Ztrácí se tak něco, co by se dalo nazvat lidskou soudržností, vzájemnou solidaritou, a vztahy mezi lidmi už nejsou takové, jaké bývaly. Je to způsobeno celou řadou faktorů.“

Čtěte také

„A když jsem zmínil roli politických stran, je dobré si uvědomit, že politické strany na konci 19. a v první polovině 20. století hrály významnou roli při bourání autoritativních režimů a při jakémsi nastavení demokratické společnosti. Ale to byly politické strany masové, které navíc jednoznačně reprezentovaly jisté zájmové skupiny, ať už to byla strana živnostenská, agrární strany apod.“

„Strany byly vyprofilované a ten či onen občan se mohl s tou či onou stranou svým způsobem ztotožnit. Dnes je to zajímavé tím, že všechny strany slibují všechno – ale už to nejsou masové politické strany, ve kterých by uvnitř probíhal demokratický proces.“

Politické strany usilují pouze o hlasy voličů. Tím to pro ně končí.

„Často to jsou spíš uzavřené kluby, které ani moc o členskou základnu nestojí. Oni usilují, a všichni víme, jakými formami, jednou za čas, když jsou volby, o hlasy voličů, a tím to pro ně do jisté míry končí. Klasické politické uspořádání, které jsme zažili mezi dvěma světovými válkami a jistou dobu i po druhé světové válce, už skončilo,“ uzavírá Pavel Rychetský, signatář Charty 77 a dnešní předseda Ústavního soudu.

Celý rozhovor, který jsme vysílali jako připomínku 10. výročí Českého rozhlasu Plus, najdete v audiozáznamu. Ptá se Renata Kropáčková.

Narozeninový editorský výběr toho nejlepšího, co jste u nás mohli za celou dekádu slyšet, budeme vysílat průběžně. Mezinárodní konferenci Evropa bez železné opony – 30 let svobody jsme v listopadu 2019 pořádali v nové budově Národního muzea. Tehdy vystoupili například bývalý polský prezident a laureát Nobelovy ceny míru Lech Wałęsa, autor knihy Lid versus demokracie Yascha Mounk nebo bývalá diplomatka a kandidátka na slovenskou prezidentku Magda Vášáryová.

Související