Alexandr Mitrofanov: Rozdělená společnost zůstává
Výsledek prezidentské volby je tak těsný, že okamžitě vyvolává otázku: jak dál budeme žít v ostře rozdělené zemi? Je o to naléhavější, že nešlo o soupeření dvou shodných typů politiků, ale o vyhraněný střet dvou světů.
Ti, kteří zvolili Miloše Zemana, dali najevo, že jim nevadí překrucování a lež jako běžný pragmatický nástroj. Že se nezajímají o finesy zastupitelské demokracie a raději volí vůdce, o kterém si myslí, že je silný a že všechno zařídí.
V kombinaci s premiérem Andrejem Babišem tak může Zeman dál posouvat zemi tímto směrem na úkor pravidel, která ostatně ani v minulém volebním období příliš nerespektoval.
To, že rozdíl mezi skupinou Zemanových volitelů a skupinou voličů, kteří vyznávají opačné hodnoty, není velký, bylo v prvních chvílích jiskřičkou naděje pro ty, kteří se sjednotili v podpoře Jiřího Drahoše. Jejich kandidát tuto jiskřičku posílil prohlášením, že nemizí ze scény.
Triumf slaví jen část
Mladý Drahošův volič mi hned napsal: „Velká část lidí lháři neuvěřila, naděje a energie lidí mé generace byla po ty dva týdny hmatatelná a ne virtuální. Hledím do budoucna s optimismem.“
To je úctyhodná připravenost, ale zatím tomuto odhodlání chybí kostra. Volby hlavy státu byly symbolické. Stalo se, že většina zúčastněných dala najevo, že chce, aby se země posunula tam, kam ji chtějí dostat Zeman s Babišem. O to se ti dva mohou kdykoli opřít.
Navíc nejsou na pořadu dne žádné volby, které by mohly situaci doopravdy ovlivnit. A i kdyby byly, nejsou tady politické strany, které by byly schopny vstřebat energii Drahošových příznivců.
Měli totiž pestré politické názory a na tomto půdorysu lze postavit pouze subjekt typu ANO, který je vlastně majetkem samoděržavního lídra. V případě Drahošových, ale také Fischerových, Horáčkových a Hilšerových stoupenců by to nešlo z definice.
Nelze samozřejmě vyloučit pokusy o vznik nových formací. Ale byl by to běh na dlouhou trať. Zatím zůstává společnost rozdělená a triumf slaví jedna z jejích částí.
Autor je komentátorem deníku Právo
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
