Účinnost „chytré karantény“ je vyšší než u dosud prováděných opatření, popisuje epidemiolog Chlíbek
Ministerstvo zdravotnictví plánuje zavést nový způsob karantény. Cílem je v krátké době zjistit případné kontakty lidí pozitivně testovaných na nový koronavirus, a tak vytipovat potenciální zdroje šíření v populaci.
„Je to nová metoda a snaha využít všechny moderní informační a telekomunikační technologie na vyhledání kontaktů nakažených pacientů,“ vysvětluje ve vysílání Plusu epidemiolog Roman Chlíbek z Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany.
Zkušenosti s podobnými řešeními jsou například z Jižní Koreje. „Tam se aplikovalo chytré trasování u pacientů, kteří se vraceli ze zahraničí, a pomocí dat mobilních operátorů byli schopni rychleji odchytávat infikované, aby vir nešířili dál. Podobné technologie zkouší Hongkong nebo Izrael.“
V praxi to znamená, že pokud dá na koronavirus pozitivně testovaný člověk souhlas, tak jsme schopni zpětně po dobu pěti dnů sledovat, která telefonní čísla se pohybovala v jeho okolí a v úzké vzdálenosti... Je možné pak vytipovat ty, kteří byli ve vzdálenosti několika metrů, a vytvořit jejich seznam.
Roman Chlíbek
Stávající praxí je rozhovor, ve kterém člověk říká, s kým byl kontaktu. „Nejen, že si člověk nemusí vzpomenout na všechny, ale zpravidla si vzpomene jen na známé, kamarády, ale nenapadne ho nahlásit někoho, kdo stál u něj ve frontě u pokladny.“
„V zájmu nás všech by přece mělo být i to, ochránit ty, kteří se mnou byli v kontaktu. Jestliže všichni Češi teď nosí roušky jako výraz ohleduplnosti ke svému okolí, tak i toto považuji za výraz ohleduplnosti, tedy že člověk dá souhlas pro to, že chce odchytit případné kontakty a pomoci i jim.“
Lidem, kteří budou označeni, bude oznámeno, že byli v úzkém kontaktu s někým, komu byla prokázána nákaza, a budou k němu směřovat odběrové týmy. „Do té doby, než se vyšetření provede, by měl člověk zůstat doma v karanténě. Ale i pro něj je to důležitá informace, aby věděl, že se má chovat jinak ke své rodině, aby ji neohrozil.“
Pokud nakažený nedá ke sledování souhlas, tak existuje několik možných scénářů. Je to otázka právníků, kteří jsou schopni vyhodnotit, jestli to spadá do kategorie zabránění šíření infekční nákazy v populaci... Ale věřím, že to lidé pochopí a budou s tím souhlasit.
Roman Chlíbek
Koronavirus má vysokou schopnost šíření, takže žádná opatření nefungují 100%. „Ale je možné šíření zpomalovat zmenšováním okruhu možných kontaktů v čase, takže nakažených bude postupně ubývat.“
„Chytrá karanténa je důležitá v tom, že nejpozději do tří dnů by kontakt měl být identifikován, vyšetřen a mělo by být rozhodnuto, jestli byl nakažen, či nikoliv. Hledají se kontakty zpětně až pět dnů, takže je účinnost takové karantény vyšší než u dosud prováděných opatření,“ shrnuje Roman Chlíbek.
Související
-
Chytřejší karanténa. Jak mohou nové technologie pomoci v boji s koronavirem?
Lenka Kabrhelová mluví s Janem Cibulkou z redakce datové žurnalistiky ČRo.
-
Potrvá déle než měsíc, než karanténa zafunguje, odhaduje expert na infekční choroby
Terénní lékaři by měli být zásobeni ochrannými pomůckami, tam vidím hlavní nedostatek, upozorňuje Ladislav Machala z Kliniky infekčních nemocí nemocnice Na Bulovce.
-
Bezohlednost a typické české „švejkovství“. Nedodržení nařízené karantény se může rychle vymstít
Nedodržení nařízené karantény se může vymstít. Přesvědčil se o tom muž v Hradci Králové. Po návratu z Itálie měl zůstat doma, vyrazil se ale projet na kole a zranil se.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.