Evropa má kvůli koronaviru lepší emise, neřešené problémy životního prostředí ale zůstávají

25. březen 2020

V Evropě je kvůli pandemii nového koronaviru lepší ovzduší. Jedná se o krátkodobý stav. O budoucí vývoj, který může životní prostředí ohrozit, se vědci ale obávají. Vznik pandemie souvisí s úbytkem druhů v přírodě.

Výroba průmyslových podniků a doprava produkují v Evropě třetinu emisí. Současný pokles jejich koncentrace potvrzují i satelitní pozorování.

Evropská kosmická agentura monitoruje pomocí satelitu Copernicus Sentinel-5P krátkodobé zlepšení stavu emisí. Došlo k úbytku oxidu dusičného v okolí čínských, ale i severoitalských měst. Pandemie koronaviru omezila dopravu a průmysl, a tím alespoň trochu vyčistila vzduch od oxidů dusíku a na nějakou dobu snížila jeho negativní vlivy.

Čtěte také

„Tyto látky způsobují kyselý déšť, v aglomeracích jsou zodpovědné za dýchací problémy,“ vysvětluje profesor Pavel Kindlmann z Ústavu životního prostředí Přírodovědecké fakulty UK. „Ale také poškozují ekosystémy citlivé na nadbytek živin, například horské louky a lesy. Je ale nutné si uvědomit, že jde o lokální a dočasné vlivy. Problémy globálního oteplování jsme tím nevyřešili,“ upozorňuje Kindlmann.

Obavy o budoucí vývoj

„Nezbytné vládní intervence, které znovu nastartují ekonomiku, můžou vést k situaci, kdy bude znečištění ještě vyšší, než bylo před pandemií koronaviru,“ říká Viktor Třebický, odborník na výpočet uhlíkové stopy v organizaci CI2.

Když před 12 lety došlo k finanční krizi, znečištění a emise skleníkových plynů také krátkodobě poklesly. Ve výsledku ale díky vládním intervencím velmi rychle narostly, a dokonce výrazněji, než jak by tomu pravděpodobně bylo při běžném vývoji.

Viktor Třebický

Čtěte také

Vlády se totiž budou snažit zachránit ekonomiku a pracovní místa, řešení environmentálních problémů se aktuálně odsouvá na druhou kolej. Podle profesora Kindlmanna to znamená, že i počty nejrůznějších epidemií budou spíše stoupat, stejně jako roste počet extrémních projevů počasí. I epidemie totiž mají svůj původ v přírodě a ta není v dobré kondici.

Stav přírody a vznik infekčních nemocí

Kvůli úbytku divoké přírody se zvířata dostávají do užšího kontaktu s lidmi, a tím se zvyšuje riziko přenosu jejich chorob na člověka.

Za posledních padesát let počet infekčních onemocnění vzrostl čtyřnásobně a pravděpodobně to souvisí se zánikem velkých lesních ekosystémů a divoké přírody.


Pavel Kindlmann

Zásahy do divoké přírody snižují i počty druhů, které mohou člověka před rizikem takové nákazy chránit.

Čtěte také

Snižování počtu přirozených predátorů, jako jsou vlci, lišky, sovy nebo draví ptáci, napomáhá růstu počtů jejich kořistí, které působí jako zásobárna různých patogenů. Jedná se například o křečka bělonohého, který je zásobárnou limské boreliózy. A v případě COVID-19 to byl s největší pravděpodobností netopýr nebo luskoun.

Laboratoř jménem Evropa

Vědci aktuálně sledují krátkodobé zlepšení kvality ovzduší, jsou to změny, které přinesl nový koronavirus. Jedná se o jeden z největších nezamýšlených experimentů, jaký doposud mohli sledovat. Vyjádřil se tak pro Guardian Paul Monks, bývalý předseda poradního výboru britské vlády pro kvalitu ovzduší. Podle něj současný stav ukazuje, jak by naše ovzduší po transformaci na nízkoemisní výrobu mohlo vypadat.

autoři: Ondřej Ševčík , mrk
Spustit audio

Související

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.