Přinese dohoda Američanů s Talibanem mír Afghánistánu?

Píše to server Gandhara, odnož amerického Rádia Svobodná Evropa-Rádia Svoboda.

Dohoda je vyvrcholením náročných jednání, která trvala osmnáct měsíců. Podle expertů má však řadu nedostatků a mnoho jejích zásadních součástí je nastíněno jen mlhavě.

Čtěte také

Taliban se přeměnil v národně osvobozenecké hnutí, touhu po míru jen předstírá, míní afghánský deník

Čtěte také

Talibán v Afghánistánu buduje vlastní stát. Zřizuje soudy a vybírá daně

Například dočasné příměří v uplynulém týdnu, na kterém se strany dohodly, není trvalým klidem zbraní, jak požadovali Američané a afghánská vláda. Tálibán ho ale odmítl, protože by oslabil jeho vyjednávací pozici i schopnost verbovat a motivovat nové bojovníky, upozorňuje kábulský analytik Harún Mir.

Dohodu navíc může narušit řada faktorů. Zastánci tvrdého jádra Tálibánu byli proti jednání; provládní účastníci zase soudí, že podmínky k němu nejsou vhodné, a také se na něm nepodílely nejrůznější radikální skupiny, včetně takzvaného Islámského státu. Ti všichni mohou rozhovory sabotovat, myslí si zase americký politolog Michal Kugelman.

Jde přitom v podstatě o stejnou dohodu, která byla dojednána už loni v září. Pak ale přišel útok, jenž zabil amerického vojáka, a prezident Donald Trump rozhovory náhle přerušil.

Podle textu začne Washington hned po podpisu stahovat z Afghánistánu svých asi 13 tisíc vojáků – nejprve 5 400 do 135 dnů. Ostatní odejdou během dalších osmnácti měsíců, pokud bude Tálibán dodržovat své závazky.

Afghánskému analytikovi Mirovi se nelíbí americký souhlas se stahováním vojáků podle přesného harmonogramu; podle něj je to pro Tálibán „vítězství“. Hnutí teď může jednání zdržovat, protože dobře ví, že mu nahrává současná fragmentace politické elity v Kábulu a rozbroje v jejích řadách. Tálibán má zase podle dohody přerušit kontakty s teroristickou organizací Al-Káida.

Server Gandhara připomíná, že Američané přišli do Afghánistánu v roce 2001 a svrhli hnutí Tálibán poté, co jim odmítl vydat vůdce právě Al-Káidy, kteří zosnovali teroristické útoky z 11. září ve Spojených státech.

Je to mírová dohoda?

Tálibán se nyní v dohodě zavázal bránit útokům teroristických skupin, včetně Islámského státu, na území pod svou kontrolou. To nyní zahrnuje asi polovinu Afghánistánu, ale žádná větší města. Hnutí rovněž slíbilo, že zahájí přímé rozhovory s představiteli afghánské vlády a společnosti, včetně ženských a občanských uskupení. Jednání bude zřejmě probíhat v Norsku.

Čtěte také

Taliban začal vydávat časopis pro džihádistky. Cvičte se zbraněmi a brzy se vdávejte, radí jim

Čtěte také

Jan Fingerland: Vítězná kapitulace Ameriky v Afghánistánu

Tyto rozhovory mají vyřešit i oba největší problémy – trvalé příměří a rozdělení moci v Afghánistánu. Absence řešení těchto témat v dohodě ukazuje, že vlastně nejde o dohodu mírovou, upozorňuje analytik Thomas Ruttig. Ten je přesvědčený, že Tálibán na mír a klid zbraní nepřistoupí hned na začátku rozhovorů.

Podle experta budou jednání „velmi komplikovaná a potrvají velmi dlouho“, protože tato témata jsou ožehavá a v řadách afghánské politické elity panují dlouhodobé neshody.

Rozhovory mají začít do deseti dnů od podpisu dohody. Tálibán přitom dlouho odmítal s Kábulem jednat, protože afghánskou vládu považuje za „americkou loutku“.

Afghánští představitelé však ještě ani neoznámili, kdo ve vyjednávacím týmu zasedne. Zatím se jen vzájemně obviňují, že se nesměli procesu účastnit, což může očekávaná jednání narušit. Napětí na afghánské politické scéně navíc zesílilo po sporných prezidentských volbách, které se uskutečnily už v září.

Volební komise nakonec v únoru prohlásila za vítěze stávajícího prezidenta Ašrafa Ghaního, ale jeho soupeř, premiér Abdulláh Abdulláh, označil výsledky za zmanipulované a pohrozil, že v Kábulu sestaví vlastní vládu. Dokonce vydal několik výnosů a nařídil výměnu dvou guvernérů provincií. Podle analytika Kugelmana budou oba znepřátelení politici jen velmi těžko dávat dohromady tým, který by s Tálibánem vyjednával, cituje odborníka server Gandhara.

Opustí USA Afghánce?

Jak dodávají stránky stanice Hlas Ameriky, Organizace spojených národů v době dočasného příměří oznámila, že loni v konfliktu v Afghánistánu zahynulo přes 3 400 civilistů a skoro sedm tisíc dalších bylo zraněno. Asistenční mise OSN v Afghánistánu připsala 49 % mrtvých i raněných Tálibánu, Islámskému státu a dalším ozbrojeným skupinám a 43 % provládním silám, včetně koalice vedené Američany.

Mise ve své zprávě také uvedla, že v posledních deseti letech přišlo v Afghánistánu o život více než 100 tisíc lidí. „Probíhající násilnosti se osobně dotkly skoro každého afghánského civilisty,“ zdůraznil nejvyšší představitel OSN v zemi Tadamiči Jamamoto. Tálibán ale zprávu odmítl a obvinil Spojené národy z toho, že podporují „americké okupační síly“.

Každopádně dohoda mezi USA a Tálibánem vzbuzuje obavy Afghánců, že by je Američané mohli opustit stejně jako po stažení sovětských okupačních vojsk. Jejich odchod v devadesátých letech vyústil v občanskou válku a vynesl k moci Tálibán, uzavírá stanice Hlas Ameriky.