Trump jako vyvolený král David. Jakou roli hraje náboženství v amerických prezidentských volbách?

27. říjen 2024

Křesťanství je ve Spojených státech důležitější než v jakékoli jiné západní zemi. Historické důvody této zvláštnosti lze přitom hledat v Evropě. Jak píše německá veřejnoprávní stanice Deutschlandfunk, prezidentskou volební kampaň určují především evangelikálové.

Náboženské dějiny USA začínají v Evropě, když se do Severní Ameriky vydávají puritánští náboženští uprchlíci z radikálního křídla anglikánské církve, aby si za oceánem vybudovali nový domov a mohli nerušeně praktikovat svou víru. Chtěli ji očistit od všech pozůstatků katolicismu a zejména od židovských tradic.

Čtěte také

Puritáni praktikovali takzvaný kongregacionalismus, což znamenalo, že každá kongregace byla nezávislá a neuznávala vyšší církevní autoritu, jako je například papež. Toho považovali za Antikrista.

Zároveň byli velmi disciplinovaní v otázce morálních a náboženských idejí. Věřili, že jsou novým vyvoleným lidem a Amerika jejich zemí zaslíbenou. Boston, který založili, měl být novým Jeruzalémem.

Tento pocit výjimečnosti puritánům zároveň pomáhal distancovat se od Evropy a hledat vlastní identitu.

Přestože se puritáni považovali za vyvolené, byli ve své organizaci liberální a diskutovali, čímž posílili myšlenku demokracie.

Křesťanský národ

Protože se do britských kolonií přestěhovali také anglikáni, kvakeři a katolíci, existovaly vedle sebe různé religiózní skupiny. To položilo základ náboženské svobody ve Spojených státech. Zaručuje ji ostatně první dodatek americké ústavy, který zároveň zakazuje státní církev.

Čtěte také

Podle historika Michaela Hochgeschwendera jsou Spojené státy přesto převážně křesťanským národem. „Svého času vznikl křesťanský stát, ale bez státní církve. Křesťanský ale tehdy znamenalo pouze protestantský, což vylučovalo katolíky a mormony,“ vysvětluje vědec.

V současnosti se většina Američanů stále řadí mezi protestanty, a to téměř 41 procent. Asi pětina se hlásí ke katolicismu a čtvrtina je bez náboženského vyznání.

Dominance náboženské skupiny je patrná i u prezidentů. Z řad katolíků byli pouze John Kennedy a Joe Biden. Katolík je také republikánský kandidát na viceprezidenta James Vance.

Víra a kapitalismus

Ústřední roli v americké společnosti hrála také obrozenecká hnutí, ve kterých se organizovalo mnoho obyvatel. Například v takzvané druhé obrozenecké vlně v 19. století došlo k přehodnocení chudoby a bohatství.

Zatímco v Novém zákoně se píše o bohatství jako o překážce pro vstup do Božího království, nové pojetí církve už ho nepovažuje za problém na cestě ke spáse, pokud jsou peníze vydělané poctivě. Křesťanství se tak spojilo s kapitalismem.

Čtěte také

Z obrozeneckého hnutí vzešli v 19. století také evangelikálové, kteří byli ovlivněni puritanismem a pietismem. Z této skupiny vzešli i křesťanští fundamentalisté. V běžné mluvě se ale pojem fundamentalismus používá synonymně k evangelikálům.

Deutschlandfunk vysvětluje, že evangelikálové nejsou homogenní skupinou. Spojuje je ale doslovný výklad Bible, nepřátelství vůči vědě, rodinný konzervatismus a uzavřenost vůči sociálním aspektům biblického učení. Někteří se také snaží ukončit oddělení státu od náboženství.

Křesťanští fundamentalisté se snaží ovlivňovat politiku už od 20. let minulého století – například imigračním zákonem z roku 1924, který měl zakázat přistěhovalectví z Asie a také zabránit vstupu Židů, muslimů a osob z jižní a východní Evropy.

Amerika měla zůstat bílá, vyloučení ale měli být také Irové. S barvou pleti tak tento konstrukt neměl nic společného.

Nedokonalý David

Poté, co Nejvyšší soud v roce 1954 zrušil rasovou segregaci ve školství, vznikly křesťanské soukromé školy, které nařízení obcházely. Až o 22 let později soud segregaci zakázal i tam. Od 80. let se hlavním tématem evangelikálů stal boj proti právu na potrat.

S tím také souvisí náklonost exprezidenta a kandidáta v letošních volbách Donalda Trumpa vůči evangelikálům. Trump totiž byl a stále je na jejich hlasech závislý. Proto prohlašuje, že jeho oblíbená kniha je Bible a od března na trh uvedl speciální vydání Písma svatého pod heslem Make America Pray Again čili Přimějme Ameriku znovu se modlit.

Čtěte také

Trump také interpretoval neúspěšný atentát v Pensylvánii jako boží zásah, který z něj v jeho očích učinil mučedníka.

Trumpovo chování a osobní život sice neodpovídají morálce konzervativních evangelikálů, pro které je manželství posvátné, k ospravedlnění svého života ale Trump používá připodobnění k biblickému králi Davidovi. Ten měl podle Bible několik manželek a konkubín, dopustil se cizoložství s Batšebou a poslal jejího chotě, důstojníka Uriáše, do bojů na smrt.

Po Uriášově smrti se David s Batšebou oženil. Davidovo chování tak ukazuje, jak i špatný člověk může být božím nástrojem. „Ani král David nebyl dokonalý. Ale byl to muž vyvolený Bohem,“ prohlásil bývalý americký ministr energetiky Rick Perry v roce 2019.

Proto se v souvislosti s Trumpem mluví o neoficiálním paktu krále Davida s evangelikály, uzavírá německá veřejnoprávní stanice Deutschlandfunk.

Poslechněte si všechny reportáže a komentáře v pořadu Svět ve 20 minutách. Poláci si přejí zaměřit se na společnou historii s Německem. Ruští rapeři hlasitě protestují proti válce na Ukrajině. Niger se vyrovnává s kolonialismem a mění názvy ulic. Kromě ohně může lidi ohrozit na životě také kouř z lesních požárů.

autor: Jakub Rerich
Spustit audio

Související