Biden je v zásadě slušný člověk, ale nebyl dost odvážný, aby porazil Rusko, míní americká historička
Ukrajinci jsou na východní frontě pod silným tlakem a Rusové vytrvale také dál ničí ukrajinskou infrastrukturu. Kyjev mezitím žádá Západ o další pomoc, o níž prezident Volodymyr Zelenskyj ve Spojených státech jednal s prezidentem Joem Bidenem i oběma jeho možnými nástupci. „Sledovala jsem jeho tiskovou konferenci s Donaldem Trumpem a říkala si, jakému ponížení se pro dobro své země vystavuje. Ale chápala jsem, proč to dělá,“ komentuje americká historička Marci Shore.
„Trumpova ochota se se Zelenským setkat mě nepřekvapila, protože on se rád setkává s každým. Všechno je pro něj příležitostí k performanci a měl skvělou možnost Zelenského ponížit tím, že řekne, jaké má skvělé vztahy s Vladimirem Putinem,“ dodává.
Čtěte také
Případné Trumpovo vítězství připodobňuje k fašistickému převratu, k němuž málem došlo 6. ledna 2021 během útoku na Kapitol: „Podnítil ho muž, jenž byl v té době prezidentem Spojených států. V jistém smyslu stále popíráme význam této události.“
Trump opakovaně prohlásil, že by válku na Ukrajině velmi rychle ukončil. Nikdo ovšem neví, jak by to udělal. Shore věří, že v případě vítězství jeho protikandidátky Kamaly Harrisové může Ukrajina počítat s větší podporou, než měla ze strany Bidena.
„On je v zásadě slušný člověk. Udělal jisté chyby a často byl příliš slabý, ale v zásadě má morální cítění, i když ne vždy souhlasím s tím, co dělá. V otázce Ukrajiny nebyl dostatečně silný a příliš se upnul k paradigmatu deeskalace,“ uvádí.
Příkladem jsou podle ní omezení zakazující Ukrajincům využívat americké zbraně pro údery na cíle v hloubi Ruska. „On se velmi zdráhá učinit tento odvážný krok a říci, dobře, já už nebudu věřit v Putinovy červené linie. Nenechám se omezovat jaderným vydíráním. Ukončíme to. Porazíme Rusko,“ doplňuje.
Klíč k patologii Ruska
Osud Ukrajiny podle ní závisí na výsledku amerických prezidentských voleb. Ochota amerických politiků pomáhat je ale také velmi proměnlivá, což se ukázalo při průtazích kolem schvalování dodatečné vojenské pomoci, když už Ukrajině pomalu docházela munice.
Čtěte také
Přátelsky nakloněni Kremlu jsou ovšem i další západní politici. Shore se domnívá, že třeba v případě Němců to souvisí s historickými komplexy.
„Němci cítí jakýsi dluh vůči Rusům coby nástupcům sovětského státu za všechny vojáky Rudé armády a další lidi, které zabili během druhé světové války. Pokud jim ale záleží na životech Rusů, tím spíš by měli dělat vše pro porážku Putinova režimu,“ zdůrazňuje historička, která se specializuje na střední a východní Evropu.
Za nejdůležitější ve vztahu k ruské společnosti podle svých slov nepovažuje otázku, proč Rusové nenávidějí Ukrajince, ale proč nemají smysl pro vlastní dějiny. „Neustále slyšíte: politika mě nezajímá. Nezáleží na mně. Vůdce to musí vědět nejlépe,“ popisuje.
Poukazuje přitom na výzkum jedné své kolegyně, která se v Rusku ptala lidí, co se dá dělat, aby se neopakoval stalinský teror.
„Oni nejenže neměli odpověď, ale ani nerozuměli otázce. Pro ně to bylo něco jako přírodní jev jako třeba tsunami. Nemůžete zabránit tomu, aby přišel déšť. V nejlepším případě máte ve skříni deštník, ale není na vás, abyste určovali, co udělají mraky. Myslím, že to je klíč k patologii Ruska,“ uzavírá Shore.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
Mohlo by vás zajímat
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
