Jan Fingerland: Muž, který má změnit izraelskou armádu
Izraelský generální štáb má nového náčelníka. Ejal Zamir má stát v čele proměny armády v době, kdy konflikty na Blízkém východě, ale třeba i na Ukrajině přinesly zcela nové impulzy pro armády celého světa.
Čtěte také
Různá média si na Ejalu Zamirovi všímají rozdílných věcí. Třeba v arabských novinách zdůrazňují, že Zamirovi prarodiče pocházejí ze Sýrie a Jemenu.
V Izraeli si všímají, že Zamirovi je skoro 60, zatímco většině jeho předchůdců bylo v době nástupu o deset i více let méně.
Větší než malá
Přesto se očekává, že „přestárlý generál“ přinese zásadní změnu fungování armády. Tu sice občas někdo ve světě označí za jednu z nejlepších, ale v samotném Izraeli ten pocit nemají. Po 7. říjnu se mluví o selhání vojenské rozvědky, pomalé reakci na útok, i zjištění, že armáda je příliš malá a dokonce ani neměla žádné plány pro operace v Gaze.
Čtěte také
Izraelské ozbrojené síly se skutečně už několik desítek let zmenšují, stejně jako částka na jejich udržování – před půl stoletím to byla zhruba čtvrtina HDP, dnes sotva pět procent.
Ukázalo se, že armáda nebyla vystavěna na dlouhotrvající konflikt, tradičně počítala s rychlými rozhodujícími střety. A také že její velikost ani výcvik neodpovídá úkolům, které ji nejpravděpodobněji mohou čekat.
Trend „malé a chytré armády“, jak ho kdysi prosazoval Ehud Barak, je u konce. Zkušenost z Gazy, ale i z ukrajinského bojiště ukazuje, že je nadále potřeba mít dostatečně velkou armádu, vybavenou tanky a jinými obrněnci.
Čtěte také
A také že je třeba zpracovat nové poznatky o masovém nasazení dronů a dalších relativně nových zbraní. Zamir se chce zaměřit také na boj v městském prostředí, a také v tunelech, s tím typem protivníka, jakým je Hamás.
Chce také změnit „filosofii“ armády. Ta izraelská se dosud zaměřovala na vybudování „odstrašující síly“, který možná fungoval proti velkým armádám okolních zemí. Zamir nyní říká, že cílem nemá být odstrašení, ale vítězství. Taková slova padají i v souvislosti s variantou, že se obnoví boje v Gaze, pokud se Hamás odmítne odzbrojit a propustit zbývající rukojmí.
S Amerikou i bez ní
Z hlediska světové politiky je podstatné také to, že Ejal Zamir patří k těm, kdo považují za hlavní nebezpečí pro Izraeli Írán, a Izraelci tedy mají mít schopnost proti němu zasáhnout. S tím souvisí ještě jedna věc.
Čtěte také
Podle Zamira musí Izrael dosáhnout pokud možno co největší nezávislosti na dodávkách munice z jiných zemí, včetně dosud spřátelené, ale nyní nespolehlivé Ameriky. Taková je nyní i ukrajinská zkušenost.
Izraelci momentálně zpracovávají vše, co se naučili během poslední války v Gaze, ale vlastně i boje na několika frontách – proti Hizballáhu, Jemenu a Íránu. Aktuálně si vytvářejí nárazníkové zóny v Gaze, v Libanonu i v Sýrii.
Jde mimo jiné o důsledek další zkušenosti, zklamání z elektronických a sofistikovaných technologií, které měly armádu i vládu včas varovat a vést ke snížení rizika války. Falešný pocit bezpečí naopak vedl k jejímu zvýšení.
Ejal Zamir mluví dost nahlas o tom, že má-li se armáda poučit, musí identifikovat a položit na stůl všechna svá selhání a vyvodit z nich závěry. To lze chápat i jako výzvu všem ostatním, včetně tomu, kdo jej do funkce navrhl, premiéru Netanjahuovi.
Ne vše, co Zamir chystá, je relevantní pro armády, jako je ta česká. Mnohé ale nepochybně ano.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
