Jan Fingerland: Co vidí Izraelci, když hledí na povolební Německo
Všechny bilaterální vztahy jsou jedinečné, ale některé jsou jedinečnější – třeba ty mezi Německem a Izraelem, stále tak trochu chápané jako vztah mezi pachatelem a obětí. I proto mnozí Izraelci se zájmem sledovali vítězství CDU/CSU v parlamentních volbách, ale také úspěch AfD.
Z izraelského hlediska střídání vlád SPD a CDU/CSU není nic zásadního, ale přece jen jde o změnu. Nastávající kancléř Friedrich Merz se profiluje jako přítel Izraele, vlastně v linii, kterou Angela Merkelová formulovala slovy, že základním úkolem současného Německa je bezpečnost Izraele.
Čtěte také
Merz upoutal pozornost tím, že zatykač Mezinárodního trestního soudu na Benjamina Netanjahua označil za skandální. Izraelského premiéra dokonce hodlá pozvat do Německa. Tím vyvolal nesouhlas u levicových stran v Německu, které se domnívají, že Netanjahu by měl být zatčen stejně jako třeba Putin, pokud by přijel do Německa.
Na obě strany
Izraelci vnímají Německo jako spojence, ale také se zájmem pozorují německou politiku dvojího morálního závazku. Na jedné straně pocit povinnosti vůči Izraeli, ale doprovázenou současně pocitem, že německým úkolem je podporovat Palestince, s pocitem, že pomáhají obětem svých obětí. Německo patří k vůbec největším dárcům ve prospěch Palestinců.
Například na provoz Úřadu pro pomoc palestinským uprchlíkům vydala Spolková republika v posledních dvou letech skoro miliardu eur, což jeden izraelský novinář ironicky komentoval, že velkoryse financují instituci, která systematicky pracuje proti míru.
Čtěte také
Merzovo vítězství se odehrává v kontextu rostoucí nespokojenosti Němců, a to nejen kvůli ekonomice, ale i bezpečnosti a otázek imigrace. Volání po změně vyústilo ve zvolení bezpečně demokratické CDU/CSU, ale něco se přece stalo.
Zatímco Merkelová držela stranu u moci přesunem ke středu, Merz naopak zvítězil díky posunu doprava. Levicoví Němci, ale i někteří Izraelci Merze kritizují za to, že příliš vychází vstříc rétorice Alternativy pro Německo, jež hraje právě antiimigrační kartou.
Merzova CDU sice nadále hodlá dodržet pomyslnou zeď kolem AfD, ale ta se prý drolí. Křesťanští demokraté protlačili legislativu na lepší ochranu německých hranic díky hlasům AfD, i když je přímo o podporu nežádali. Teď se někteří Němci bojí, že proces vpuštění krajní pravice mezi ostatní strany už běží. Také dopisovatelka levicového Haaretzu napsala, že němečtí konzervativci mají za sebou „historii podceňování krajní pravice“.
Čtěte také
Vzrůst podpory AfD, kterou volil každý pátý Němec, je pro Izraelce neméně důležitou zprávou než vítězství CDU/CSU. Izraelci nemusejí rozumět německé situaci do detailu, ale chápou, že jde o stranu, která má problematickou ideologii a kontakty s neonacisty.
Oproti Merzovi mají představitelé AfD vůči Izraeli komplikovanější postoj. Například východoněmecký spolupředseda strany Tino Chrupalla kritizoval dodávky německých zbraní do Izraele s tím, že se tím živí válka a dehumanizují palestinští civilisté. Jeho západoněmecká spolupředsedkyně Alice Weidelová naopak vyslovila podporu Izraeli.
Přátelští nepřátelé
V Izraeli ale zaznamenali, že některé populistické, antiimigrační nebo krajně pravicové strany v Evropě vyslovují podporu Izraeli, což část Izraelců chápe jako pozitivní věc, protože se domnívají, že ostatní Evropané nechápou izraelská bezpečnostní dilemata.
Čtěte také
Jiní Izraelci oponují, že nejde o žádné přátele, ale síly, které nemají problém kombinovat antisemitismus s proizraelskými výroky, nebo strany, které se pomocí proizraelských postojů očišťují od osočení, že jsou rasistické.
Právě v těchto dnech se v Izraeli tato debata znovu rozvířila, protože podle novináře Baraka Ravida současná izraelská vláda porušila dlouholetý úzus a s některými krajně pravicovými stranami v Evropě navázala kontakty, konkrétně francouzským Národním sdružením, španělským Voxem a Švédskými demokraty. Podle Ravida ministr zahraničí uvažuje i o stycích s rakouskými Svobodnými a právě s Alternativou pro Německo.
Izraelská vláda by se v tom lišila od německé židovské komunity, pro kterou je AfD zcela nepřijatelná. Lze to ilustrovat na článcích v německém židovském tisku. I tyto texty ale poukazují na to, že v poslední době se projevy antisemitismu v Německu staly běžnými, a to bez adekvátní reakce ze strany berlínské vlády.
Tamní Židé zatím ovšem neudělali stejný závěr jako pětina Němců, a nehodlají svěřit svou bezpečnost a budoucnost takto radikální straně. Německo, německá židovská komunita, i izraelské postoje k Německu jsou v pohybu.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
