Petr Janyška: Ovlivní v Polsku katechismus přijetí na střední školu?
Rodinné psychodrama „dostane se na střední školu, nebo ne“ nezažívali nedávno jen čeští rodiče a jejich deváťáci, zažívají je teď také polští. Ovšem v jiné podobě než u nás, hodně politické, jako všechno v posledních letech v Polsku. Jde tam o střet mezi vládou a katolickou církví, kterou v tom podporuje opoziční strana Právo a spravedlnost (PiS).
A souvisí to také s rozbitým právním systémem, jejž do dnešní podoby přivedlo osm let vlád Jarosława Kaczyńského a který se nová vláda Donalda Tuska snaží dost bezúspěšně napravit. Oč jde?
Čtěte také
V Polsku se na všech státních školách vyučuje katechismus. Dvě hodiny týdně. Katechety platí stát, ale do obsahu výuky nemá právo mluvit, ten si určuje církev, Teoreticky je výuka katechismu dobrovolná, mnohde ale prakticky povinná. Jako druhou volbu mají žáci tzv. etiku.
Na katechismus chodí stále méně dětí, část jich tam ale chodí i proto, že z něj dostanou většinou jedničku nebo dvojku, je totiž považován za snadný předmět.
A tady jsme u jádra dnešního problému. Známka z katechismu se totiž započítávala do průměru, který polský osmák potřebuje pro přijetí na střední školu. Stejně jako třeba z matematiky.
Čtěte také
To znamená, že ten, kdo na katechismus nechodil, byl znevýhodněn oproti tomu, komu se do průměru započítala jednička z tohoto zvláštního předmětu.
Ministryně školství přišla loni s reformou. Nijak výraznou a v očích liberálních rodičů nedostatečnou, ale aspoň nějakou. Rozhodla, že místo dvou hodin katechismu týdně se bude vyučovat jen hodinu. A hlavně, že se nebude známkovat a tudíž nebude mít vliv na konečné vysvědčení.
Církev a opozice proti reformě
Okamžitě začali protestovat opoziční politici strany PiS a samozřejmě církevní hierarchie. Zmínění poslanci dali věc k Ústavnímu soudu, kde mají většinu lidé dosazení ještě Jarosławem Kaczyńským.
Čtěte také
Soud před pár týdny prohlásil, že rozhodnutí paní ministryně není v souladu s ústavou, protože nebylo konzultováno s katolickou církví. Aby však soudní výrok platil, musel by být zveřejněný v Úředním věstníku, a to se nestalo.
Nestalo proto, že dnešní vláda tento Ústavní soud neuznává. Tvrdí, že část jeho soudců byla jmenována protiprávně.
Tahle patová situace dnes v Polsku existuje i u jiných kauz, nejen ohledně katechismu ve škole. Je krystalickou ukázkou toho, jak rozbitý je tamní soudní systém.
Čtěte také
Do konce školního roku zbývá pár dní a ředitelé škol žijí v nejistotě, zda známku z katechismu do průměru počítat, nebo ne. Kdyby se započítávala, některým žákům by to zvedlo průměr, mohli by mít vyznamenání a tudíž přednost v přijetí na střední školu. A navíc malé stipendium.
Někteří ředitelé tvrdí, že pro ně je závazné rozhodnutí ministerstva a že tu nejsou od toho, aby interpretovali nález Ústavního soudu. Jiní stále odkládají klasifikaci a vyčkávají, zda ministerstvo ještě s něčím nepřijde. A někteří dokonce zvažují, zda nevyrobit dvojí vysvědčení, jedno s katechismem a jedno bez.
Tohle všechno se děje nad hlavami 15letých dětí, které vyjdou základní školu. Stále nevědí, zda se dostanou na vybranou střední, nebo ne. Přitom teď stojí na jedné z nejdůležitějších křižovatek svého života, hraje se o jejich budoucnost.
Nepřál bych si být v jejich kůži. Stali se rukojmími politiky, biskupů a Ústavního soudu, jejž někteří uznávají a jiní ne.
Autor je politický komentátor, nedávno vydal knihu Polsko vejpůl
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
