Luboš Palata: Východní Německo má k Česku stále blízko. A volí se tady AfD
Luboš Palata: Východní Německo má k Česku stále blízko. A volí tu AfD
Kousek od Freibergu, takové saské Kutné Hory, je malé nákupní středisko. V něm je nevelká kancelář vedení Alternativy pro Německo (AfD). Strany, která tady v bývalém východním Německu vyhraje v neděli o parník předčasné parlamentní volby.
Pokud byste čekali, že bude vyzdobena nějakými nacistickými nebo neofašistickými symboly, plakáty proti migrantům, nebo na podporu Ruska, byli byste asi v šoku. Na stěně tu mají fotografie z protikomunistických demonstrací z roku 1989.
Čtěte také
Strávil jsem tu víc než hodinu rozhovoru s jedním ze zdejších činovníků, z něhož mi utkvěla v hlavě nejvíc jedna krátká věta: „My, AfD jsme teď tady v nových spolkových zemích lidovou stranou.“
V němčině je to Volkspartei. A takto si až dosud v Německu říkaly jen dvě strany, Křesťansko-demokratická a sociální unie, tedy CDU/CSU, a sociální demokraté, zkráceně SPD.
Dřív voliče oslovovala Die Linke
Není to ale tak dávno, kdy k postavení východoněmecké lidové strany měli hodně blízko zdejší postkomunisté, kteří se přejmenovali na Die Linke, ledy Levice. Postupně ale spadli na hranici pětiprocentního vstupu do parlamentu.
A jejich hrob jim kope další východoněmecká levicová anomálie se zkratkou BSW, neboli Aliance Sarah Wagenknechtové.
Čtěte také
Není to samozřejmě tak, že by na západě Německa AfD nevolil nikdo, ale rozhodně to tam není žádná celolidová strana. Spíše stále extrém.
Bývalé východní Německo – dnes rozdělené na několik nových spolkových zemí i se sjednoceným Berlínem –, nám bylo už v době komunismu nejblíž. Už tehdy se v NDR žilo v některých ohledech líp než v Česku, v jiných, třeba v čekání na auto, to bylo ale o chlup horší. Dnes je to podobné.
Východní Německo nám přes víc než bilion europomoci ze západní části Spolkové republiky nikam neuteklo. V mnoha ohledech se tu žije obdobně, platy tu jsou pravda o třetinu vyšší, ale náklady na život o něco také.
I po zlepšení v posledních deseti letech je tu stále cítit odchod mnoha milionů lidí na Západ. A o to víc pak rezonuje migrační otázka. Ani ne tolik ta ukrajinská, i když zaměstnávat ukrajinské uprchlíky se tu daří mnohem méně než v Česku.
Migrace je problém
Ale Syřané, Afghánci, Afričané, ti jsou tady na východě lidé z podobně neznámé části planety, jako u nás v Česku. Zatímco Češi mohli říci v čase migrační krize své „ne“ jejich přijímání, tady na východě Německa tahle možnost nebyla.
A s tím souvisí poslední otázka, která je s námi společná. Jakási touha po ztracené suverenitě, problematická u nás, ale tady v bývalém východním Německu ještě více.
S východními Němci máme prostě stále mnoho společného. Proto po zdejším vítězství AfD v nedělních volbách nedělejme pobouřené, ale ptejme se proč. Protože i nás čekají na podzim parlamentní volby.
Autor je redaktor Deníku
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
