Zrušení rušení aneb Letem světem štvavých vysílaček

14. prosinec 2018
Vysílač (ilustr. foto)
0:00
/
0:00

Dne 16. prosince 1988 v 16 hodin byly vypnuty československé rušičky, vysílání zahraničních rozhlasových stanic v češtině a slovenštině tak bylo možné poslouchat na celém území našeho státu.

V té době byla ze zahraničních stanic rušena už jenom Svobodná Evropa. O ukončení rušení rozhodlo předsednictvo ÚV KSČ na svém zasedání 9. prosince 1988.  Rušení totiž o několik dnů dříve ukončil Sovětský svaz – náš vzor. Posledním státem ve východní Evropě, který rušení ukončil, se pak stalo několik dnů po nás Bulharsko.

BBC vysílala česky už za války

Stručný přehled – a to velmi výběrový – rozhlasových stanic, které vysílaly ze zahraničí, zahájíme britskou BBC. Z jejího vysílání, které pokračovalo i po konci války a dokonce i po listopadu 1989, jsme vybrali ukázku ze zahájení českého vysílání: 8. září 1939 pronesl krátký mobilizační projev Jan Masaryk, budoucí exilový a poválečný ministr zahraničních věcí.

Rok 1988: Nerušit, prosím. Před Vánocemi 1988 se přestalo rušit vysílání Svobodné Evropy

Jiří Kovtun jako redaktor Svobodné Evropy

Sedmdesát až devadesát milionů korun ročně vynakládalo Československo, ovládané komunistickou stranou, mezi lety 1951 až 1988 na rušení „štvavých“ rozhlasových stanic. Na tehdejší dobu šlo o astronomickou částku. Rušení zahraničního rozhlasu bylo součástí cenzury, zavedené po nástupu komunistů k moci.

Dále přinášíme ukázku z projevu redaktora BBC Pavla Tigrida z 5. května 1945 k zahájení protinacistického povstání v Praze. Tato ukázka je unikátní tím, že Tigrid byl ve svém psaném i mluveném projevu vždy velmi střízlivý, zde ovšem podlehl historickému okamžiku a jeho projev je zcela netypicky patetický. Třetí vybraná ukázka obsahuje hesla vysílaná pro odbojové skupiny na samém konci války.

Hlas Ameriky začal v češtině vysílat také v průběhu druhé světové války, tehdy zde své relace pro občany protektorátu připravovali i Jiří Voskovec a Jan Werich. Jeden z jejich příspěvků jsme zařadili v nezkrácené podobě. V dalších ukázkách z vysílání této stanice hovoří Martin Čermák (vlastním jménem Ivo Ducháček) a spisovatel Josef Škvorecký. 

Po druhé světové válce rozhlasových stanic vysílající v češtině (či slovenštině) výrazně přibylo. Hlas Slovenskej republiky, Za slobodné Slovensko a Biela legia vysílaly ve slovenštině a pouze krátce. Československé vysílání existovalo ve Francii (Radiodiffusion Française), Itálii (Radiotelevisione Italiana, Radio Italiana), západním Německu (Deutsche Welle, Deutschlandfunk) i Kanadě (Radio Canada International). Náboženské vysílání přinášely stanice Radio Vatikán a Trans World Radio z Monaka.

Nejdůležitější? Svobodná Evropa

Nejdůležitější – a co do odvysílaného času jednoznačně nejvýkonnější – však byla rozhlasová stanice Svobodná Evropa, která začala vysílat na počátku padesátých let, do Československa v roce 1951. Tuto stanici připomeneme ukázkami z jejího pozoruhodného monitoringu.

Rozhlasová stanice Hvězda. Normalizace 24 hodin denně

Mikrofon, studio, zvuk (ilustrační foto)

Poslední srpnový den roku 1970 zahájila vysílání stanice Hvězda. Nahradila dosavadní stanici Československo a symbolicky potvrdila vítězství normalizace v Československém rozhlase.

Svobodná Evropa sledovala a nahrávala vysílání z komunistických zemí, tedy i Československého rozhlasu, a v dochovaných nahrávkách se nachází řada unikátů, nezachovaných v archivu rozhlasu. Jedna z vybraných ukázek pochází z přenosu jednoho z méně známých politických procesů padesátých let, kde obviněný hovoří o tom, jak škodil našemu zemědělství šířením mandelinky bramborové.

Zvláštním případem byly stanice socialistických států – Moskva vysílala už od druhé světové války a z jejího vysílání jsme zařadili alespoň kratičkou ukázku z monitoringu Svobodné Evropy. Radio Bělehrad vysílalo v první polovině padesátých let, v době nejostřejší roztržky mezi Jugoslávií a ostatními socialistickými státy. Maoistické Radio Peking bylo zcela odtržené od reality, což platilo i o stalinistickém Radiu Tirana, které však mělo díky své nechtěné komičnosti v tehdejším Československu poměrně dost posluchačů.

Uvedený výčet rozhlasových stanic vysílajících v češtině není zdaleka kompletní. Záznamy vysílání naprosté většiny uvedených i neuvedených stanic se bohužel nedochovaly, pro ilustraci jsme však zařadili alespoň několik dochovaných znělek.

Spustit audio
autor: Pavel Hlavatý

Související