Zrušení rušení aneb Letem světem štvavých vysílaček
Dne 16. prosince 1988 byly vypnuty československé rušičky. Vysílání zahraničních rozhlasových stanic v češtině a slovenštině tak bylo možné poslouchat na celém území.
V té době byla ze zahraničních stanic rušena už jenom Svobodná Evropa. O ukončení rušení rozhodlo předsednictvo ÚV KSČ na svém zasedání 9. prosince 1988. Rušení totiž už o několik dnů dřív ukončil Sovětský svaz – náš vzor. Posledním státem východní Evropy se pak několik dnů po nás stalo Bulharsko.
BBC vysílala česky už za války
Stručný přehled – a to velmi výběrový – rozhlasových stanic, které vysílaly ze zahraničí, zahájíme britskou BBC. Z jejího vysílání, které pokračovalo i po konci války, a dokonce i po listopadu 1989, jsme vybrali ukázku ze zahájení českého vysílání: 8. září 1939 pronesl krátký mobilizační projev Jan Masaryk, budoucí exilový a poválečný ministr zahraničních věcí.
Rok 1988: Nerušit, prosím. Před Vánocemi 1988 se přestalo rušit vysílání Svobodné Evropy
![Jiří Kovtun jako redaktor Svobodné Evropy Jiří Kovtun jako redaktor Svobodné Evropy](https://plus.rozhlas.cz/sites/default/files/images/03205787_0.jpeg)
Sedmdesát až devadesát milionů korun ročně vynakládalo Československo, ovládané komunistickou stranou, mezi lety 1951 až 1988 na rušení „štvavých“ rozhlasových stanic. Na tehdejší dobu šlo o astronomickou částku. Rušení zahraničního rozhlasu bylo součástí cenzury, zavedené po nástupu komunistů k moci.
Dále přinášíme ukázku z projevu redaktora BBC Pavla Tigrida z 5. května 1945 k zahájení protinacistického povstání v Praze.
Tato ukázka je unikátní tím, že Tigrid byl ve svém psaném i mluveném projevu vždy velmi střízlivý, ale tady podlehl historickému okamžiku a jeho projev je zcela netypicky patetický. Třetí vybraná ukázka obsahuje hesla vysílaná pro odbojové skupiny na samém konci války.
W+V
Hlas Ameriky začal v češtině vysílat také v průběhu 2. světové války, tehdy zde své relace pro občany protektorátu připravovali i Jiří Voskovec a Jan Werich. Jeden z jejich příspěvků jsme zařadili v nezkrácené podobě. V dalších ukázkách z vysílání této stanice hovoří Martin Čermák (vlastním jménem Ivo Ducháček) a spisovatel Josef Škvorecký.
Po 2. světové válce rozhlasových stanic vysílající v češtině (či slovenštině) výrazně přibylo. Hlas Slovenskej republiky, Za slobodné Slovensko a Biela legia vysílaly ve slovenštině a pouze krátce. Československé vysílání existovalo ve Francii (Radiodiffusion Française), Itálii (Radiotelevisione Italiana, Radio Italiana), západním Německu (Deutsche Welle, Deutschlandfunk) i Kanadě (Radio Canada International). Náboženské vysílání přinášely stanice Radio Vatikán a Trans World Radio z Monaka.
Nejdůležitější? Svobodná Evropa
Nejdůležitější – a co do odvysílaného času jednoznačně nejvýkonnější – však byla rozhlasová stanice Svobodná Evropa, která začala vysílat na počátku padesátých let, do Československa v roce 1951. Tuto stanici připomeneme ukázkami z jejího pozoruhodného monitoringu.
Normalizace 24 hodin denně? To byla rozhlasová stanice Hvězda
![Průhled Vinohradskou ulicí s tramvajovou tratí a novou budovou Federálního shromáždění, 1974 Průhled Vinohradskou ulicí s tramvajovou tratí a novou budovou Federálního shromáždění, 1974](https://plus.rozhlas.cz/sites/default/files/images/669226d7098aac4e0cc012c89b8dde5b.jpg)
Poslední srpnový den roku 1970 zahájila vysílání stanice Hvězda. Nahradila dosavadní stanici Československo a symbolicky potvrdila vítězství normalizace v Československém rozhlase.
Svobodná Evropa sledovala a nahrávala vysílání z komunistických zemí, tedy i Československého rozhlasu, a v dochovaných nahrávkách se nachází řada unikátů, nezachovaných v archivu rozhlasu. Jedna z vybraných ukázek pochází z přenosu jednoho z méně známých politických procesů 50. let, kde obviněný hovoří o tom, jak škodil našemu zemědělství šířením mandelinky bramborové.
Zvláštním případem byly stanice socialistických států – Moskva vysílala už od 2. světové války a z jejího vysílání jsme zařadili alespoň kratičkou ukázku z monitoringu Svobodné Evropy. Radio Bělehrad vysílalo v první polovině 50. let, v době nejostřejší roztržky mezi Jugoslávií a ostatními socialistickými státy. Maoistické Radio Peking bylo zcela odtržené od reality, což platilo i o stalinistickém Radiu Tirana, které však mělo díky své nechtěné komičnosti v tehdejším Československu poměrně dost posluchačů.
Uvedený výčet rozhlasových stanic vysílajících v češtině není zdaleka kompletní. Záznamy vysílání naprosté většiny uvedených i neuvedených stanic se bohužel nedochovaly, pro ilustraci jsme však zařadili alespoň několik dochovaných znělek.
Související
-
Potřebujeme politiku rozumnou a poctivou, říkal prezident Masaryk. Co přinesl nově objevený projev?
Nečekaně objevená unikátní nahrávkou s hlasem Tomáše Garrigua Masaryka z roku 1931. Čím je zajímavý? A přiblíží nám z Masaryka něco nového?
-
Vysílačka Pravda vítězí aneb Nacistická rozhlasová propaganda v roce 1938
Nacistická propagandistická vysílačka Pravda vítězí začla vysílat krátce po obsazení Rakouska Německem. V archivu se dochoval soubor nahrávek datovaný od 8. do 22. 9. 1938.
-
Srpen 1968: Prohlášení v ruštině dostalo Mirka Kováříka na černou listinu
Jiří Dienstbier, Sláva Volný a mnozí další byli 21. srpna 1968 u rozhlasového mikrofonu v Praze. Pamatují na ně ti, kteří slyšeli státní hymnu doprovázenou střelbou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
![slovo_nad_zlato.jpg slovo_nad_zlato.jpg](https://plus.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/19c0a47caca04bb76b27ba3edcdf74cd.jpg?itok=1i0_J3I_)
![](https://plus.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/e2afc965669332fc5318f1eaa402a4b5.jpg?itok=i3X2CUFb)
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.