Zrušení rušení aneb Letem světem štvavých vysílaček

V té době byla ze zahraničních stanic rušena už jenom Svobodná Evropa. O ukončení rušení rozhodlo předsednictvo ÚV KSČ na svém zasedání 9. prosince 1988. Rušení totiž už o několik dnů dřív ukončil Sovětský svaz – náš vzor. Posledním státem východní Evropy se pak několik dnů po nás stalo Bulharsko.

BBC vysílala česky už za války

Stručný přehled – a to velmi výběrový – rozhlasových stanic, které vysílaly ze zahraničí, zahájíme britskou BBC. Z jejího vysílání, které pokračovalo i po konci války, a dokonce i po listopadu 1989, jsme vybrali ukázku ze zahájení českého vysílání: 8. září 1939 pronesl krátký mobilizační projev Jan Masaryk, budoucí exilový a poválečný ministr zahraničních věcí.

Rok 1988: Nerušit, prosím. Před Vánocemi 1988 se přestalo rušit vysílání Svobodné Evropy

• Upravit
• Smazat

Sedmdesát až devadesát milionů korun ročně vynakládalo Československo, ovládané komunistickou stranou, mezi lety 1951 až 1988 na rušení „štvavých“ rozhlasových stanic. Na tehdejší dobu šlo o astronomickou částku. Rušení zahraničního rozhlasu bylo součástí cenzury, zavedené po nástupu komunistů k moci.

Dále přinášíme ukázku z projevu redaktora BBC Pavla Tigrida z 5. května 1945 k zahájení protinacistického povstání v Praze.

Tato ukázka je unikátní tím, že Tigrid byl ve svém psaném i mluveném projevu vždy velmi střízlivý, ale tady podlehl historickému okamžiku a jeho projev je zcela netypicky patetický. Třetí vybraná ukázka obsahuje hesla vysílaná pro odbojové skupiny na samém konci války.

W+V

Hlas Ameriky začal v češtině vysílat také v průběhu 2. světové války, tehdy zde své relace pro občany protektorátu připravovali i Jiří Voskovec a Jan Werich. Jeden z jejich příspěvků jsme zařadili v nezkrácené podobě. V dalších ukázkách z vysílání této stanice hovoří Martin Čermák (vlastním jménem Ivo Ducháček) a spisovatel Josef Škvorecký.

Po 2. světové válce rozhlasových stanic vysílající v češtině (či slovenštině) výrazně přibylo. Hlas Slovenskej republiky, Za slobodné Slovensko a Biela legia vysílaly ve slovenštině a pouze krátce. Československé vysílání existovalo ve Francii (Radiodiffusion Française), Itálii (Radiotelevisione Italiana, Radio Italiana), západním Německu (Deutsche Welle, Deutschlandfunk) i Kanadě (Radio Canada International). Náboženské vysílání přinášely stanice Radio Vatikán a Trans World Radio z Monaka.

Nejdůležitější? Svobodná Evropa

Nejdůležitější – a co do odvysílaného času jednoznačně nejvýkonnější – však byla rozhlasová stanice Svobodná Evropa, která začala vysílat na počátku padesátých let, do Československa v roce 1951. Tuto stanici připomeneme ukázkami z jejího pozoruhodného monitoringu.

Normalizace 24 hodin denně? To byla rozhlasová stanice Hvězda

• Upravit
• Smazat

Poslední srpnový den roku 1970 zahájila vysílání stanice Hvězda. Nahradila dosavadní stanici Československo a symbolicky potvrdila vítězství normalizace v Československém rozhlase.

Svobodná Evropa sledovala a nahrávala vysílání z komunistických zemí, tedy i Československého rozhlasu, a v dochovaných nahrávkách se nachází řada unikátů, nezachovaných v archivu rozhlasu. Jedna z vybraných ukázek pochází z přenosu jednoho z méně známých politických procesů 50. let, kde obviněný hovoří o tom, jak škodil našemu zemědělství šířením mandelinky bramborové.

Zvláštním případem byly stanice socialistických států – Moskva vysílala už od 2. světové války a z jejího vysílání jsme zařadili alespoň kratičkou ukázku z monitoringu Svobodné Evropy. Radio Bělehrad vysílalo v první polovině 50. let, v době nejostřejší roztržky mezi Jugoslávií a ostatními socialistickými státy. Maoistické Radio Peking bylo zcela odtržené od reality, což platilo i o stalinistickém Radiu Tirana, které však mělo díky své nechtěné komičnosti v tehdejším Československu poměrně dost posluchačů.

Uvedený výčet rozhlasových stanic vysílajících v češtině není zdaleka kompletní. Záznamy vysílání naprosté většiny uvedených i neuvedených stanic se bohužel nedochovaly, pro ilustraci jsme však zařadili alespoň několik dochovaných znělek.