Jaro 1996: Góly, body, volby aneb „Tenkrát poprvé“ v dějinách samostatného Česka

29. květen 2026

Čím jsme žili před 30 lety, ve druhém čtvrtletí roku 1996? Připomínáme si to v dalším čtvrtletníku Archivu Plus, ve kterém si pouštíme zpravodajské relace a reportáže z rozhlasového archivu natočené před 30 lety. V těchto jarních měsících má kořeny mnoho věcí, která nás dodnes ovlivňují, nebo jsou pro nás samozřejmostí. Mezi ně patří letní vysílání Radiožurnálu z Chorvatska, které se domlouvalo právě v dubnu 1996.

Čtěte také

Na konci tohoto měsíce bylo také schváleno otevření archivů bezpečnostních složek široké veřejnosti, tedy včetně archivu komunistické Státní bezpečnosti. Občané od té doby mohou zjišťovat, kdo před rokem 1989 s StB spolupracoval a jaké informace tato složka schraňovala. Tehdejší předseda vlády Václav Klaus z ODS se k němu stavěl skepticky.

Jak se vyjádřil v pravidelném úterním rozhovoru s premiérem, domníval se, že v roce 1996 už to občany země zajímat nebude. Tehdy se také pilně jednalo o podobě česko-německé deklarace a adaptoval se Valdštejnský palác, dosavadní sídlo ministerstva kultury na sídlo Senátu Parlamentu ČR.

První hokejové zlato a první volby

Jarní měsíce roku 1996 byly spojené také s několika prvenstvími v rámci samostatné České republiky. Dvě z nich byla sportovní. V květnu na mistrovství světa v ledním hokeji ve Vídni získala česká hokejová reprezentace první zlatou na mistrovství světa. V napínavém finálovém duelu naši porazili Kanadu 4:2.

Čtěte také

Poslední červnový den sehrála finálový zápas také naše reprezentace fotbalová. Na mistrovství Evropy v kopané se čeští fotbalisté nečekaně dostali až do finále, kde podlehli Němcům, ale i přesto bylo evropské stříbro obrovským, dodnes nepřekonaným úspěchem.

Nejzásadnějším prvenstvím druhé čtvrtina roku 1996 byly ale první parlamentní volby od vzniku samostatné České republiky. Předvolební odhady silně favorizovaly Klausovu ODS, hlavní vládní stranu. Jejím největším rivalem byla tehdy ČSSD, kterou vedl Miloš Zeman.

Proti ódéesce, která se profilovala jako strana porevolučního úspěchu cílící především na podnikatele, se socialisté voličům představovali jako zastánci zaměstnanecké vrstvy a také těch, kteří se v nových poměrech nedovedli orientovat.

Zafungovala lidskost

Proti elegantnímu Klausovi v padnoucím obleku s hedvábnou kravatou, který ve volném čase holduje tenisu, vyrukoval Zeman s lidovou image bodrého strýce, který trousí vtípky a holduje dršťkové polévce a vepřovému kolenu. Volební kampaň Miloš Zeman absolvoval v autobuse značky Karosa s názvem Zemák.

Rok 1996. Václav Havel (vpravo) domluvil pokračování vlády Václava Klause (druhý zleva). Na snímku je ještě Josef Lux (vlevo) a tehdejší šéf opozice Miloš Zeman

To všechno a heslo „Lidskost proti sobectví“, které konkurovalo blazeovanému občanskodemokratickému „Dokázali jsme, že to dokážeme“ se nakonec ukázalo jako správná cesta. Ve volbách, které se konaly na přelomu května a června, sice zvítězila ODS, ale sociální demokracie výrazně překonala předvolební průzkumy.

Odhady mluvily o desetiprocentním náskoku občanských demokratů, ale nakonec Klausova strana získala 29,62 procenta a v závěsu za ní se drželi Zemanovi sociální demokraté s 26,44 procent hlasů. Třetí byli komunisté, za nimi lidovci, pak Sládkovi republikáni a nakonec ODA. Ve Sněmovně vznikla patová situace. Strany dosavadní vládní koalice – tedy ODS, ODA a KDU-ČSL, totiž nezískaly většinu křesel.

Ovšem žádná strana nechtěla jít do vlády a komunisty a ani s populistickými republikány Miroslava Sládka a zároveň ODS a ČSSD odmítaly vytvořit velkou koalici. Řešení se nakonec našlo – menšinová vláda. Ta byla ale schválena až v červenci.

Více si poslechněte v dalším Archivu Plus, který připravili Veronika Kindlová a David Hertl.

Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Zmizelá osada

Koupit

Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.