Potřebujeme politiku rozumnou a poctivou, říkal prezident Masaryk. Co přinesl nově objevený projev?

Objevený záznam prezidenta Masaryka: ‚Řemeslné politikaření nestačí.‘ Poslechněte si projev z 28. října 1931

• Upravit
• Smazat

Dosud byly známé pouze čtyři zvukové záznamy prvního prezidenta Československa. Nově objevený projev Tomáše Garrigua Masaryka z roku 1931 Český rozhlas digitalizoval a nyní si ho můžete celý poslechnout. Na záznamu vystupují také předseda poslanecké sněmovny Jan Malypetr (od 0:00), předseda senátu JUDr. František Soukup (od 0:55) a předseda vlády Jan Udržal (od 4:09). Samotný projev TGM začíná ve 4:45.

Jak už to bývá, za vším stála tak trochu náhoda. V depozitáři Českého rozhlasu ležely dlouhá léta matrice, sloužící jako jeden z materiálů k výrobě gramofonových desek. Jedna z nich měla velmi stručné označení Přenos z Pražského hradu. Mělo se za to, že jde o záznam některého z projevů, který byl později odvysílán a dnes je ve zdigitalizované podobě uložen v Archivu Českého rozhlasu.

Archiváři se nakonec pustili do zkoumání matric, které bylo technicky velmi složité, a aby slyšeli, co je na matricích nahráno, museli pomoci odborníci z loděnických gramofonových závodů. Všichni pak byli překvapeni, když téměř devadesát let starý materiál „promluvil“.

Malypetr, Soukup, Udržal… a Masaryk!

Československo nebylo ideální zemí, ale na evropské poměry výjimečně slušným státem, říká historik

• Upravit
• Smazat

Období první republiky máme tendenci vnímat jako raný vrchol mladého československého státu, který dodnes nepřestává inspirovat svým bohatým kulturním životem a odkazem, který po sobě zanechaly osobnosti veřejného života v čele s prezidentem Tomášem Garriguem Masarykem. Bylo to ale opravdu tak idylické období, nebo si ho kvůli následným událostem dvacátého století přikrášlujeme?

První slova nahrávky zněla: „Nemůžeme naší drahé republice a všemu jejímu lidu přáti nic lepšího, než aby s důvěrou, rozvahou a trpělivostí, opřenou o mravní zásady demokracie, demokracie ke všem vrstvám spravedlivé nejen politicky, ale i kulturně, hospodářsky a sociálně, překonal šťastně tuto, v dějinách lidstva snad nejvážnější dobu.“ Odborníci ihned poznali hlas prvorepublikového politika Jana Malypetra. 

Ale to nebylo vše. Po Malypetrovi hovořil sociálně demokratický senátor František Soukup, po něm premiér František Udržal. To pořád byla deska v první polovině. A potom to přišlo: „Pánové! Předně bych chtěl povědět, že se připojuji k prohlášení, které jste, pane předsedo vlády, učinil nedávno ve sněmovně…“ Nezaměnitelný hlas poznali všichni – hovořil prezident Tomáš Garrigue Masaryk.

Archivářům pak nedalo mnoho práce nahraný projev datovat. Byl pronesen v roce 1931 ve státní svátek 28. října a prezident Masaryk se obracel k zástupcům Národního shromáždění a vlády. Nejde o neznámý projev – hned následujícího dne ho přetiskly noviny a před časem vyšel v rozsáhlé řadě Spisů TGM. Nová je ale informace, že se projev dochoval ve zvukovém záznamu.

Kritika korupčních poměrů

Asociální první republika? Uzákonila osmihodinovou pracovní dobu, podporovala sociální bydlení i nemocenskou

• Upravit
• Smazat

První republika trvala dvacet let. Více než padesát let pak trvalo období, kdy byla nejen zpochybňována, ale také odsuzována. Komunistické pojetí historie ji popisovalo jako přinejmenším asociální období, kdy lidé trpěli. Otázkou tedy zůstává, zda za první republiky sociální systém opravdu neexistoval?

Masarykův projev vznikl v době, kdy na Československo teprve doléhala hospodářská krize ve své nejtvrdší fázi. Masaryk se k ní vyjadřuje spíše okrajově; hovoří o škrtech ve státním rozpočtu a nabádá všechny ke skromnosti ve všech ohledech, zároveň ale například dává na zváženou více investovat do vojenského i civilního letectví a do výcviku nových letců.

Kritizuje korupční poměry v prvorepublikové politice: „Nebudeme si zastírat fakt, že jsou u nás lidé, kteří svého veřejného postavení zneužívají k tomu, aby bez práce pohodlně žili a bohatli. Žaluje se právem na korupci. Je-li někdo korupčníkem nebo spojencem korupčníků, je v zájmu státu, aby byl odstraněn. Je-li ještě k tomu politicky činným, je to dvojnásob nutné,“ říká Masaryk.

V projevu také kritizuje inteligenci, jejíž situaci označuje za kritickou (patrně zde má na mysli nekritický příklon části inteligence k politické levici, takto přímo to ale v projevu nezazní) a nabádá k provádění rozumné a poctivé politiky.