Srpen 1968: Prohlášení v ruštině dostalo Mirka Kováříka na černou listinu

13. srpen 2021

Jiří Dienstbier, Sláva Volný a mnozí další byli 21. srpna 1968 u rozhlasového mikrofonu v Praze a jejich jména se vryla do paměti všem, kteří slyšeli státní hymnu doprovázenou střelbou z Vinohradské ulice.

Věra Šťovíčková-Heroldová byla u všeho, co se dělo v éteru po 21. srpnu 1968. Pak přišla výpověď

Věra Šťovíčková-Heroldová

Věra Šťovíčková-Heroldová (1930-2015) byla v šedesátých letech nepřehlédnutelnou osobností rozhlasové žurnalistiky. Zpravodajka v Africe se vrátila do Československa na jaře 1968 a za mikrofonem prožila i bouřlivý týden po 21. srpnu. A pak už toho moc v rozhlasu nezažila.

Jenže ve stejnou dobu seděli další moderátoři u mikrofonů v tehdejších krajských studiích Československého rozhlasu. O nich se tolik nemluví. Patřil k nim i Mirek Kovářík v Ústí nad Labem. S rozhlasem spolupracoval už před rokem 1968, kdy začal společně s Janem Duškem připravovat pořad pro mladé Klub.

„Další díl jsme měli natáčet ve středu 21. srpna 1968. Ráno kolem 4. hodiny mi do bytu v Litvínově volal Honza Dušek, abych okamžitě přijel do ústeckého rozhlasu. Nebylo to jednoduché, kus cesty jsem jel nákladním vlakem, ale nakonec jsem do Ústí přijel,“ vzpomínal Kovářík v srpnu 2018 v pořadu Archiv Plus.

Ústecký rozhlas vysílal nejdéle

Na rozdíl od Prahy udržel ústecký rozhlas své vysílání v éteru velmi dlouho; podle pamětníků vysílal dokonce ze všech mimopražských studií nejdéle.

„Přinášeli jsme aktuální informace z kraje, ale podle možností i zásadní zprávy celostátního významu. V komentářích pak nejčastěji zaznívaly výzvy ke klidu. Obavy z nějakého zásahu okupačních armád v případě masových projevů nesouhlasu byly velké,“ popisoval Kovářík.

Ústí nad Labem - Mírové náměstí, budova soudu - srpen 1968

Z mnoha sdělení, která v těch dnech odvysílal, mu v paměti utkvělo především jedno: „Od člověka, který byl v Ústředním výboru KSČ, jsme se v noci dozvěděli, že prezident Ludvík Svoboda odletí do Moskvy, aby jednal o vydání zadržených politiků a o dalším vývoji v zemi. Ústí nad Labem bylo první, které tuto informaci odvysílalo, vyšlo to zrovna na mě.“

O atmosféře tehdejších dnů svědčí i událost, která následovala vzápětí a na kterou si Mirek Kovářík také pamatoval.

„Odvysílal jsem informaci o chystaném odletu prezidenta Svobody do Moskvy, skončilo vysílání a já odešel ze studia. Scházel jsem dolů po schodech a v přízemí mě potkal hudební redaktor Jan Oliva. Říká mi – Mirku, představ si, rozhlas ve Stockholmu teď vysílal, že prezident Svoboda odjíždí do Moskvy a že to teď hlásila nějaká československá stanice. – To se odehrálo asi během tří minut. Neuvěřitelné!“

Postupný odchod

Mirek Kovářík vysílal v Ústí nad Labem celý první okupační týden, většinou v noci. Vzpomínal na velké nervové vypětí, spojené se snahou utajit před okupačními armádami, odkud ústecké studio vysílá: „Byl to paradox: my se ve studiu doslova rvali o každou minutu, abychom se udrželi ve vysílání – a ve městě tou dobou už lidé zase běžně chodili do cukrárny na kávu se šlehačkou. To byla druhá strana toho našeho neustálého vyzývání ke klidu.“

Srpen 1968 v Ústí nad Labem

Poslední vzpomínka má už poněkud hořký nádech – Mirek Kovářík byl absolventem pedagogické fakulty, obor čeština a ruština. Jako jeden z nemnoha v ústeckém studiu hovořil dobře rusky. A tak se stalo, že do vysílání přečetl druhý den okupace v ruštině provolání k sovětským vojákům. Nebylo mu to zapomenuto: na počátku normalizace se objevil na seznamu „představitelů, exponentů a nositelů pravicového oportunismu“.

Jeho odchod z rozhlasu ale nebyl z hodiny na hodinu. Rozhlasový týdeník pro mladé Klub mohl v Ústí nad Labem připravovat ještě do roku 1970.

„Potom mi zakázali chodit na mikrofon, směl jsem dělat pouze režiséra reklam. Někdy v roce 1973 pak přišel striktní zákaz jakékoliv práce pro rozhlas, který platil až do listopadu 1989,“ dodal Mirek Kovářík. Od roku 1991 dál spolupracoval s rozhlasem, nezapomenutelná byla jeho Dobrá jitra, která moderoval mezi lety 1995 až 2005 na tehdejší stanici Praha.

Mirek Kovářík (15. srpna 1934 Praha – 4. března 2020) byl hostem pořadu Archiv Plus v srpnu 2018. Díky unikátním nahrávkám ze soukromé sbírky Josefa Pešky z Litoměřic se před časem podařilo objevit hodiny záznamů rozhlasového vysílání ze srpna 1968. Mimo jiné i hlas Mirka Kováříka. Jeho slavné ohlášení odletu Ludvíka Svobody do Moskvy zatím dohledáno nebylo; provolání v ruštině, které do vysílání přečetl, se ale dochovalo. Mirek Kovářík v pořadu Archiv Plus tyto cenné historické dokumenty okomentoval a přidal i řadu dalších vzpomínek na horké léto roku 1968.

autor: David Hertl
Spustit audio

Související