Proč si pražský biskup Huyn nikdy nezískal české věřící? Příběh jedno z poražených 28. října 1918

Pavel hrabě Huyn (1868–1946) bývá označován za „Němce“, ale jeho smýšlení bylo spíš rakouské než německé. Ani s jeho původem to tak snadné není.

Nejmladší ze sedmi dětí

Narodil se v Brně do šlechtické rodiny, která měla kořeny ve Vlámsku a Lotrinsku. Jeho babičkou byla hraběnka Jindřiška Lažanská z Manětína, maminka pak přišla na svět v dnešním italském Sarentinu.

Otec arcibiskupa Pavla Huyna, hrabě Jan Karel Huyn, byl polním zbrojmistrem, c.k. komořím a v době narození syna Pavla (nejmladšího ze sedmi dětí) velícím generálem v Praze.

Pius XI., papež mezi totalitami

• Upravit
• Smazat

Když se někdy mluví o tom, jak složitě se katolická církev vyrovnávala s totalitami dvacátého století, padá často jméno papeže Pia XII. Trochu stranou zůstává jeho předchůdce Pius XI.

„Složitý rodinný původ je typickou ukázkou toho, jak byla zdejší šlechta propojena s celou Evropou, a ne pouze s jednou zemí nebo jednou národností,“ říká historik Michal Pehr.

Dětství Pavel Huyn prožil v Praze, později v Brně. Studoval ve Vídni a Římě, postupně se stal trojnásobným doktorem: filozofie, teologie a kanonického práva. Po vysvěcení na kněze prošel farnostmi v Římě a na Moravě, kde byl, mezi lety 1904 až 1916 brněnským biskupem.

Vyjít s ním bylo nejspíš složité. Z mnoha zmínek se dozvídáme, že byl velmi přísný a měl výbušnou povahu. Snažil se naučit česky a vedl k tomu i moravské kněží německé národnosti.

Jeho čeština podle všeho byla co do gramatiky celkem dobrá, ale tvrdý německý přízvuk ji občas dělal až nesrozumitelnou (na to se ho jeho podřízení prý báli upozornit).

Posmrtný návrat

Jako výrazně prorakousky orientovaný biskup byl Pavel Huyn, na přání vojenských kruhů, k podzimu 1916 jmenován pražským arcibiskupem. Jeho působení v hlavním českém městě narazilo na odpor českých katolíků, kteří Huyna jen s obtížemi vnímali jako „svého“ arcibiskupa.

Čtěte také

Jak se obyvatelé monarchie měnili na Čechy. O předsudcích, mýtech a národních představách

Vyhlášení republiky 28. října 1918 Huyna zastihlo na vizitaci v Chebu, kde onemocněl španělskou chřipkou. Lékař mu doporučil léčení ve Švýcarsku.

Ještě než si stačil vybavit náležitosti pro vycestování, obdržel do Chebu dopis z vídeňské nunciatury, aby se s ohledem na aktuální politickou situaci zdržoval mimo území nově vyhlášené republiky. Huyn odjel 19. listopadu 1918 přes Bavorsko do Curychu. Do své diecéze už se nikdy nevrátil.

Formálně na úřad pražského arcibiskupa rezignoval po mírném tlaku papeže Benedikta XV. v září 1919. Pobýval v Římě a nakonec v klášteře na předměstí Bolzana. 70 let po smrti byly jeho ostatky přeneseny do kostela v Rajhradě u Brna, kde chtěl být podle své poslední vůle pohřben.

Poslechněte si celý pořad Davida Hertla s historikem Michalem Pehrem, vysíláme v repríze.