Jak se obyvatelé monarchie měnili na Čechy. O předsudcích, mýtech a národních představách

30. říjen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Socha Tomáše Garrigua Masaryka na stejnojmenném náměstí v Bratislavě

Hned poté, co se v roce 1918 rozpadlo Rakousko-Uhersko a vzniklo Československo, nezůstala na monarchii „nit suchá“. Vše, co bylo v předchozích třech staletích, se ocitlo v pomyslném temnu. Po dvacetileté éře prvorepublikového Československa s naší historií zatočil nacismus a pak i komunistická ideologie. Dodnes ale ve veřejném mínění zůstaly některé mýty tak zakořeněny, že je obtížné se s nimi potýkat. Jaký je současný pohled na vznik Československa, odkrývá Téma Plus.

Když v roce 1993 český prezident Václav Havel navštívil sousední Rakousko, pronesl na vídeňské univerzitě projev, ve kterém mimo jiné řekl:

Čtěte také

„Víme, kolik historických, společenských, duchovních a lidských vazeb spojuje občany Rakouska a České republiky. Stěží bychom hledali dvě země, v nichž se sice mluví různými jazyky, které jsou si ale přitom tak blízké svým duchovním klimatem, svými tradicemi, svým osudem.“

A pak konstatoval: „Když se zhroutila rakousko-uherská monarchie a vznikla Československá republika, převládala u nás pochopitelná euforie z nově nabyté samostatnosti a tvorby demokratického řádu. V této euforii se začasté stávalo slovo Rakousko synonymem minulosti a svržené nadvlády. Mnozí Rakušané prožili konec války naopak jako ‚poslední dnové lidstva‘, vnímali Čechy jako ty, kdo zbořili významnou středoevropskou říši, a na sebevědomě se rozvíjející a ambiciózní Československo se dívali s pocitem výčitky a trpkosti.“

Čtěte také

Jsou Havlova slova, pronesená před zhruba třiceti lety, už také jenom historií?  Co jsme vznikem Československa ztratili a co jsme získali? Existují stále stereotypy a předsudky v našem i rakouském pohledu na tyto události?

To jsou otázky, které je dobré si znovu položit. A to nejen naším českým pohledem, ale právě pohledem těch druhých. V cestě za odpověďmi se Ivana Chmel Denčevová a její Téma Plus dostane k rakouským historikům Hildegardě Schmoller, Nikolasi Perzimu, vysokoškolské učitelce slavistiky Gertraude Zandt. Osobní příběh, pocity a zážitky za uplynulé čtyři desítky let jsou přítomny ve vyprávění překladatelky a konferenční tlumočnice Ladislavy Baxant Cejnar.

Texty přečetli Naděžda Hávová, Libor Vacek a David Schneider. Dramaturgie a režie se ujal David Hertl.

Spustit audio

Související