Wericha 28. říjen 1918 nedojímal. Nejedlý zas tvrdil, že šlo o velkou zradu buržoazie

27. říjen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Jan Werich (1960)

„Nedojímalo mě to. A nedojímá mne to dodnes,“ řekl Jan Werich v roce 1969, když hovořil o 28. říjnu 1918. Klíčový den našich dějin prožil v Praze a tak byl u všeho, co se tehdy stalo. Důvodem jeho ambivalentního postoje může být věk, protože Werichovi tehdy bylo jen 13 let.

Werichovo vyprávění o 28. říjnu 1918 je jednou z hezčích zvukově zachycených vzpomínek na tento den. „Šel jsem do centra Prahy a zarazilo mě, že nejezdily tramvaje,“ popisoval. Překvapily ho i davy lidí, kráčejících výhradně směrem do města. A navíc zavřené obchody.

Čtěte také

„Míjel jsem obchod, na dveřích byl pověšený papírový pytlík. Na něm krásně vypsaným kupeckým rukopisem stálo: Zavřeno za příčinou převratu,“ vzpomínal Werich. Jeho vyprávění vzniklo v roce 1969. Jako dialog mezi stárnoucím hercem a dcerou Janou Kvapilovou-Werichovou. Pro Wericha to byla jedna z posledních příležitostí, jak posluchačům říct něco zajímavého.

O rok dřív se objevoval pravidelně na televizní obrazovce jako originální glosátor aktuálního dění. Bylo to v cyklu pořadů Co tomu říkáte, pane Werichu? Ptal se ho, a byl tak jakýmsi „nahrávačem“, Vladimír Škutina.

Po roce 1969 na Wericha čekalo natáčení jen několik dílů Pana Tau a potom smutné přežívání v šedé zóně, ze které byl režimem „vytažen“ například pro ponižující shromáždění v Národním divadle v lednu 1977, a to při podpisu takzvané Anticharty.

Radovánky na Balkáně

Výraznou osobností společenského a kulturního života první republiky byl pražský gynekolog a porodník Karel Steinbach. Byl blízkým přítelem Ferdinanda Peroutky a Jana Masaryka. Patřil mezi tzv. pátečníky, kteří se pravidelně scházeli u Karla Čapka. V roce 1939 odešel z Československa do USA a vrátil se „na skok“ do poválečné republiky, aby po únoru 1948 zamířil znovu do exilu.

Karel Steinbach, přítel Jana Masaryka a Ferdinanda Peroutky

Někdy v 70. letech – možná v roce 1978 u příležitosti 60 let od vzniku Československa – navštívil Steinbacha redaktor Rádia Svobodná Evropa. Natočil s ním rozhovor, ve kterém Steinbach vzpomínal na atmosféru první republiky a na její vznik. (Jde o unikátní záznam, který jsme poprvé vysílali při premiéře pořadu.)

Přivádí nás do jiné Prahy, než jaká byla později popisována ve vzpomínkách dalších svědků. Steinbach byl v době vzniku samostatného státu rakouským vojákem. Vracel se z válečné fronty na Balkáně. Do Prahy dorazil ráno 30. října 1918.

Podle jeho vzpomínek panovala ve vedení nového státu stísněnější nálada, než se později prezentovalo. Důvodem byla stálá přítomnost rakouské armády na území hlavního města. Jejich velitelé neměli z Vídně pokyny, jak se po vyhlášení samostatného Československa chovat – a mezi představiteli nového státu panovaly obavy, jestli nebude vojsko nasazeno k udržení celistvosti habsburské říše.

Hanebná hra buržoazie

Zvláštní kapitolou jsou v souvislosti s 28. říjnem 1918 také vzpomínky muže, který byl v těch dnech profesorem pražské univerzity. Oproti 13letému Werichovi a 25letému Steinbachovi, byl v nejlepších letech. Historik Zdeněk Nejedlý, v dobách komunistického režimu obávaný ministr školství a osvěty, měl tehdy 40 let.

Zdeněk Nejedlý-před mikrofonem

V rozhlasovém archivu jsou dochovány jeho nedělní komentáře nazvané Na okraj dne, ve kterých se – mimo jiné – vyjadřoval k 28. říjnu 1918. Nahrávka je z první poloviny 50. let, tedy z doby, kdy se o první republice v podstatě nemluvilo, a když, tak v záporném smyslu.

Nejedlý dobovému trendu nezůstal nic dlužen: v jeho rozhlasových textech je 28. říjen 1918 nazýván „lidovým“, ale vzápětí prý byl prvorepublikovou buržoazií, samotnému lidu odcizen.

„Byl dnem velké zrady buržoazie, která ze dne osvobození učinila den nového zotročení ještě horšího, než bylo to rakouské. Proto ty prapory a muziky, aby si lid nevšiml. Ale byla to jen hanebná hra,“ říkal Nejedlý například v říjnu 1952. Nepopisoval jednotlivé události října 1918, jak je viděl, ale podával výklad; říkal posluchačům, jak mají 28. říjen chápat.

Reprízu pořadu najdete v audiozáznamu.

autor: David Hertl
Spustit audio

Související