Bohumil Stašek: Politik a kněz, který pohřbíval Karla Čapka i Karla Hynka Máchu

9. srpen 2018
Probošt Bohumil Stašek

Jednou z dnes už téměř zapomenutých osobností české katolicky orientované politiky byl kněz Bohumil Stašek (1886-1948). Do dějin se zapsal především organizováním vlasteneckých a národně obranných akcí po 15. březnu 1939.

Asi nejznámějším bylo jeho protinacistické kázání na národní pouti ke sv. Vavřinečku u Domažlic 13. srpna 1939.

„Co slíbíte a řeknete své matce české? Slibme jí a přísahati budeme v této památné chvíli jménem svým a všeho českého lidu, že ji nikdy neopustíme, nezradíme. Přísahati budeme, že svou prací, svorností, národní jednotou postavíme opět vlast svou na onen stupeň cti, blahobytu a slávy, jakou prožívala v nejslavnější své minulosti,“ řekl tehdy mimo jiné Stašek.

Za toto kázání byl zatčen gestapem a do roku 1945 vězněn v koncentračním táboře Dachau.

Kanovník, probošt, poslanec

Bohumil Stašek se stal katolickým knězem v roce 1909, působil v duchovních správě v pražské arcidiecézi. Od roku 1932 byl sídelním kanovníkem Královské kolegiátní kapituly sv. Petra a Pavla na Vyšehradě a po roce 1945 až do své smrti jejím proboštem.

Stašek také patřil mezi vůdčí představitele Československé strany lidové, za kterou byl v letech 1925 až 1939 poslancem Národního shromáždění. Zdánlivě jednolitá strana byla ale rozdělena na frakce - českou a moravskou.

„Ty byly personifikovány osobami svých vůdčích představitelů – Bohumila Staška a Jana Šrámka. Rozdíly mezi nimi nebyly jen v regionální příslušnosti, ale i v programových přístupech. Mezi oběma tábory propukaly časté konflikty,“ napsal před časem v Katolickém týdeníku historik Jaroslav Šebek.

Vše dospělo až tak daleko, že když Stašek slavil v roce 1946 šedesáté narozeniny, „partajní“ noviny Lidová demokracie o tom nenapsaly ani řádku a kvůli článku, který měl Staška připomenout, byla na pokyn z vedení lidové strany zastavena rotačka a noviny nově vytištěny bez zmínky o Staškovi.

Také z materiálů Kanceláře prezidenta republiky Edvarda Beneše vyplývá, že připravovaný blahopřejný dopis Staškovi k šedesátým narozeninám skončil jen v návrhu a nebyl nikdy odeslán.

Snaha o sjednocení politického katolicismu

Rok 1939: Básník do české půdy. Přenesení ostatků Karla Hynka Máchy jako manifestace proti nacismu

Karel Hynek Mácha

Ještě neuplynuly ani dva měsíce od okupace Čech a Moravy nacistickou armádou a vyhlášení protektorátu – a Praha žila událostí, která výrazně oslavovala českou národní myšlenku: do hrobu byly ukládány ostatky básníka Karla Hynka Máchy.

Stašek byl pozoruhodnou osobou: byl například jedním z těch, kteří sloužili mši ze zemřelého Karla Čapka, v květnu 1939 vedl na Vyšehradě zádušní mši při převozu ostatků Karla Hynka Máchy do Prahy, stál u zrodu katolického nakladatelství Vyšehrad, kterému vymyslel jméno.

Ostře vystupoval proti snahám vyloučit ze škol výuku náboženství, odsoudil vznik Československé církve. Usiloval také o dohodu mezi českými lidovci a slovenskými katolíky ve snaze sjednotit politický katolicismus v Československu; nepodařilo se mu to vzhledem k negativnímu vztahu Jana Šrámka k ľuďákům a odlišnému programu.

Bohumil Staška, od jehož úmrtí uplynulo v srpnu sedmdesát let, připomíná v pořadu z cyklu Portréty historik Michal Pehr.

Spustit audio
autor: David Hertl

Související