Když hřměly zbraně, mluvili i Voskovec s Werichem

Nebyly to jen známé pořady z Londýna a Moskvy – na krátkých vlnách (přestože oficiálně si museli majitelé rozhlasových přijímačů nechat ze svých přístrojů součástky pro jejich příjem vymontovat) se za války dalo naladit i vysílání z USA. Jeho součástí byly i scénky, které připravovaly hvězdy meziválečného avantgardního českého divadla Jiří Voskovec a Jan Werich. Později byly jejich nahrávky dopravovány do Londýna a vysílány z vysílačů BBC.

Čtěte také

Když se řekne Werich, je tam i Voskovec. Narodili se před 115 lety

O existenci nahrávek s jejich válečnými „černými čtvrthodinkami“ se ví už dlouho, v poválečném Československu ostatně vyšla řada těchto pořadů v souborném vydání na gramodesce. Jenže příznivcům Voskovce a Wericha se v poslední době podařilo objevit další staré nahrávky, některé byly dokonce zakoupeny přímo v USA.

Ukazuje se, že rozhlasová práce obou umělců za oceánem byla velmi pravidelná a určitě i náročná na přípravu. Voskovec a Werich svým osobitým humorem komentovali dění v Protektorátu a především neustále vyzývali k sabotážím a více či méně skrytému odporu vůči okupantům.

Poválečná „očista“

Zcela samostatnou kapitolou těchto pořadů je přelom jara a léta roku 1942, spojený s tragickými události v Praze. Je až k neuvěření, že v době, kdy mezi Evropou a Amerikou byla komunikační bariéra a kdy výroba pořadů a doprava natočených desek zabrala řadu hodin, tak že Voskovec s Werichem dokázali na atentát reagovat téměř bleskově: už 28. května, tedy hned den po atentátu na Heydricha, událost ve svém pořadu komentují.

Čtěte také

Jiří Voskovec: Ztratil jsem domov, našel svět

Násilnosti a masové popravy českých vlastenců, které nacisté zahájili v odvetě za atentát, přiměly Voskovce a Wericha k změně rétoriky. Do té doby si z okupantů dělali hlavně legraci. Po atentátu byly jejich pořady jiné, nejednou vyzývali k poválečné „očistě“.

Zprávám o dopadení odvážných parašutistů v kostele v centru Prahy Voskovec s Werichem za oceánem nevěřili. Považovali je za nacistickou propagandu. Stejně tak zprvu odmítali ve svých pořadech připustit, že aktéři atentátu byli odhaleni po zradě jednoho z nich.

Pořady slavných komiků určitě nepatří k jejich umělecky nejsilnějším, sami to ostatně po válce několikrát řekli a ve vzpomínkách se k této práci příliš nevraceli. Jan Werich to s odkazem na známý bonmot komentoval tak, že když hřmí zbraně, mlčí múzy. Jde ale o zásadní dokumenty doby, které dodnes stojí za vyslechnutí. V pořadu je okomentuje Martin Mejzr.