Když hřměly zbraně, mluvili i Voskovec s Werichem
I v těžkém období druhé světové války měli obyvatelé Čech a Moravy přístup ke svobodným informacím. Sice omezený, mimořádně komplikovaný a nebezpečný, ale existoval. Byl to poslech zahraničního rozhlasu, vysílajícího v češtině.
Nebyly to jen známé pořady z Londýna a Moskvy – na krátkých vlnách (přestože oficiálně si museli majitelé rozhlasových přijímačů nechat ze svých přístrojů součástky pro jejich příjem vymontovat) se za války dalo naladit i vysílání z USA. Jeho součástí byly i scénky, které připravovaly hvězdy meziválečného avantgardního českého divadla Jiří Voskovec a Jan Werich. Později byly jejich nahrávky dopravovány do Londýna a vysílány z vysílačů BBC.
Čtěte také
O existenci nahrávek s jejich válečnými „černými čtvrthodinkami“ se ví už dlouho, v poválečném Československu ostatně vyšla řada těchto pořadů v souborném vydání na gramodesce. Jenže příznivcům Voskovce a Wericha se v poslední době podařilo objevit další staré nahrávky, některé byly dokonce zakoupeny přímo v USA.
Ukazuje se, že rozhlasová práce obou umělců za oceánem byla velmi pravidelná a určitě i náročná na přípravu. Voskovec a Werich svým osobitým humorem komentovali dění v Protektorátu a především neustále vyzývali k sabotážím a více či méně skrytému odporu vůči okupantům.
Poválečná „očista“
Zcela samostatnou kapitolou těchto pořadů je přelom jara a léta roku 1942, spojený s tragickými události v Praze. Je až k neuvěření, že v době, kdy mezi Evropou a Amerikou byla komunikační bariéra a kdy výroba pořadů a doprava natočených desek zabrala řadu hodin, tak že Voskovec s Werichem dokázali na atentát reagovat téměř bleskově: už 28. května, tedy hned den po atentátu na Heydricha, událost ve svém pořadu komentují.
Čtěte také
Násilnosti a masové popravy českých vlastenců, které nacisté zahájili v odvetě za atentát, přiměly Voskovce a Wericha k změně rétoriky. Do té doby si z okupantů dělali hlavně legraci. Po atentátu byly jejich pořady jiné, nejednou vyzývali k poválečné „očistě“.
Zprávám o dopadení odvážných parašutistů v kostele v centru Prahy Voskovec s Werichem za oceánem nevěřili. Považovali je za nacistickou propagandu. Stejně tak zprvu odmítali ve svých pořadech připustit, že aktéři atentátu byli odhaleni po zradě jednoho z nich.
Pořady slavných komiků určitě nepatří k jejich umělecky nejsilnějším, sami to ostatně po válce několikrát řekli a ve vzpomínkách se k této práci příliš nevraceli. Jan Werich to s odkazem na známý bonmot komentoval tak, že když hřmí zbraně, mlčí múzy. Jde ale o zásadní dokumenty doby, které dodnes stojí za vyslechnutí. V pořadu je okomentuje Martin Mejzr.
Související
-
Říjen 1945: Jan Werich se vrací do Prahy
Nejhorší věc, co můžete jako herec udělat, je odejít do země, jejíž řeč neznáte, prohlásil po návratu do Prahy 9. října 1945 Jan Werich.
-
Před 130 lety se narodil Vlasta Burian. Jeho poválečný osud ho zlomil, myslí si historik Klimeš
Vlastu Burianovi (1891–1962) se říkalo král komiků, ale jeho život nebyl z nejveselejších. Zažil vzestupy i pády, přízeň i zavržení publika, velké bohatství i pád na dno.
-
Jiří Trnka aneb Walt Disney Východu. Taky ale umělec ve střetu s totalitním režimem
Na co sáhl, to se mu dařilo. Jiří Trnka byl malíř, loutkář, scénograf, sochař a jeden ze zakladatelů českého animovaného filmu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.