Normalizace 24 hodin denně? To byla rozhlasová stanice Hvězda
Poslední srpnový den roku 1970 zahájila vysílání stanice Hvězda. Nahradila dosavadní stanici Československo a symbolicky potvrdila vítězství normalizace v Československém rozhlase.
Nejen její název, ale i úvodní znělka, kterou tvořily první takty budovatelské písně Směr Praha, dávaly najevo, že jde o výkladní skříň husákovského socialismu.
Směna zdarma pro festival mládeže
V rozhlasovém archivu se dochovalo kolem padesáti hodin vysílání Hvězdy. Jsou plné reportáží a rozhovorů, které představují tehdejší Československo jako ideální socialistický svět. Jako takové Neználkovo Sluneční město.
Pracující, kteří ve vysílání hovoří, jsou plni budovatelského nadšení. Nic je nepotěší tolik jako splněný plán, ochotně se vzdávají výdělků pro vítězství socialismu: „Máme v závazku směnu zdarma na festival mládeže a dále směnu zdarma na Vietnam,“ říká odhodlaně předák z dolu Pluto ve vysílání Hvězdy.
Zašlete ocelové trubky!
Pokud ve vysílání zazní nějaká kritika, hned je vyvrácena, hned je slíbená náprava. V anketě z pražských obchodů si zákazníci stěžují na nedostatek nábytku, pěkného oblečení, elektrických spotřebičů. Pak ale na Hvězdě dostanou prostor odpovědní soudruzi, kteří svorně tvrdí, že na trhu nic nechybí a všechno zboží je skvělé.
Pojď na panáka
Obraz země plné uvědomělých občanů ochotně budujících socialismus Hvězdě kazili sami posluchači. Její znělku tam-tam-ta-dáá-da odvozenou z písně Směr Praha (kde se zpívá: Přes spáleniště, přes krvavé řeky), otextovali slovy „pojď na panáka“. A nezřídka ji s tímto textem v odpovídajících situacích také používali.
Roztrpčení respondenti pak vypadají jako rozmazlení šťouralové s příliš vysokými nároky. Když se například v Bratislavě nedostává speciálních ocelových trubek na stavbu Slovnaftu, stanice Hvězda odvysílá výzvu, aby výrobci, kteří takové trubky mají, Slovnaftu pomohli.
A havířům posíláme pěknou písničku
Podobně jako slovo, i hudba na stanici Hvězda byla jaksepatří optimistická, uvědomělá a ideově nezávadná. Zněly tu písničky skládané často přímo pro rozhlas, kde se zpívalo o přátelství mezi národy, o radostné práci, o míru, o tom, jak stačí ruku k ruce dát a hned bude líp.
Co se týče zahraničních písniček, Hvězda vysílala prakticky jen ty ze socialistických zemí. Hudbu z kapitalistických zemí hrála výjimečně. A to jen s českým nebo slovenským textem nebo v instrumentální podobě, a navíc ve velmi krotkém aranžmá. Elektrické kytary v něm rozhodně nebyly.
To nejlepší z dochovaných záznamů vysílání stanice Hvězda z roku 1973 si poslechněte v repríze pořadu Archiv Plus.
Související
-
Cesta Gustáva Husáka od reformátora k normalizátorovi
Rok 1968 výrazně poznamenal životy mnoha československých politiků. Klíčový byl i pro Gustáva Husáka...
-
Zdeněk Mlynář. Pragmatický reformista, nebo reformní pragmatik?
Zdeněk Mlynář byl spolužákem a přítelem Michaila Gorbačova. A také aparátčík, politik, disident, exulant a politolog.
-
Srpen 1968: Prohlášení v ruštině dostalo Mirka Kováříka na černou listinu
Jiří Dienstbier, Sláva Volný a mnozí další byli 21. srpna 1968 u rozhlasového mikrofonu v Praze. Pamatují na ně ti, kteří slyšeli státní hymnu doprovázenou střelbou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.