Stanice Hvězda – hvězda normalizačního nebe
Husákovská normalizace ve zvukové podobě. Tak se dá nazvat pětapadesát dochovaných hodin záznamu vysílání stanice Hvězda. V roce 1970 nahradila stanici Československo, která si z pohledu normalizátorů „zadala“ během pražského jara a srpna 68. Vysílání stanice Hvězda jako by vypadlo z usnesení Ústředního výboru KSČ.
Hvězda skončila. Od prosince 89 naladili posluchači stanici Československo
16. prosince 1989 se rozhlasová stanice Hvězda přejmenovala na Československo a zároveň se změnila znělka.
Na archivních nahrávkách Hvězdy se dochovaly tematické celodenní magazíny, které Hvězda vysílala jednou za měsíc. Jmenovaly se Tribuna Hvězdy a pokryly jedenáct hodin 24hodinového vysílání stanice.
Těchto Tribun se dochovalo pět. Jsou z let 1973 a 1975 a jsou věnovány 25. výročí Vítězného února, velkým stavbám socialismu, konci třetího roku 5. pětiletky, výchově socialistického člověka a sportu. Každá z nich přináší řadu reportáží, rozhovorů a komentářů na dané téma.
Počet lyžařských škol pětkrát stoupne
Zvláště v Tribunách věnovaných hospodářství (ale i 25. únoru 1948) je řada rozhovorů a reportáží o uvědomělých pracujících, kteří ochotně a dokonce s radostí chodí na bezplatné sobotní směny a výdělek věnují tu na Vietnam, tu na soudruhy z Angoly, tu na pomoc palestinskému lidu.
Občas se objeví i kritičtější tóny. Například v Tribuně o sportu se hovoří o naprostém nedostatku jízdních kol nebo potížích při zřizování veřejných škol lyžování. Jak ve vysílání prozradí člen komise škol veřejného lyžování, v Čechách je taková škola dosud jen jedna, ale pozor! – chystají se čtyři další.
Amorální hudba anglosaské middle-class
Svobodnou Evropu jsme poslouchali ne kvůli politice, ale kvůli hudbě, říká Jacques Rupnik
„Akademické prostředí je poslední místo v dnešním světě, kde máte nezávislost,“ říká historik, politolog a bývalý poradce prezidenta Václava Havla Jaques Rupnik, host Osobnosti Plus.
Významná část vysílání Hvězdy byla věnována hudbě. I ta byla jaksepatří normalizovaná. Jak konstatovala konference rozhlasových pracovníků v roce 1973, z vysílání bylo po roce 1969 vyřazeno množství „hudebních braků“ a také valné části anglosaské hudby.
Ta totiž, jak se doslova psalo v materiálech z konference, „vnáší v dokonalém balení zdánlivě nevinných popěvků cizí ideologii, pocity, nálady, názory a také amorálnost a cynismus anglosaské middle-class a v konečném součtu obdiv k Západu, odpor k socialismu.“
Kdo se krčí, ať si strčí
Zrušení rušení aneb Letem světem štvavých vysílaček
Dne 16. prosince 1988 v 16 hodin byly vypnuty československé rušičky, vysílání zahraničních rozhlasových stanic v češtině a slovenštině tak bylo možné poslouchat na celém území našeho státu.
Hudba, kterou můžeme slyšet v dochovaných záznamech vysílání Hvězdy, je jiná. Elektrické kytary nebo výrazné bicí se v ní prakticky neobjevují, místo nich jsou slyšet zejména dechové nástroje. Místo big beatu 60. let nastoupily mdlé melodie inspirované buď lidovkami, nebo revolučními písněmi.
Radostné a znormalizované jsou i texty: „Kdo zůstal vzadu, ať si pospíší, ze svého hradu, klidu, zátiší... Ten, kdo se krčí v koutku za vraty, ten ať si strčí hlavu do vaty,“ zpívalo se v písni o mládí, které nechce stát stranou.
Nejen tuto, ale třeba i píseň o Spartakiádě – vlídném klínu, o vláčku suptradáčku, nebo ruskou o balalajce můžete slyšet v silvestrovském Archivu Plus věnovaném právě stanici Hvězda.
Související
-
Vánoce 1968 v okupovaném Československu: hodně vojáků, málo uhlí a zápalek
První Vánoce pod dohledem okupačních vojáků byly – alespoň podle toho, jak o nich referovaly dobové Rozhlasové noviny – celkem klidné.
-
Teprve marxismus dal Vánocům náplň!
Havíři, železničáři, valcíři – to byli skuteční hrdinové socialistických Vánoc. Rozhlas o nich vysílal na Štědrý den rok co rok. Svědectví o tom nabízejí Rozhlasové noviny.
-
Normalizace 24 hodin denně? To byla rozhlasová stanice Hvězda
Poslední srpnový den roku 1970 zahájila vysílání stanice Hvězda. Nahradila dosavadní stanici Československo a symbolicky potvrdila vítězství normalizace v rozhlase.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.