Stanice Hvězda – hvězda normalizačního nebe

31. prosinec 2024

Největší audioportál na českém internetu

Promo akce k začátku vysílání stanice Hvězda (srpen 1970).jpg | Foto: autor neznámý, Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

Poslechněte si Archiv Plus

Husákovská normalizace ve zvukové podobě. Tak se dá nazvat pětapadesát dochovaných hodin záznamu vysílání stanice Hvězda. V roce 1970 nahradila stanici Československo, která si z pohledu normalizátorů „zadala“ během pražského jara a srpna 68. Vysílání stanice Hvězda jako by vypadlo z usnesení Ústředního výboru KSČ. (Repríza, v premiéře jste pořad mohli slyšet v roce 2018.)

Čtěte také

Na archivních nahrávkách Hvězdy se dochovaly tematické celodenní magazíny, které Hvězda vysílala jednou za měsíc. Jmenovaly se Tribuna Hvězdy a pokryly jedenáct hodin 24hodinového vysílání stanice.

Těchto Tribun se dochovalo pět. Jsou z let 1973 a 1975 a jsou věnovány  25. výročí Vítězného února, velkým stavbám socialismu, konci třetího roku 5. pětiletky, výchově socialistického člověka a sportu.  Každá z nich přináší řadu reportáží, rozhovorů a komentářů na dané téma.

Počet lyžařských škol pětkrát stoupne

Zvláště v Tribunách věnovaných hospodářství (ale i 25. únoru 1948) je řada rozhovorů a reportáží o uvědomělých pracujících, kteří ochotně a dokonce s radostí chodí na bezplatné sobotní směny a výdělek věnují tu na Vietnam, tu na soudruhy z Angoly, tu na pomoc palestinskému lidu. 

Svobodnou Evropu jsme poslouchali ne kvůli politice, ale kvůli hudbě, vzpomíná Jacques Rupnik

Jacques Rupnik

REPRÍZA | „Akademické prostředí je poslední místo v dnešním světě, kde máte nezávislost,“ říká historik, politolog a bývalý poradce prezidenta Václava Havla Jaques Rupnik, host Osobnosti Plus.

Občas se objeví i kritičtější tóny. Například v Tribuně o sportu se hovoří o naprostém nedostatku jízdních kol nebo potížích při zřizování veřejných škol lyžování. Jak ve vysílání prozradí člen komise škol veřejného lyžování, v Čechách je taková škola dosud jen jedna, ale pozor! – chystají se čtyři další.

Významná část vysílání Hvězdy byla věnována hudbě. I ta byla jaksepatří normalizovaná. Jak konstatovala konference rozhlasových pracovníků v roce 1973, z vysílání bylo po roce 1969 vyřazeno množství „hudebních braků“ a také valné části anglosaské hudby.

Ta totiž, jak se doslova psalo v materiálech z konference, „vnáší v dokonalém balení zdánlivě nevinných popěvků cizí ideologii, pocity, nálady, názory a také amorálnost a cynismus anglosaské middle-class a v konečném součtu obdiv k Západu, odpor k socialismu.“

Kdo se krčí, ať si strčí

Hudba, kterou můžeme slyšet v dochovaných záznamech vysílání Hvězdy, je jiná. Elektrické kytary nebo výrazné bicí se v ní prakticky neobjevují, místo nich jsou slyšet zejména dechové nástroje. 

Zrušení rušení aneb Letem světem štvavých vysílaček

02789015.jpeg

Dne 16. prosince 1988 byly vypnuty československé rušičky. Vysílání zahraničních rozhlasových stanic v češtině a slovenštině tak bylo možné poslouchat na celém území.

Místo big beatu 60. let nastoupily mdlé melodie inspirované buď lidovkami, nebo revolučními písněmi. 

Radostné a znormalizované jsou i texty: „Kdo zůstal vzadu, ať si pospíší, ze svého hradu, klidu, zátiší... Ten, kdo se krčí v koutku za vraty, ten ať si strčí hlavu do vaty,“ zpívalo se v písni o mládí, které nechce stát stranou.

Nejen tuto, ale třeba i píseň o Spartakiádě – vlídném klínu, o vláčku suptradáčku, nebo ruskou o balalajce můžete slyšet v silvestrovském Archivu Plus věnovaném právě stanici Hvězda, vysíláme v repríze z roku 2018.

Mohlo by vás zajímat