Spojené státy se válkou s Huawei snaží zbrzdit čínský vzestup, tvrdí ekonom Sachs
Obchodní konflikt americké administrativy prezidenta Donalda Trumpa s Čínou má jen máloco společného s negativní bilancí zahraničního obchodu Spojených států, s uzavřenými čínskými trhy pro zahraniční společnosti nebo s údajnými čínskými snahami krást duševní vlastnictví.
Myslí si to známý profesor ekonomie z Kolumbijské univerzity Jeffrey Sachs. Na komentářovém serveru Project Syndicate označuje za skutečný důvod snahu zpomalit růst čínské moci.
Čína se chce stát globální velmocí, díky podpoře státu se její firmy neohlíží na trh, říká sinoložka
Čína slaví výročí vzniku lidové republiky, kterou 1. října 1949 vyhlásil komunistický vůdce Mao Ce-tung. V minulém století zažila hladomory s desítkami milionů obětí i kulturní revoluci, která napáchala škody na kulturním dědictví země, v tom současném ale zažívá ekonomický rozmach.
Podle akademika úsilí Washingtonu zbrzdit Peking zahrnuje ztížení jeho přístupu k zahraničním trhům, pokročilým technologiím, globálním bankovním a finančním službám, a dokonce i k americkým univerzitám. A stejným prizmatem je prý nutné vnímat také nedávné zatčení finanční ředitelky a zároveň dcery zakladatele čínské firmy Huawei Technologies v Kanadě, dodává Sachs.
Meng Wan-čou se ocitla ve vazbě na žádost Spojených států, které ji viní z obcházení amerických sankcí vůči Íránu a z podvádění nadnárodních bank při obchodech s Íránem. Sachs nicméně píše o „nebezpečném kroku“ v rámci stupňující se ekonomické války USA s Čínou.
Současný vývoj americkému profesorovi připomíná dobu předcházející první světové válce. Spojené státy se teď prý chovají podobně jako tehdejší evropské mocnosti a svou snahou udržet si dominanci nad Pekingem vedou svět blíže a blíže k pohromě.
Vyhlášení války
Komentář upozorňuje na kontext samotného zadržení Číňanky Meng. Do vazby se dostala ve chvíli, kdy Spojené státy požádaly Kanadu, aby ženu zadržela na letišti ve Vancouveru, kde se ocitla v průběhu cesty z Hongkongu do Mexika. Americké úřady následně požádaly o její vydání.
USA nechaly Čínu vyrůst, teď se musí naučit koexistovat, píší Foreign Affairs
„Velmocenská politika se nemění. To pouze hráči, kteří vstupují do geopolitických her,“ píše v červencovém čísle magazínu Foreign Affairs prominentní americký historik a znalec Ruska Stephen Kotkin. Ačkoli si podle něj každý hegemon myslí, že právě on je tím posledním a po něm už nikdo nenastoupí, velmoci přicházejí a odcházejí.
Takové chování se v Sachsových očích téměř dá označit jako vypovězení války čínské manažerské a podnikatelské komunitě. Trumpova vláda ale svým v podstatě bezprecedentní krokem vystavuje riziku čínské odvety také manažery amerických společností.
Zatčení čínské manažerky znepokojuje Jeffreyho Sachse také proto, že v minulosti Spojené státy málokdy postihovaly významné byznysmeny – ať už domácí nebo zahraniční. A pokud se tak přeci jen stalo, bylo to kvůli prohřeškům, které dané osoby přímo osobně spáchaly.
Je pochopitelné, že by manažeři měli zároveň nést i odpovědnost za řízení jim svěřených společností, včetně trestněprávní oblasti. Ale zahájit takovou praxi zatčením jedné z předních postav čínské byznysové komunity, namísto přísnějšího přístupu k domácím americkým manažerům, je „ohromující provokace“ vůči Pekingu, čínské podnikatelské sféře a tamní veřejnosti, tvrdí profesor Kolumbijské univerzity.
Pokrytecký přístup
Meng Wan-čou byla navíc obviněna z porušení amerických sankcí vůči Íránu. Podobného prohřešku se ale v minulosti dopustila celá řada amerických i zahraničních společností.
Trump podcenil Čínu. Na obchodní válku doplatí hlavně americké firmy
Spojené státy v pondělí zavádějí nová cla na čínské zboží, jehož roční import do USA dosahuje v přepočtu téměř čtyř a půl bilionu korun. Čína reaguje tarify na americký dovoz ve zhruba třetinové hodnotě. Současně Peking podal stížnost ke Světové obchodní organizaci (WTO).
Například banka J.P. Morgan Chase v roce 2011 zaplatila na pokutách za porušení amerických sankcí vůči Kubě, Íránu a Súdánu přes 88 milionů dolarů. Žádného člena jejího vedení ale neodvlekli z letadla a nevsadili do vazby. Podobně porušily vládní restrikce i jiné společnosti, americké a zahraniční. A také nedošlo k případu podobnému zatčení čínské manažerky.
K odpovědnosti byla vždy volána firma a ne jednotliví manažeři. Zároveň se konkrétní osoby nemusely zodpovídat z rozsáhlého porušování zákonů před i po vypuknutí finanční krize v roce 2008. Podle současných odhadů přitom nejrůznější banky zaplatily pokuty, které se v součtu vyšplhaly k astronomické sumě 243 miliard dolarů.
Pokud je tedy zatčení finanční ředitelky Meng projevem nového postupu amerických úřadů, měl podle Sachse začít na domácí půdě. Tak by se Spojené státy vyhnuly podezření ze sobectví, které maskují důrazem na vznešené principy. Celý svět by se také vyhnul riziku vyvolání nového globálního konfliktu.
Gangsterská taktika
Huawei je jedna z nejdůležitějších čínských technologických společností. Logicky se tedy nabízí jako jeden z hlavních cílů Trumpovy administrativy ve snaze zpomalit nebo zastavit čínský vstup do některých technologických oblastí. Motivace Washingtonu v této válce je zčásti komerční, když se pokouší chránit a upřednostňovat zkostnatělé domácí společnosti, a zčásti geopolitická, píše americký akademik na serveru Project Syndicate.
Washington v případu firmy Huawei tvrdí, že její zařízení představují bezpečnostní riziko vzhledem k možnosti umístění hardwarových i softwarových sledovacích nástrojů v jejích zařízeních pro rychlé mobilní sítě, včetně nejnovější technologie 5G. Americká vláda ale své výroky nepodepřela žádným důkazem.
Čtěte takéZneužít jde technologii všech výrobců, říká odborník Aleš Špidla k výrobkům firmy Huawei
Profesor Sachs takový přístup označuje za „gangsterskou taktiku“ Spojených států. S tím, že když globální pravidla obchodu postupu Washingtonu brání, administrativa je označí za zastaralá, anebo je přímo vypoví.
Bezprecedentní zatčení manažerky Meng je provokativní také proto, že se zakládá na amerických extrateritoriálních sankcích. Ty fungují na přesvědčení, že Spojené státy mají právo jiným zemím de facto nařídit, aby přestaly obchodovat třeba s Kubou nebo Íránem.
Trump je hrozba pro svět
S takovou praxí komentář nesouhlasí a extrapoluje situaci do opačné pozice. Podle něj by USA rozhodně netolerovaly, kdyby například Čína nebo jiná země americkým firmám nakazovala, s kým smějí a nesmějí obchodovat.
Trump je nebezpečím pro evropský blahobyt, přepněte na obnovitelné zdroje, radí americký ekonom
Americký prezident Donald Trump má za sebou rok a půl ve funkci, jak se za tu dobu proměnily Spojené státy? „Amerika je nešťastné místo. Za vlády Donalda Trumpa se stáváme méně a méně šťastnými, a to kvůli zvětšujícím se nerovnostem,“ říká americký ekonom Jeffrey Sachs s odkazem na žebříček World Happiness Report, ve kterém se Spojené státy umístily na 18. místě.
Sankce dopadající na nestátní aktéry, tedy obchodní společnosti, by neměly být vynucované jedinou zemí, uvažuje americký akademik. Za rozumnější princip označuje uplatňování restrikcí v souladu s rozhodnutími v Radě bezpečnosti OSN.
Například rezoluce číslo 2231 Rady bezpečnosti OSN vyzývá všechny země, aby jako součást jaderné dohody s Íránem upustily od sankcí vůči Teheránu. Spojené státy jsou jediné, kdo to v současnosti nerespektuje.
Nikoliv tedy Huawei nebo Čína, ale Trumpova administrativa je dnes největší hrozbou pro mezinárodní vládu zákona a tedy i pro globální mír, tvrdí profesor Jeffrey Sachs na komentářovém portálu Project Syndicate.