Čína se chce stát globální velmocí, díky podpoře státu se její firmy neohlíží na trh, říká sinoložka
Čína slaví výročí vzniku lidové republiky, kterou 1. října 1949 vyhlásil komunistický vůdce Mao Ce-tung. V minulém století zažila hladomory s desítkami milionů obětí i kulturní revoluci, která napáchala škody na kulturním dědictví země, v tom současném ale zažívá ekonomický rozmach.
Nedávno Čína zrušila politiku jednoho dítěte a buduje novou Hedvábnou stezku do Evropy. Podle sinoložky Kateřiny Procházkové chce prezident Si Ťin-pching zahájit novou éru, ve které by Čína měla hrát prim nejen v ekonomice a používá k tomu termín Globalizace 2.0.
„Je to plán strany a Si Ťin-pchinga, aby se Čína stala globální velmocí. Ale jde i o ekonomické potřeby země, Peking musí udržet silnou ekonomiku, posilovat střední třídu, a tedy i expandovat,“ dodává s odkazem na zahraniční investice a půjčky na projekty, které ovšem často nedávají smysl a africké či asijské země se dostávají do dluhových pastí.
Trump podcenil Čínu. Na obchodní válku doplatí hlavně americké firmy
Spojené státy v pondělí zavádějí nová cla na čínské zboží, jehož roční import do USA dosahuje v přepočtu téměř čtyř a půl bilionu korun. Čína reaguje tarify na americký dovoz ve zhruba třetinové hodnotě. Současně Peking podal stížnost ke Světové obchodní organizaci (WTO).
Jak uvádí analýza nezávislého think-tanku Merics, pokud strategie čínské průmyslové expanze nazvaná Made in China 2025 půjde podle plánu, bude to znamenat významné ohrožení i pro český průmysl.
„Cílem je proměnit čínskou ekonomiku z výrobní na spotřební a zbavit se závislosti na zahraničních technologiích. (...) Jde tam o masivní intervenci státu, což narušuje normální hospodářskou soutěž, na kterou jsme zvyklí,“ přibližuje Procházková.
Díky podpoře státu nejsou čínské firmy vystaveny tržním podmínkám a mohou si podle sinoložky dovolit jít pod běžné ceny až o 30 procent, například jde o výrobce mobilních telefonů Huawei.
Nemáme know-how
Bývalý diplomat a nyní podnikatel konzultující byznys v Číně Jan Hebnar si ale nemyslí, že by to pro nás znamenalo ohrožení. „Struktura čínského byznysu není postavena na nějakých inovativních firmách. Licencováním nebo prostými krádežemi technologií se z těch firem nestanou lídři, jaké máme ve vyspělých zemích,“ upozorňuje.
V byznysu nijak nepocítíte, že je Čína totalitní režim, říká podnikatel Jan Hebnar
Rok 2016 bychom s nadsázkou mohli nazvat rokem Číny. Česká republika zažila návštěvu čínského prezidenta i tibetského duchovního vůdce dalajlamy. Jan Hebnar, podnikatel a bývalý diplomat, který působil na české ambasádě v Pekingu, se věnuje byznysu v čínském prostředí a zároveň i školí podnikatele, jak se na čínském trhu uchytit.
„Česko nemá až tak zásadní know-how, o které by Čína stála. Je zde několik firem, které ho mají, ale naše ekonomika není založena na inovacích, takže my to nemusíme až tak řešit. Ale pro Američany nebo Němce je to velký problém,“ dodává.
A jak může Evropa svou konkurenceschopnost udržet? „Pokud budeme dávat důraz na vzdělání a kreativitu, tak se nemusíme bát Číny ani jiné supervelmoci. Pokud ale nebudeme mít dostatečně kvalitní produkty, tak nás žádná legislativa nebo politické opatření neochrání,“ uzavírá Hebnar.
Související
-
Čína řeší nadbytek mužů a stárnutí populace. Chce proto přestat regulovat porodnost
Do roku 2020 v zemi bude 24 milionů potenciálních ženichů, kteří však nebudou moci najít partnerku. Důsledkem přitom nebude jen psychická frustrace jednotlivců.