Trump podcenil Čínu. Na obchodní válku doplatí hlavně americké firmy
Spojené státy v pondělí zavádějí nová cla na čínské zboží, jehož roční import do USA dosahuje v přepočtu téměř čtyř a půl bilionu korun. Čína reaguje tarify na americký dovoz ve zhruba třetinové hodnotě. Současně Peking podal stížnost ke Světové obchodní organizaci (WTO).
„Pokud si Donald Trump a jeho poradci myslí, že se Čína chvěje a tlaku rychle ustoupí, mají velmi špatné informace,“ píše v komentáři k obchodní válce mezi první a druhou největší ekonomikou světa britský deník Daily Telegraph.
USA nechaly Čínu vyrůst, teď se musí naučit koexistovat, píší Foreign Affairs
„Velmocenská politika se nemění. To pouze hráči, kteří vstupují do geopolitických her,“ píše v červencovém čísle magazínu Foreign Affairs prominentní americký historik a znalec Ruska Stephen Kotkin. Ačkoli si podle něj každý hegemon myslí, že právě on je tím posledním a po něm už nikdo nenastoupí, velmoci přicházejí a odcházejí.
Uvádí, že čínský trh práce hlásí rekordní převis nabídky, a právě dostatek pracovních míst je to, co vlnu příchozích do měst zajímá. Stavebnictví se po určitém zpomalení opět rozjíždí, zisky v průmyslovém sektoru jsou na sedmiletém maximu a pochybují se okolo sedmi procent.
Státní bankovnictví je pak schopné sanovat špatné úvěry, jak dlouho se mu zlíbí, i když za to země platí ztrátou ekonomického tempa. „Riziko finančního krachu Číny se v politickém horizontu Donalda Trumpa skutečně nenachází,“ tvrdí autor komentáře Ambrose Evans-Pritchard.
Čínská ekonomika zkrátka není v krizi a čínský politický systém nelze jen tak srazit na kolena. Experti odhadují, že nová americká cla zpomalí růst čínské ekonomiky přibližně o půl procenta hrubého domácího produktu. To je ale možné velmi rychle kompenzovat fiskálním balíčkem.
Thomas Kulidakis: Neštiťme se spojenectví s Čínou v obchodní válce s USA
Prezident Donald Trump pokračuje ve svérázném chování, kterým chce učinit „Ameriku znovu velkou“. S drzostí sobě vlastní Evropany označuje za hrozbu pro národní bezpečnost Spojených států ve snaze obhájit neobhajitelné zahájení obchodní války podkopávající mezinárodní obchod a důvěryhodnost Američanů coby jednoho z dosavadních pilířů transatlantického spojenectví.
Takzvaná Chimerica, jak ekonomové označují symbiotický hospodářský vztah mezi USA a nejlidnatější zemí světa, je dosud pevně integrovaným blokem. Americký prezident tudíž uvaluje cla a obchodní bariéry na vlastní firmy a vlastní ekonomiku, poznamenává Daily Telegraph.
Čína je navíc hlavním globálním dodavatelem poloviny z šesti tisíc položek na Trumpově sankčním seznamu. Nalézt nové smluvní partnery nebude lehké. „Bílý dům přecenil zranitelnost soupeře. Naopak reálné obavy máme o fiskální nekázeň v USA,“ varuje ekonom Patrick Perret-Green z hedgeového fondu AdMacro.
Čína se nezalekne
Peking slíbil Washingtonu za cla protiútok. Trhy si nicméně koncem týdne oddechly, protože čínská reakce byla uměřená. Ostatně Peking podle britského listu ví, že mu stačí zatnout zuby a nachystat se na stav obležení. Nic horšího se mu nestane.
USA by měly zrušit všechna cla. Zatěžují spotřebitele a dělníkům nepomůžou, tvrdí expertka
Americký list New York Times přináší komentář s názvem „Proč by měly Spojené státy zrušit všechna cla“. Jeho autorkou je Veronique de Rugyová z Univerzity George Masona ve Virginii.
Naopak škody v subdodavatelském řetězci amerických firem budou brzy patrné na Wall Streetu a poškodí současné akciové rekordy, jimiž se Trump chlubí. Prezident zřejmě považuje načechrané burzovní bubliny za známku úspěchu své administrativy. Peking už ale má dávno jeho odkrytou Achillovu patu přečtenou.
Rozhodně nelze čekat, že se Čína zalekne. Spíše přijde sestupná spirála odvet a protiútoků, která postupně zasáhne každého na této planetě, soudí Daily Telegraph. Donald Trump navíc slíbil „fázi číslo 3“, tedy nové sankce pro případ, že Čína odpoví vlastními tarify. Obě supervelmoci se tak blíží k reálné kolizi.
Trumpova pýcha
Není pochyb, že čínská ekonomika letos zpomalila, Trumpova cla s tím ale nemají nic společného. Skutečnou příčinou byl podle ostrovního deníku zátah komunistických špiček na šedou zónu bankovního trhu a zmrazení úvěrů poté, co loni v listopadu upevnil moc prezident Si Ťin-pching. Od té doby ale Peking zase ekonomiku oživuje, seč mu síly stačí.
Šéf Bílého domu se nicméně holedbá, že cla mohutně zabírají. Dokazuje to letošním dvaadvacetiprocentním propadem šanghajské burzy, zatímco ta newyorská si vede skvěle. Jenomže šanghajský trh s cennými papíry neříká nic o financování skutečné čínské ekonomiky. Pokrývá jen kasina, zcela odříznutá od reálného hospodářského výkonu. Tamní údaje tudíž nemají žádnou vypovídací hodnotu.
Experti navíc varují, že letošní vynikající výsledky americké ekonomiky jsou jen výsledkem optického klamu způsobeného hospodářským cyklem. Trump si zkrátka spletl stimul způsobený svou daňovou reformou s opravdovou ekonomickou silou. To v něm neoprávněně povzbudilo hybris, pýchu neznající mezí.
Blíží se střet
Naopak komunistické vedení Číny na srpnovém sjezdu dospělo k závěru, že Washingtonu v příštích měsících a letech nepůjde o nic jiného než o zablokování velmocenského nástupu jejich země. USA si prý chtějí ponechat technologickou převahu pro celé 21. století a Čínu chtějí odkázat do patřičných mezí.
Prezidenti Číny a USA se mohou tvářit přátelsky, ale antiamerické tendence v Číně sílí
Čínský prezident Si Ťin-pching přivítal amerického prezidenta Donalda Trumpa při jeho první návštěvě Pekingu jako čínský císař, který přijal barbarského vládce. Tedy směsicí lichotek a pohrdání, píše britský týdeník Economist. Hostitelská vláda pro veřejnost uzavřela starobylý císařský palác o devíti tisících pokojů v srdci Pekingu, tedy komplex známý jako Zakázané město. Americký návštěvník si tak mohl užít soukromou nerušenou prohlídku a večeři. Dvořanstvo tvořené členy Komunistické strany nijak nezapomnělo starověké umění předstírané úcty.
Od zveřejnění americké Národní bezpečnostní strategie v prosinci 2017 se Peking chystá na konfrontaci. Tehdejší dokument jako první označil Čínu za hlavního strategického rivala, který si přeje erozi americké bezpečnosti a prosperity.
Pravdou je, že americko-čínská konfrontace byla už dlouho na spadnutí. Křehké soužití velmocí mohlo vydržet jen tehdy, dokud Peking dodržoval Teng Siao-pchingovu zásadu čínské politiky: Neukazovat ambice ani drápy.
Dnes, kdy se Čína veřejně prezentuje jako sok, a vrací se k autoritářské maoistické ideologii, je modus vivendi těžko udržitelný. Donald Trump se ovšem mýlí, když si myslí, jak mnoho zmůže hněvem a harašením zbraněmi. Čína ho už dávno prokoukla, konstatuje Daily Telegraph.
