Naděje v oblasti změny klimatu. Rok 2025 začal katastrofou, ale přinesl vzestup čisté energie
Události se řítí takovým tempem, že je těžké si vzpomenout, že rok 2025 začal katastrofou způsobenou klimatem: velké části amerického Los Angeles shořely v několikadenním ohnivém pekle. Následovala celá řada podobných tragédií: povodně v Texasu, hurikán Melissa, povodně napříč jihovýchodní Asií, které si vyžádaly více než tisíc životů. I přesto některé události tohoto roku dávají alespoň určitou naději do budoucna, píše americký magazín The New Yorker.
Čtěte také
Letošní rok se téměř jistě zapíše do dějin jako druhý nejteplejší rok v historii, hned za tím loňským. A jelikož byly předchozí roky 2024 a 2023 ovlivněné silným jevem El Niño, bude letošek nejteplejším rokem bez vlivu podobné vnější síly.
Podle tříletého klouzavého průměru se Země nyní pomalu blíží k nárůstu teploty o 1,5 °C. Dosáhneme tedy nejspíš hranice, kterou jsme si stanovili jako horní, před pouhými deseti lety na pařížských klimatických jednáních.
Konference COP 30
Diplomatické události roku 2025 nijak nezmírnily obavy z budoucnosti. Třicátá konference COP v brazilském Belému skončila a deník New York Times popsal závěrečný dokument neobvykle přímočaře jako „vítězství pro producenty ropy, jako jsou Saúdská Arábie a Rusko“.
Čtěte také
Americký prezident Donald Trump a jeho tým trávili uplynulý rok rušením všech ekologických zákonů, které našli. Uvolnili těžbu ropy podél pobřeží, otevřeli obrovské nové oblasti pro těžbu uhlí, zrušili zákony, které měly omezit únik metanu z plynových vrtů.
Navrhli vypnout satelity, které sledují změny klimatu, a dokonce plánovali zavřít monitorovací stanice, které sledují, kolik uhlíku se vypouští do atmosféry. Podle magazínu The New Yorker jde téměř jistě o největší kolektivní akt vědeckého vandalismu v moderních amerických dějinách.
Vzestup čisté energie
Přesto je možné, že Trumpův útok na environmentální normy je spíš hlasitý než sebevědomý. Letos se totiž stalo i něco, co dává alespoň určitou naději do budoucna, a to je mimořádný vzestup čisté obnovitelné energie, která v roce 2025 překonala všechny možné rekordy.
Čtěte také
Čína v květnu instalovala v průměru tři gigawatty solární kapacity denně, Spojené státy instalovaly jen od ledna do září tohoto roku celkem 21 gigawattů. Peking si navíc stanovil nové klimatické cíle pro rok 2035, včetně podílu obnovitelné elektřiny přesahujícího 30 procent.
Nejen Čína, ale i Indie splnila svůj cíl pro rok 2030 předčasně. Jak napsala agentura Reuters, polovina instalované elektrické kapacity v nejlidnatější zemi světa pochází z jiných zdrojů než z fosilních paliv. To sice neznamená, že by polovina elektřiny pocházela ze slunce a větru, ale Indie jednoznačně směřuje správným směrem: spotřeba uhlí v první polovině roku klesla téměř o 3 procenta.
Podobné přechody probíhají téměř všude: americká Agentura pro energetiku v listopadu oznámila, že Kalifornie meziročně používala o 17 procent méně zemního plynu k výrobě elektřiny. Pákistán, který v posledních dvou letech masivně rozšířil solární energetiku, se dohodl s Katarem na odklonu 24 tankerů se zkapalněným zemním plynem v roce 2026, protože domácí poptávka klesla.
Obavy Američanů
Možná je to tedy právě Amerika, která má potíže a dobrovolně předala technologickou a ekonomickou převahu svému teoretickému hlavnímu protivníkovi. Čínský export zelené energie byl letos do července jeden a půl krát větší než americký export ropy a plynu ve stejném období.
Čtěte také
Čína sice není pasivní velmoc, ale země, které od ní nakoupí zelené technologie, na ní nebudou závislé tak jako na dodavatelích plynu nebo uhlí. Místo toho budou závislé na slunci, které vychází každé ráno.
Také Američané začínají mít obavy z dopadů závislosti na fosilních palivech. Ceny elektřiny po celé zemi poměrně prudce rostou, zatímco Trumpova vláda zároveň povoluje nekonečný růst energeticky náročných datových center a omezuje nejlevnější zdroje energie.
Nálady ve společnosti se ukazují i na výsledcích voleb z minulého měsíce, zejména v New Jersey. Vítězná demokratka Mikie Sherrillová postavila svou kampaň na silné podpoře obnovitelných zdrojů. Je možné, že její kolegové po celé zemi začnou zdůrazňovat nová data, která ukazují, že některé státy s nejnižšími cenami elektřiny, jako jsou Iowa a Severní Dakota, často mají nejvíce větrné, sluneční a vodní energie.
Nic z toho se ale zatím neděje dostatečně rychle. Další rok možná ukáže, nakolik se pravidla skutečně změnila, uzavírá magazín The New Yorker.
Poslechněte si celý Svět ve 20 minutách. Evropa se může spolehnout pouze sama na sebe. Sýrie s obavami slaví rok od osvobození. Dohoda mezi Netflixem a Warner Bros by mohla oživit Hollywood. V Austrálii vstoupil v platnost zákaz sociálních sítí pro děti. Taková jsou další témata pořadu, který připravil Jiří Klečka.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
