Nová fáze ruské cenzury internetu – zablokovat přístup a pak pouštět k povolenému obsahu

Čtěte také

Alexandr Mitrofanov: Cenzura v Rusku je zakázána, ale musí být ještě tužší

Nicméně sociální sítě a šíření technologií umožňují obcházet cenzuru a nedovolily úřadu dosáhnout stanoveného cíle, píše v analýze nezávislý ruský portál Re:Russia.

Tato zkušenost donutila Kreml uchýlit se k takzvané „pozitivní filtraci“. To znamená, že úřady nejprve zablokují všechny informační zdroje, a teprve potom dělají výjimky tvořící takzvaný „bílý seznam“.

Začátky ruského internetu

Pro pochopení dnešní situace je třeba připomenout začátky ruského internetu. Na rozdíl od Číny či dalších zemí s autoritativními režimy vznikal ve svobodné době. Rozvíjel se odspodu, decentralizovaně a do základů jeho architektury nebyly zabudovány cenzurní nástroje.

Čtěte také

Pomerantsev: Sociální sítě nemohou být černé skříňky. Nejde o cenzuru, i u jídla se ptáme na složení

V letech 2012 až 2014, kdy byly ze strany státu podniknuty první pokusy o cenzuru, již byl ruský internet velice rozvinutý a vyžívala ho polovina obyvatelstva. Do začátku války na Ukrajině probíhaly paralelně dva procesy – celkový počet uživatelů internetu nadále stoupal a státní moc se snažila dostat jej pod kontrolu.

V roce 2018, kdy se úřady marně pokusily zablokovat jeden z nejpoužívanějších messengerů Telegram, již internet v Rusku používalo 75 procent obyvatelstva. Mobilní internet, sociální sítě a messengery se staly normou a formovaly každodenní život většiny obyvatelstva země.

Systematická cenzura

Invaze na Ukrajinu odstartovala zavádění široce pojaté a systematické cenzury na internetu. Jestliže v roce 2021 bylo na seznamu Úřadu pro kontrolu médií 200 tisíc zakázaných webových stránek, dnes je jich milion 200 tisíc. Sytém cenzury přitom vznikal živelně, v reakci na okamžité potřeby, a využíval všechny metody, které byly v tu chvíli po ruce.

Čtěte také

Rusko financuje svou válku africkým zlatem. Nebojí se pro něj i vraždit

Jeho budovatelé se snažili vycházet z čínské a íránské zkušenosti hloubkové analýzy obsahu a vytvořit systém negativní filtrace. Tedy odříznout uživatele od „škodlivého“ obsahu, uzavřít přístup k zakázaným zdrojům a vše ostatní ponechat volně přístupné. Jejich záměr ale selhal.

Jako slabý článek řetězu se ukázaly sociální sítě, které se pro Rusy staly nedílnou součástí života. V době začátku války je používalo 100 milionů lidí, tedy téměř tři čtvrtiny obyvatel země. Co je ale důležitější, sociální sítě se pro ruský internet staly univerzálním místem vstupu na internet, vyhledávání a šíření obsahu, včetně mediálního a politického.

Blokace sociálních sítí

Bezprostředně po začátku války úřady zablokovaly Facebook, Instagram, Twitter a TikTok a společnost Meta zanesly do seznamu extremistických organizací. Podcenily však pohotovou reakci obyvatelstva. Od roku 2022 začal růst počet uživatelů VPN-servisů, které umožňují blokování obejít. Dnes je podle průzkumu nezávislého sociologického Centra Jurije Levady používá víc než 60 procent mladých lidí.

Čtěte také

Překrásné Rusko budoucnosti? Sny ruské opozice o svržení Putina

Hlavním důvodem neúspěchu cenzurní politiky bylo především to, že úřady lidem nedokázaly nabídnout důstojnou alternativu. Ideologie hloubkové cenzury, jak funguje například v Číně, předpokládá existenci dostatečně přitažlivých alternativních sítí a messengerů kontrolovaných státem. Politicky laxní uživatelé si je vybírají jako pohodlnější řešení a protestně naladění uživatelé zůstávají izolovaní v méně přitažlivém digitálním ghettu.

Po spektakulárním pádu počtu uživatelů zakázaného Facebooku a Instagramu v roce 2022 se předpokládalo, že většina z nich přejde na autochtonní ruskou síť VKontaktě. Jenže většina lidí si jako alternativu vybrala nezávislý messenger Telegram. Celkový počet uživatelů zakázaných sociálních sítí se letos téměř vrátil na předválečnou úroveň.

Messenger Max

Tyto alarmující statistiky přiměly ruské vedení k zavedení nové a tvrdší strategie přeformátování ruského internetu, která má obyvatelstvo připravit o možnost výběru. První vlaštovkou je státem kontrolovaný messenger Max, který je ruskému obyvatelstvu již několik měsíců brutálně vnucován na všech úrovních.

Čtěte také

Současná ruská kinematografie a cenzura

Kde selhávají i tyto donucovací metody, tam se stoprocentní jistotou zabírá nejkrajnější řešení, kterým je plošné vypínání mobilního internetu. Tato kampaň začala v květnu letošního roku, kdy v Moskvě, Petrohradu a několika dalších městech začalo pravidelně docházet k výpadkům mobilního internetového připojení. Zpočátku se vše svádělo na bezpečnostní situaci. Ale četnost, délka a geografie těchto shutdownů má stoupající tendenci a dnes internet vypínají denně v desítkách regionů. 

Obejít se stoprocentně bez internetu nicméně v dnešní době nejde. Úřady proto sestavují takzvané „bílé seznamy“ oficiálně schválených a politicky neškodných servisů a webových stránek, které fungují i při globálních výpadcích sítě.

Oficiálně se zatím hovoří o „dočasných omezeních“ a „extrémních situacích“, ale totální zablokování přístupu na internet a následné propouštění k povolenému obsahu představuje nově zaváděnou cenzurní metodu, uzavírá nezávislý ruský portál Re:Russia.

Poslechněte si celý Svět ve 20 minutách. Ohrozí odvolání Andreje Jermaka znovuzvolení Zelenského? Proč nebylo Polsko přizváno k vyjednávání o míru na Ukrajině? Jihoafričtí farmáři vyvracejí Trumpovy výroky o genocidě bílých Afrikánců. Kvůli nárůstu online komunikace spolu lidé přestávají mluvit. Taková jsou další témata pořadu, který připravil Jan Machonin.