Pozitivní dojem, „kde na to chce vzít“ a prázdná hesla. Europoslanci hodnotí projev von der Leyenové

19. září 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Německá politička Ursula von der Leyenová.

Evropa zatím zvládla podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové krizi způsobenou pandemií koronaviru také díky tomu, že Unie postupovala společně. Má naočkovaných přes 70 procent dospělé populace a o vakcínu se Evropa také podělila s okolním světem. Šéfka Evropské komise to vyzdvihla ve Zprávě o stavu Unie, kterou přednesla v Evropském parlamentu.

Ursula von der Leyenová se věnovala hodně pohledu do budoucna. Třeba možnostem, jak by se měla Evropa zbavit závislosti na dodávkách elektronických chipů z Asie, hlavně z Číny. Mluvila také o vytvoření nové agentury pro zvládání zdravotních krizí nebo o zákazu dovozu do Evropy  zboží vyrobeného otrockou prací.

Čtěte také

„Nelze přehlížet, že jsou ve světě lidé, a je jich asi 25 milionů, kteří jsou objektem nucené práce. Je nepřijatelné, aby výrobky vzniklé z jejich práce končili v obchodech v Evropě. Navrhneme tedy zákaz prodeje výrobků, které pocházejí z nucené práce na našich trzích, protože lidská práva nejsou na prodej. Za žádnou cenu,“ prohlásila Leyenová.

Charanzová: Pozitivní poselství i prázdná hesla

Kladně hodnotí zprávu o stavui Unie místopředsedkyně Evropského parlamentu zvolená za hnutí ANO Dita Charanzová. I když našla i témata, která podle ní šéfka bruselské administrativy opoměla:

Europoslankyně Dita Charanzová

„Projev působil pozitivně. Ať už je to potřeba se poučit z pandemie. Co dělat lépe. Že je potřeba, aby se země víc koordinovaly v otázce zdravotnictví. To si myslím, že byl ten dobrý prvek. Na druhou stranu mi přišlo, že to byla taková prázdná hesla. U vnitřního trhu, který je pro nás, Českou republiku strašně důležitý, jsme si sice řekli, že je třicáté výročí od jeho zavedení, ale nebyl tam žádný nový návrh. My potřebujeme, aby vnitřní trh pro naše firmy fungoval a to se vůbec neděje.“

Pro poslankyni Charanzovou byl překvapením návrh předsedkyně Komise, aby byla EU více soběstačná ve vývoji a výrobě mikročipů.

Čtěte také

„To byla určitě velká novinka. Ani v kuloárech se nemluvilo o tom, že to přijde. Uvidíme. Vždycky říkám, že ďábel se skrývá v detailu. Já rozhodně budu ráda, když bude Evropa soběstačná v řadě oblastí. Na druhou stranu by pro mě měla Evropa zůstat otevřeným kontinentem. Kontinentem, který třeba v tomto spolupracuje se Spojenými státy.“

Kolaja: Chybělo téma geoblockingu

Další český místopředseda Evropského parlamentu Marcel Kolaja z Pirátské strany ocenil, že se šéfka Evropské komise věnovala rozvoji digitalizace společnosti a ekonomiky.

Čtěte také

„Zmínila vlastně dopady té zásadní legislativy, na které já pracuji. To je akt o digitálních trzích a digitálních službách a také legislativa upravující používání umělé inteligence. Co mě mrzí, je, že nebyl zmíněn problém takzvaného geoblockingu. To znamená nemožnosti sledování obsahu z jedné členské země, třeba z Belgie, toho, co se vysílá, nebo co je na internetu v médiích v České republice.“

Podle Kolaji je obrovský problém to, na co poukázala Ursula von der Leyenová, a tedy prodej výrobků vzniklých nucenou prací ve třetích zemích.

Marcel Kolaja

„Jsem přesvědčen o tom, že drtivá většina občanů EU by měla problém s tím, kdyby věděli, že konkrétní výrobek byl vyroben tak, že byla použita nucená dětská práce. Myslím, že je to potřeba legislativně upravit, aby takové výrobky do EU neputovaly.“

Zahradil kritizuje heslo Více Evropy

Europoslanec Jan Zahradil

Poslanec za ODS Jan Zahradil připustil, že se Leyenová v poselství v parlamentu dotkla problémů, které jsou reálné:

„Bohužel ta řešení, která Evropská komise nabízí, jsou dobře známá. Je to opět snaha přihrát více pravomocí evropským institucím. Heslo Více Evropy je taková mantra, která už je velmi obvyklá a žádné nové možnosti to nepřináší.“

Maxová vítá sociální rozměr green dealu

Radka Maxová (archivní foto)

Poslankyně Radka Maxová, která působí jako nezávislá ve frakci Socialistů a Demokratů (v roce 2018 do EP zvolena za ANO) přivítala z Komisí navržených dokumentů zřízení Sociálního zeleného fondu, který by měl zajistit to, že přechod na takzvanou zelenou ekonomiku nebude mít negativní dopady na společnost a na ohrožené skupiny obyvatel.

Konečná: Vzniknou nové agentury?

Podle poslankyně za KSČM Kateřiny Konečné byl projev Ursuly von der Leyenové ambiciozní vizí do budoucna.

Europoslankyně Kateřina Konečná z KSČM

„Bohužel bez konkrétnějších kroků a hlavně způsobu jejich financování. Ona tam navrhla několik nových programů a agentur, které chce během příštího roku zřídit. Ale vlastně vůbec neřekla kde se na to má vzít, případně kde vezmeme odborníky, kteří by to dělali. Zřizovat novou agenturu? Já jsem hodně proti tomu, aby HERA  (Agentura pro reakce na zdravotní krize – neofic. překlad) byla zřízena. Myslím si, že dvě relevantní agentury tu už máme. Pokud jim dáme kompetence a finance, tak jsou schopny tu práci dělat. Já to vidím jako další byrokratický moloch, který ,nämlich‘ bude trvat možná deset let, než se rozjede. Tak jak nám to trvalo u ECDC (Evropské středisko pro předcházení a kontrolu nemocí), než našlo všechny svoje funkce a kompetence, které má.“

Niedermayer: Ano lidským právům

Luděk Niedermayer (TOP 09)

Poslanec za TOP09 Luděk Niedermayer vyzdvihl jasné formulace o tom, jakou roli mají i v hospodářské diplomacii EU sehrát lidská práva.

„Předsedkyně Komise řekla, že lidská práva nejsou na prodej, že se nedají za žádnou cenu obchodovat. Tohle musíme do té naší další politiky víc zahrnout. V minulosti, myslím si, byla ochota dělat v této oblasti kompromisy příliš velká a poškodilo to nejen lidi, kteří v těch zemích žijí, ale poškodilo to také nás.“

Co EU plánuje

Evropská unie si má také dál budovat „obrannou unii“, aby lépe spolupracovaly speciální služby jednotlivých zemí a vyměňovaly si zpravodajské informace. To může Evropě pomoci účinněji bojovat s kyberútoky.

Pavel Novák v Evropě Plus s Marcelem Kolajou a Ditou Charanzovou

V příštím roce, v době francouzského předsednictví v EU mezi lednem a červnem 2022 chtějí von der Leyenová a francouzský prezident Emmanuel Macron svolat mimořádný summit EU věnovaný obraně.

Detailní hodnocení jednotlivých návrhů Evropské komise poslanci Ditou Charanzovou (ANO) a Mikulášem Peksou (Piráti) zazní v pořadu Evropa Plus.

autor: Pavel Novák
Spustit audio

Související