Orbán skutečně vede zemi jako firmu. Bez opozice, diskuzí. To Babiš obdivuje, soudí spisovatel Varga

16. září 2021

Před pádem železné opony platilo Maďarsko za asi nejliberálnější komunistický režim. Dnes je v Evropské unii symbolem odklonu od liberální demokracie a návratu k autoritářské politice. „Je to skupinová autokracie s dominantní rolí jednoho člověka – autokrata,“ říká maďarský bohemista György Varga, který tak označuje maďarského premiéra Viktora Orbána.

Podle někdejšího maďarského velvyslance v Česku je jím fascinován i jeho český protějšek Andrej Babiš (ANO). „Je tam obdiv k tomu, že Orbán jako šikovný podnikatel nebo organizátor to má pevně v rukou,“ soudí.

Čtěte také

„Babiš podle mě obdivuje tu stabilitu vládnutí a stabilitu toho, že má moc. Že tam není vážná opozice, nejsou tam diskuze. Prostě děláme to, co chceme. Vedeme zemi jako podnik. Orbán to skutečně dokázal,“ dodává maďarský spisovatel.

Za svůj vzor Orbána považují i mnozí představitelé evropských populistických, nacionalistických nebo antiunijních hnutí. Podle Vargy se totiž projevuje jako silný hráč, který se nebojí vyslovit silná slova, a ostatní touží mít stejnou moc jako on.

Já si myslím, že se nedostanete až tam, kde jsme my, protože ten měšťan, občan je sebevědomější a autonomnější.


György Varga

György Varga

Varga se nicméně neobává, že by v Česku vznikl „orbánovský“ stát, a to bez ohledu na výsledek říjnových voleb. Přestože si jsou totiž Češi a Maďaři svou kulturou a myšlením blízcí, tak Česko se historicky vyznačuje větší urbanizací a obecně silnější rolí obyvatel měst v kultuře i v politice.

„Já si myslím, že se nedostanete až tam, kde jsme my, protože ten měšťan, občan je sebevědomější a autonomnější,“ míní.

Kořeny populismu

Za současným stavem vidí hlubší historicko-kulturní kořeny. V Maďarsku například nikdy neexistovala funkční parlamentní demokracie, navíc proměna komunistického režimu v liberální nebyla příliš podařená.

Čtěte také

Maďarskou společnost prý ovlivnila zkušenost z potlačení povstání v roce 1956. „V roce 1957 na prvního máje János Kádár, který krvavě potlačil revoluci, vyslovil heslo, že kdo není proti nám, je s námi. A společnost na to přistoupila, skoro všichni. Prostě jinak se nedalo žít,“ vysvětluje.

Výsledkem byl kompromis, kdy bylo Maďarsko svobodnější zemí než Československo. „Za ty kompromisy ale také nějak zaplatíte. Jednak jsme se naučili takto žít s tím režimem a trochu takto žijeme od roku 2010 s tím orbánovským režimem,“ pokračuje Varga.

Kádárovské období ovlivnilo naše chování – jako normalizace v Československu. Vás to donutilo k volbě. U nás to byl vlažný kompromis.
György Varga

„To kádárovské období stejně, ale jiným způsobem ovlivnilo naše politické i kulturní chování – jako období normalizace v Československu. Jenže Čechy a Slováky skutečnost, která nastala po Pražském jaru, donutila k jasné volbě. A u nás to byl takový vlažný kompromis. Nějak to vyřešíme. A to žije dodneška. To je už mentalita,“ konstatuje.

Varga tak neočekává, že by se maďarské opozici podařilo příští rok vyhrát parlamentní volby, a i kdyby ano, Orbánův Fidesz prý má v ruce veškerou mediální moc a dokáže si najít způsob, aby neztratil moc.

Gyorgy Varga, bývalý diplomat, bohemista

György Varga

Maďarský překladatel, spisovatel a bývalý velvyslanec v Praze, později v Česku vedl Maďarský institut.
Mezi lety 2014 a 2017 byl zástupcem ředitele Mezinárodního visegradského fondu v Bratislavě.
Do maďarštiny překládal mimo jiné Bohumila Hrabala, Václava Havla nebo Milana Kunderu.

Jak odhaduje další vývoj v Polsku a v dalších zemích střední Evropy včetně Česka? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.

Související