Politolog Yascha Mounk: Nacionalismus je třeba si ochočit. Jinak ho přenecháváme té nejhorší sortě lidí

Za neliberální demokracii označil svůj politický systém maďarský premiér Viktor Orbán. Právě Maďarsko je ale podle Mounka nejen zřetelně neliberální, ale stále více také nedemokratické, protože k omezení moci premiéra či prezidenta je třeba mít nezávislé instituce a svobodná média.

Čtěte také

Politolog Merkel: Největším nepřítelem demokracie nemusí být ultrapravice, ale neliberální demokraté

Kvůli tomu prý mají neliberální demokracie tendenci být nestabilní. „Neměla by to být otázka volby, zda chceme liberalismus, nebo demokracii, ale měli bychom bojovat za obě tyto hodnoty. Jak nedemokratický liberalismus, tak neliberální demokracie automaticky představují riziko, že se promění v nefalšované diktátorství,“ upozorňuje politolog z Univerzity Johnse Hopkinse ve Washingtonu.

Mounk souhlasí s bulharským politologem Ivanem Krastevem, že bylo naivní považovat revoluce roku 1989 za liberálně demokratické – byly to zároveň revoluce antikomunistické a hnutí toužící po návratu ke svobodě vyznání a sociálnímu konzervatismu.

Jak nedemokratický liberalismus, tak neliberální demokracie automaticky představují riziko, že se promění v nefalšované diktátorství.
Yascha Mounk

„To, co ve skutečnosti ve střední Evropě zažíváme, je svým způsobem vnitřní občanská válka mezi různými prvky, které byly nositeli revolucí v roce 1989. Pomáhá to lépe objasnit trajektorii politiky Viktora Orbána a vysvětlit, proč je demokracie v některých zemích na ústupu,“ soudí.

Demokraté dělají chyby

Populisté se k moci dostávají v rozdělené společnosti, kterou dále rozdělují. Jediným způsobem, jak je porazit, je tak sjednocení demokratické opozice, ta ale často dělá chybu, že rozdělení společnosti napomáhá.

Čtěte také

Jak poznáte populistu? Tváří se jako demokrat, ale stát rozkládá pěkně pomalu a zevnitř, tvrdí politolog Mounk

„Opozice říká, že problémem je nejen Orbán, Donald Trump nebo Jaroslaw Kaczyński, ale každý, kdo pro ně kdy hlasoval. Tvrdí, že není možné věřit těmhle ‚hlupákům‘ a nesnaží se je přetáhnout na svou stranu,“ kritizuje Mounk – odepisovat polovinu populace jako nenapravitelné fanatiky je prý chybou z morálního i strategického hlediska.

Připomíná, že Joe Biden dokázal porazit Donalda Trumpa tím, že se mu podařilo dostat na svou stranu jeho voliče.

„Lidé neměli pocit, že je soudí a že se na ně dívá svrchu, což byla jeho velká politická síla, kterou mnoho odpůrců populismu stále nemá,“ podotýká s tím, že po nástupu do úřadu se americkému prezidentovi už tolik nedaří a favoritem na vítězství v roce 2024 je nyní opět Trump.

Opozice říká, že problémem je nejen Orbán, Trump nebo Kaczyński, ale každý, kdo pro ně kdy hlasoval.
Yascha Mounk

„Lidé mají tendenci mít populistů plné zuby, když jsou v úřadě, ale když z něj odejdou, dostavuje se nostalgie po nich. A to je vážné nebezpečí ve Spojených státech i v mnoha dalších zemích,“ poznamenává Mounk.

Ochočme si nacionalismus

Dalším nebezpečím pro demokracii je podle něj exkluzivní nacionalismus, který se obrací například proti etnickým a jazykovým menšinám. Ten měl ve 20. století hrůzné následky pro svět, což dnes mnohé odpůrce populismu svádí k odmítání všech jeho forem včetně vlastenectví.

Čtěte také

Snadněji se krade, když omezíte soudy a nezávislá média, říká Anne Applebaumová o střední Evropě

„Říkají, že nemáme být hrdí na svou zemi a nemáme mít žádné kolektivní emoce. A to je podle mě také strategická chyba. Přenechávají tím nesmírně mocná poselství spojená s národem a kolektivní hrdosti té nejhorší sortě lidí,“ varuje.

Mounk je přesvědčen, že existuje i inkluzivní forma vlastenectví, která umožňuje prohlásit, že je člověk hrdý na svou zemi a na to, že je Čech. Neznamená to ale, že nenávidí třeba Slováky nebo Maďary.

Můžeme pouze dál pracovat na snaze, aby inkluzivní vlastenectví nahradilo exkluzivní nacionalismus.
Yascha Mounk

„Dívám se na vlastenectví a nacionalismus jako na takové zpola ochočené zvíře. Vždycky budou mít dvě strany – pozitivní prvek vlastenectví, který nás vede k tomu být solidární s lidmi, kteří nejsou jako my, k placení daní na udržení sociálního systému, na armádu a další věci, které stát a společnost potřebují. Vždy tady ale také bude nebezpečí vylučování ze společnosti, které může vést až k mezinárodnímu konfliktu,“ uvažuje.

Čtěte také

Politolog Ivan Krastev: Rusko nám vzkazuje, že to nejste vy, kdo nás rozdělí, ale my rozdělíme vás

„Z tohoto napětí není cesty ven. Můžeme pouze dál pracovat na tom ochočování těch sentimentů a na snaze, aby inkluzivní vlastenectví nahradilo exkluzivní nacionalismus,“ vyzývá akademik z Univerzity Johnse Hopkinse ve Washingtonu.

Podaří se Viktora Orbána dostat od moci demokratickými prostředky? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.