Putinovi by monarchie neprošla. Jeho nápodoba demokracie je z nouze ctnost, míní novinář

30. srpen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Ruský prezident Vladimir Putin
0:00
/
0:00

Rusko za tři týdny čekají parlamentní volby a je víceméně jasné, že v nich zvítězí vládní strana Jednotné Rusko. „Radikálnější opoziční aktivisté a analytici často říkají, že volby jsou fraškou. Není to úplně pravda,“ míní redaktor ruské sekce Rádia Svobodná Evropa Jaroslav Šimov.

Nejenže má vládnoucí strana své upřímné příznivce, ale hlas jí dávají i lidé, kteří mají ze stávajícího systému prospěch, ať už jde o příslušníky bezpečnostních složek nebo na státní struktury napojené firmy.

Čtěte také

„Dohromady to jsou miliony lidí, včetně členů rodiny. Takže skutečná podpora Jednotného Ruska možná není na té úrovni, o níž svědčí počty sečtených hlasů, ale podpora tu je. I v Moskvě počítá Jednotné Rusko s podporou 35 procent voličů,“ přibližuje Šimov.

A připomíná, že hlas pro Jednotné Rusko je sice i hlasem pro prezidenta Vladimira Putina, ten ale nikdy formálně nebyl členem strany. „Ne že by se od strany distancoval, ale to propojení není bezprostřední a jakoby neexistuje. Prezident je bezpartijní. Ale v rétorice lídrů strany to poklonkování a respekt k Putinovi je. Takže ano, kdo volí Jednotné Rusko, volí Putinovu politiku.

Skutečná podpora Jednotného Ruska možná není na té úrovni, o níž svědčí počty sečtených hlasů, ale podpora tu je.
Jaroslav Šimov

Šimov také připomíná, že podmínky, za kterých se volby konají, vylučují skutečnou politickou konkurenci. Volby a demokratické instituce jako parlament sice totiž formálně existují, ale spoustě opozičních stran a kandidátů není z nejrůznějších důvodů umožněna registrace.

Čtěte také

Povolenou opozici tvoří komunisté, populisticko-nacionalistická strana LDPR a prokremelsky orientované Spravedlivé Rusko.

„Objevily se další politické subjekty, třeba strana Za pravdu. Jedním z jejích lídrů je spisovatel s radikálně nacionalistickými názory Zachar Prilepin. To je mimo jiné člověk, který se zúčastnil bojů na východě Ukrajiny na straně separatistů,“ popisuje novinář ruskou politickou scénu.

Chytré hlasování

Poprvé po téměř 30 letech nebudou smět na volby dohlížet pozorovatelé z OBSE a zrušeny budou i videopřenosy z volebních místností. „Je to další důkaz toho, že úřady nechtějí, aby volby proběhly za příliš velké pozornosti veřejnosti,“ poznamenává Šimov.

Čtěte také

Letos se také budou volby konat v průběhu tří dnů, zatímco v minulosti se volilo v jediný den. To podle kritiků otevírá další prostor pro manipulaci s hlasy, například v noci, když jsou volební místnosti zavřené.

Putin zároveň podle Šimova nemá jinou možnost než věčně napodobovat demokratické mechanismy:

„Přece jen musí potvrzovat svoji legitimitu. Jinak co? Byla by to dědičná monarchie? To by přece jen v Rusku neprošlo. Nebo otevřená diktatura vojenského ražení? To taky není možné. Je to taková z nouze ctnost.“

Kdyby Jednotné Rusko přišlo o svou drtivou většinu v Dumě, tak i strany servilní vůči režimu by se mohly osamostatnit.
Jaroslav Šimov

Na ruských volbách prý bude zajímavé sledovat, jak zafunguje výzva opozičního aktivisty Alexeje Navalného, aby voliči v každém volebním okrese volili jakoukoli jinou stranu než Jednotné Rusko a tím ho maximálně izolovat.

„Kdyby Jednotné Rusko přišlo o svou drtivou většinu v Dumě, tak i strany servilní vůči režimu by se mohly vůči němu osamostatnit,“ uvažuje Šimov s tím, že Navalnyj by tak mohl vládní straně uškodit, přestože on sám ani jeho spolupracovníci kandidovat nesmějí.

Věří Rusové, že jsou nezávislá média zahraničními agenty? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.

autoři: Jan Bumba , ert
Spustit audio

Související