Libor Dvořák: Blížící se volby budou nejméně demokratické v historii samostatného Ruska

28. srpen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Předvolební kampaň v Novosibirsku

Už za necelé tři týdny, 17.–19. září, se v Rusku konají volby do dolní komory ruského parlamentu, Státní dumy. Nejvyšší místa dělají vše pro to, aby vítězství znovu dosáhla „strana moci“ – Jednotné Rusko. Jde to ale ztěžka, obliba strany se podle hned několika sociologických pracovišť pohybuje sotva nad čtvrtinou.

Strana počátkem týdne uspořádala sjezd, hned dvakrát na něm vystoupil prezident Putin, který Jednotné Rusko opět považuje za svou hlavní oporu.

Čtěte také

Ruská nejvyšší státní moc už dávno nedokáže přijít s nějakými mobilizujícími nebo alespoň čerstvými myšlenkami. Putinovi se svou vlastní popularitu naposledy podařilo výrazně zvýšit v roce 2014, ovšem jen za cenu anexe Krymu. Krymský efekt ale dlouho nevydržel a popularita všech ruských mocenských formací znovu začala klesat – prezidenta nevyjímaje.

Pak v roce 2018 přišla zcela nevyhnutelná, ale zároveň nepopulární penzijní reforma a preference nejvyšších ruských politiků, tedy i Jednotného Ruska jakožto hlavního partajního garanta státní moci, opět klesly nad předkrymskou úroveň. Když k tomu přičteme fakt, že kandidáti „strany moci“ v různých volbách v předchozích dvou či třech letech utrpěli řadu citelných porážek, bylo Kremlu už na počátku dalšího volebního cyklu jasné, že tentokrát k dosažení přijatelného výsledku tradiční výzvy, manipulace a administrativní mobilizace nepomůžou.

Finanční cukrátka

A tak už během přípravy hlasování o ústavních změnách v loňském roce byly odzkoušeny nové postupy: za prvé je to několikadenní hlasování, které si údajně vynutila koronavirová epidemie, ale se kterým se především neskonale lépe manipuluje – třeba při sčítání hlasů.

Čtěte také

Za druhé byly už loni řadě ruských občanů těsně před hlasováním vyplaceny různé jednorázové dávky, opět vysvětlované nutností překonat epidemické potíže. Ostatně ke stejnému kroku se ruské úřady se zhruba stejnou argumentací uchylují i dnes.

Na zmíněném sjezdu Jednotného Ruska Putin prohlásil, že všichni vojáci dostanou jednorázový příspěvek ve výši 15 tisíc rublů a důchodci 10 tisíc. Má to ale jeden háček: zatímco vojáci na své peníze dosáhnou bez ohledu na výsledky voleb, o příspěvku pro důchodce se rozhodne až po sečtení hlasů.

Seniorům se tak nedvojsmyslně naznačuje, že pokud bude mít Jednotné Rusko v Dumě méně křesel, než si režim předsevzal, můžou slibované peníze jednoduše zůstat ve státním rozpočtu. Ostatně podobná částka už je vyplácena na každé nezletilé dítě a různé peněžní prémie či alespoň přísliby zasáhly dobrou polovinu ruských voličů!

Libor Dvořák

Kromě finančních cukrátek ovšem režim užívá i vyloženě násilnického biče: hlavní opozičník Alexej Navalnyj sedí za mřížemi, jeho stoupenci se voleb nesmějí zúčastnit, činnost nezávislých médií je omezována, až znemožňována a takzvaných zahraničních agentů neustále přibývá. Do Ruska navíc ve volebních dnech nepřijedou pozorovatelé OBSE. Jak se zdá, právě tyto volby budou nejméně demokratické v celé historii samostatného Ruska.  

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Spustit audio