Lizcová: Němci zažívají stagnaci, na jakou nejsou zvyklí. Růstu brání byrokracie i dluhová brzda

14. listopad 2024

Německý kancléř Olaf Scholz se ve svém prvním vystoupení v parlamentu po kolapsu vládní koalice postavil do role státníka, který sice zařídil, že Německo dalo Ukrajině více pomoci než kdokoliv jiný v Evropě, ale zároveň zabránil eskalaci konfliktu. „Část Němců mu vyčítá, že Ukrajinu dostatečně nepodporuje, ale podle nedávného průzkumu přibližně polovina míní, že by se už další zbraně dodávat neměly,“ shrnuje pro Český rozhlas Plus politoložka Zuzana Lizcová.

Scholz v projevu uvedl, že další pomoc Ukrajině nesmí znamenat krácení německých důchodů nebo omezování zdravotní péče. Následně přešel ke klasické sociálnědemokratické rétorice.

Jeho SPD má ale nyní podporu přibližně 16 procent voličů, což je o deset procent méně, než byl její výsledek v posledních parlamentních volbách.

Čtěte také

„Německo se potýká s hospodářskými problémy a vláda se snaží čelit propadu příjmů obyvatelstva. Situaci také komplikuje, že země se kvůli ústavním pravidlům nesmí dále zadlužovat, takže má problémy s financováním své sociální politiky na jedné straně a na straně druhé s obranou a podporou Ukrajiny,“ popisuje Lizcová v pořadu Interview Plus.

Německo zažívá dlouhé období hospodářské stagnace, kterou obyvatelé berou velmi úkorně. „Na hospodářské neúspěchy nejsou zvyklí. Poslední takové období zažili před 25 lety. Systém je přebyrokratizovaný a ceny energií jsou příliš vysoké, takže se Německu nedaří nastartovat ekonomiku,“ soudí odbornice.

Německá byrokracie a komplikované federální uspořádání vedou k tomu, že pokud už jsou nějaké reformy přijaty, velmi těžko se prosazují do praxe.

Dalším velkým problémem je stárnoucí populace a nedostatek kvalifikovaných pracovníků i peněz na investice do infrastruktury nebo digitalizace. Mimo jiné právě kvůli zmíněné dluhové brzdě.

(Ne)reálné změny

Předseda nejsilnější opoziční strany CDU Friedrich Merz žádá změny hospodářské, klimatické i migrační politiky. Jak ale Lizcová poznamenává, to se snadněji řekne, než udělá.

A přestože je nyní favoritem voleb, určitě nebude stát v čele jednobarevné vlády, a bude tak muset brát ohledy na svého nejspíše levicového koaličního partnera.

Čtěte také

Německý průmysl i občany trápí vysoké ceny energií. Například pro Zelené je ale vyloučený návrat k jaderné energetice, po kterém nejhlasitěji volá AfD a argumentuje pro něj také CDU. Znovuspuštění elektráren navíc naráží na značné technické potíže.

Často skloňovaným tématem zůstává migrace. Všechny strany mají obecně tendenci pravidla zpřísnit, omezování počtu příchozích se ale Německu dlouhodobě nedaří, protože ochrana žadatelů o azyl je pevnou součástí mezinárodního práva i německé ústavy.

„Obce varují, že kapacity pro integraci nově příchozích jsou přeplněné a není možné se s takto velkým počtem lidí vyrovnat. Německo buď musí jejich počet nějak omezit, anebo do systému nalít více peněz, aby integrace fungovala účinněji,“ konstatuje Lizcová.

Poslechněte si celý rozhovor nahoře v audiozáznamu.

autoři: Jan Bumba , ert
Spustit audio

Související