Politolog Ivan Krastev: Rusko nám vzkazuje, že to nejste vy, kdo nás rozdělí, ale my rozdělíme vás

10. červen 2021

Podzimní volby v Česku se budou konat za dozvuků roztržky s Ruskem kvůli výbuchu muničního skladu ve Vrběticích v roce 2014. Případ má souvislost také s Bulharskem, kde ve stejné době došlo k podezřelým explozím muničních skladů. „Český přístup nejprve vyvolal překvapení, normálně jsou česká vláda stejně jako bulharská těmi, kdo se snaží spíš o spolupráci s Ruskem než o konfrontaci,“ říká exkluzivně pro Plus jeden z nejznámější evropských politologů současnosti Ivan Krastev.

„Pro Rusko zůstává střední a východní Evropa prioritou. Hlavní poselství, které se Rusko snaží vyslat, je, že Evropa nedokáže jednat skutečně efektivně a že Rusko má sílu rozdělit naši společnost. Vzkazuje nám: nejste to vy, kdo nás rozdělí, ale my rozdělíme vás,“ uvádí Krastev.

Čtěte také

Rusko se podle něj snaží odhalit limity západní moci a zároveň izolovat své vlastní obyvatelstvo:

„Ruská vláda má zájem uzavřít svou zemi, ale chce, abychom to udělali za ni. Snaží se vytvořit konfrontaci, ve které bude pro ruské občany mnohem obtížnější cestovat do zahraničí. Proto vykazují tolik lidí ze západních ambasád, aby nebyl nikdo, kdo by Rusům vydával víza,“ tvrdí bulharský politolog.

Problém nedůvěry

Řada států a politiků ve východní Evropě se politicky přiklání k autoritářským mocnostem typy Ruska a Číny. Krastev ale upozorňuje, že například polská vláda je autoritativní, ale zároveň protiruská a protičínská.

Čtěte také

„Jde ale o to, že napadána není demokracie jako právo většiny volit vládu, ale především jako systém vah a protivah. A čím více je společnost polarizovaná, tím méně věříte v neutralitu institucí,“ podotýká.

„Nevěříte, že soudy mohou být nezávislé. Nevěříte, že média mohou být nezávislá. Opakujete, že když je neovládám já, pak je ovládá opozice. V mnoha zemích vidíte, jako jsem to já viděl v Bulharsku, že se vlády začnou soustředit na snahu ovládnout byznys, media a mít silný vliv v nezávislých institucích. Demokracie je tedy pojímána jako panování těch, co mají většinu,“ dodává Krastev.

Velmi silná část nepolitické společnosti říká, že není rozdíl v tom, kdo je u moci, a proč by je to mělo zajímat.
Ivan Krastev

Část společnosti chce radikální změny a je připravena dát populistickým politikům moc, aby je mohli provést. Ti už ale nemají v úmyslu moc odevzdat zpět – a výsledkem jsou státy ovládané politickou korupcí.

Čtěte také

„Velmi silná část nepolitické společnosti říká, že není rozdíl v tom, kdo je u moci, a proč by je to mělo zajímat. Tento druh plíživé koncentrace moci se stal hlavním problémem ve střední a východní Evropě,“ zdůrazňuje politolog.

Zatímco ale společnost v Polsku nebo v Maďarsku je ostře polarizovaná a demokracie může dostat druhou šanci, mnohem horší je to, když už lidé nevěří, že volby mohou něco změnit:

„To mě opravdu znepokojuje. Nejen v našem regionu, ale obecně v demokratickém světě, kde se nedůvěra stává výchozí možností.“

Unie nemá alternativu

Pandemie koronaviru podle Krasteva ukázala, že Evropská unie je jedinou alternativou, protože ve velkém a mnohem více nepřátelském světě není místo pro malé státy a ekonomiky.

Čtěte také

„Potřebujete větší trh, který vás ochrání. To dává Evropské unii novou legitimitu, ale zároveň se lidé stali vůči ní velmi kritičtí. To je pro mě asi ten nejdůležitější důsledek této krize, že přinesla nacionalistický a evropský moment současně,“ poznamenává.

Ukázalo se totiž, že na národní vládě skutečně záleží, stejně jako na různých kulturních specificích. Zároveň si ale lidé uvědomili, že nemohou žít svůj život jen ve svém bytě a pouze ve svém státě.

„Otázkou je, jak se Evropě podaří naplnit očekávání mnohem větší efektivity, pokud jde o hospodářskou nebo zahraniční politiku. Tato krize ale je pro EU příležitostí. Ne proto, že jsme ji vnímali jako hodnotové společenství, ale jako osudové společenství. Uvědomili jsme si, že jsme v tom společně,“ uzavírá Krastev.

Neukázaly se liberální demokracie v krizi jako méně efektivní? Poslechněte si v záznamu Interview Plus. Ivana Krasteva se ptá Filip Nerad. 

Rozhovor v původním znění si můžete poslechnout zde.

autoři: Filip Nerad , ert

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.