Novinář Tomáš Etzler: Lidé v Číně nechtějí demokracii, nevědí, co to je. Oni chtějí spravedlnost

„Dříve nebo později, spíš dříve než později se na ten film určitě podívají, protože Čína si pochopitelně strašně hlídá, co se o ni říká, co se o ní píše. Když jsem byl v České televizi, měl jsem své špehy na čínské ambasádě a ti říkali, že si tam celodenně nahrávají třeba ČT 24, že sledují cokoliv, co se řekne o Číně,“ tvrdí Etzler.

Čtěte také

Ondřej Houska: Obavy z Číny nutí Evropu stále víc reagovat

Zda jsou pak na ambasádě připraveni z toho, co vidí, vyvozovat nějaké závěry nebo přímo kroky, nelze podle něj ale jednoznačně odpovědět.

„Ano i ne. Z mého filmu nemohou v této chvíli vyvodit vůbec nic. Ale když jsem byl v televizi, slyšel jsem, že nehlásili do Pekingu pokaždé ani nějakou moji reportáž, která se jim nelíbila. Měli strach, protože oni mi dali vízum, takže by pak spadla zřejmě na ně kritika. Neradi hlásí špatné zprávy ústředí,“ vysvětluje novinář.

Jen za kritiku komunistické strany, i když jste třeba Čech, Kanaďan či Argentinec, můžete být při cestě do Číny zatčen.
Tomáš Etzler

I když, jak přiznává, se mu stýská po čínském jídle i tamních přátelích, do Číny se prý Etzler už jen tak nepodívá.

„Pochybuju, že bych dostal víza. A i kdybych je dostal, tak bych tam nejel. Prosadili tam nový bezpečnostní zákon, který funguje v Hongkongu, ale ono se moc neví, že funguje na všechny. A jen za kritiku komunistické strany, i když jste třeba Čech, Kanaďan či Argentinec, můžete být při cestě do Číny zatčen,“ vysvětluje.

Čtěte také

V Číně dnes převládá materiální rozměr, všichni chtějí vydělat hromadu peněz a až pak se vdávat nebo ženit, popisuje překladatelka Martincová

Teoreticky tak mohou být zatčeni všichni novináři ze západních zemí, kteří nyní působí v Číně, když budou kritizovat ve svých reportážích čínskou komunistickou stranu.

„Dva novináři už museli utéct. Jeden Australan se uchýlil na australskou ambasádu. Chtěli ho zatknout kvůli jeho reportážím ze Sin-ťiangu o Ujgurech. Nakonec to australské ministerstvo zahraničních věcí s čínským vyjednalo, že mohl odletět ze země. A teď to byl člověk pracující pro BBC, ten zase musel uprchnout na Tchaj-wan. Ano, jdou po západních novinářích. Situace se tam strašně zhoršila,“ konstatuje.

Prokletý film

Na dokumentárním filmu Nebe – o opuštěných čínských dětech, o které se v sirotčinci starají řádové sestry – pracoval Etzler celých osm let a je prý rád, že to „má z krku“.

Čtěte také

Pokud čínská vláda nezvládne koronavirus, může to znamenat její konec, odhaduje novinář Etzler

„Od začátku tam byla spousta frustrujících problémů. Říkal jsem si, že je ten film prokletý, že prostě nějakým způsobem nemá vzniknout. Ale ten příběh je silný, rezonuje ve mně dodnes. I když jsem toho viděl hodně v životě, ten příběh, to, že se odehrává v Číně, mi doslova vyrazil dech,“ přiznává a pokračuje:

„Sirotčinec jsme navíc objevili prakticky můj poslední rok působení v Číně. Čili po všech negativních věcech, co jsem tam zažil, najednou přišel tento zážitek, který je pozitivní, nesmírně pozitivní,“ říká.

Po všech negativních věcech, co jsem v Číně zažil, najednou přišel tento zážitek ze sirotčince, který je nesmírně pozitivní.
Tomáš Etzler

Upozorňuje, že ve filmu jsou dva paralelní příběhy. „Příběh sirotčince a pak je tam můj příběh. Abychom vystavili jakýsi kontrast, aby lidi pochopili, v čem je sirotčinec výjimečný. Můj příběh je o tom, jak jsem Čínu poznával, jak z původního nadšení přišlo rozčarování a pak ke konci až jako opovržení, zoufalství, vyhoření… Ale když se na to dnes dívám zpětně nebo, co mi říkali lidi, ten film je o hodnotách, o kontrastu hodnot – komunistické ideologie vůči křesťanským hodnotám,“ načrtává.

Komunisté přitvrdili

Etzler také prozrazuje, že se filmovaný sirotčinec už dostal do hledáčku čínských komunistů.

Čtěte také

Za zmínky o Ujgurech Čína tvrdě plácá přes prsty. Odvetou vůči EU ale přestřelila, míní expertka

„Říkám to tady poprvé, ale prozradím jen strašně málo: před dvěma měsíci došlo k jisté dramatické změně. Víc k tomu neřeknu, protože je to součástí filmu. V sirotčinci došlo k obrovskému průšvihu, protože se on sám a celá organizace stávaly strašně populární. A čínská komunistická strana se bojí jakékoliv organizace, která získává větší popularitu, než má ona,“ vysvětluje.

Připomíná, že po nástupu Si Ťin-pchinga k moci v roce 2012, komunisté tvrdě zasahovali proti veškerým neziskovým organizacím, které šířily osvětu proti násilí, a také proti církvím. „Bořili ve velkém kostely, zatýkali kněží... A kruh se uzavřel, došlápli si i na tento sirotčinec,“ doplňuje.

Smysluplná práce novináře je téměř nemožná. Lidé se bojí odpovídat.
Tomáš Etzler

Opakuje, že čínský režim po lidskoprávní stránce v poslední době výrazně přitvrdil. Lidé se bojí. „Smysluplná práce novináře je téměř nemožná. Lidé se bojí odpovídat. Trestají třeba profesory, kteří hovoří se zahraničními médií. Nejen, že například pozavírali disidenty, ale pozavírali i jejich právníky,“ popisuje.

Lidé v Číně ale podle něj nechtějí demokracii. „Oni nevědí co to je demokracie. Zejména na čínském venkově. Oni chtějí spravedlnost. A to tam bouchne,“ předpovídá Tomáš Etzler.

Celou Osobnost Barbory Tachecí si můžete poslechnout ze záznamu.