Za zmínky o Ujgurech Čína tvrdě plácá přes prsty. Odvetou vůči EU ale přestřelila, míní expertka

5. duben 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy V západočínské provincii Sin-ťiang dochází dlouhodobě k represím příslušníků etnika Ujgurů. The China Cables – uniklé vládní dokumenty – potvrdily existenci masových vězeňských táborů v regionu

Evropská unie a další západní státy uvalily sankce na Čínu kvůli útlaku muslimských Ujgurů v provincii Sin-ťiang. Peking to popírá a odpověděl sankcemi na západní politiky, vědce a výzkumné instituce. Potrestal přitom výrazně větší množství osob a subjektů, než nakolik dopadly sankce v Číně.

„Jde o určitou vyhrocenou politiku, kterou sledujeme už několik posledních let ze strany Číny, kdy nepřipouští vůbec žádné pochybnosti o tom, co se děje v Sin-ťiangu. Je to taková politika naprostého plácání přes prsty každého, kdo to téma zmíní,“ vysvětluje odbornice na Čínu z Asociace pro mezinárodní otázky Ivana Karásková.

Čtěte také

Téma represí Ujgurů vnímá Peking podle analytičky stejně citlivě jako Tibet nebo Tchaj-wan a upozorňování na něj považuje za nepřípustný zásah do svých vnitřních záležitostí. Její slova potvrzuje podrážděná reakce Pekingu.

„To, co udělaly, je pomluva a urážka dobrého jména a důstojnosti čínského lidu, nehorázné zasahování do vnitřních záležitostí Číny a vážné porušení čínské svrchovanosti a bezpečnostních zájmů,“ ohradila se proti západním sankcím mluvčí čínského ministerstva zahraničí Chua Čchun-jing.

„Současně s tím je to letos 100 let od založení Čínské komunistické strany, což je velmi citlivé datum, ke kterému se v čínské zahraniční politice váže spousta věcí. Čína se snaží prezentovat jako velmoc, jako země, která se dostala z postavení rozvojového státu do pozice, kdy soupeří se Spojenými státy. I tento rok tak bude ve znamení určitých vyhrocených postojů,“ doplnila Karásková. Vedle zahraniční je podle ní ale rázná reakce čínské vlády vzkazem také domácímu publiku.

Čína se snaží prezentovat jako velmoc, jako země, která se dostala z postavení rozvojového státu do pozice, kdy soupeří se Spojenými státy.
Ivana Karásková

„Publiku, které bylo rozladěné reakcí na koronavirovou krizi ve Wu-chanu v loňském roce. A k publiku, které je současně rozladěné vůči tomu, že se Sin Ťin-pching rozhodl, že nebude dodržovat jakýsi politický kánon v Číně, kdy vždy generální tajemník byl u moci dvakrát pět let. Jemu ten mandát vyprší v roce 2022 a už jsou velmi jasné indicie, že on nehodlá opustit tu svou pozici. Takže on bojuje nejen na té zahraniční frontě, ale i na té domácí, aby si udržel přízeň domácí politiky,“ soudí specialistka na dění v nejlidnatější zemi světa.

Čtěte také

Výrazně tvrdší odpověď Pekingu na sankce však podle ní bude pro Čínu kontraproduktivní. Především v Evropské unii, kde potrestala mimo jiné pětici europoslanců a podvýbor europarlamentu pro lidská práva. A to v situaci, kdy na Evropském parlamentu závisí schválení investiční smlouvy mezi Unií a Čínou, dojednané na konci loňského roku.

„Myslím si, že Čína to špatně vyhodnotila. Že reagovala přehnaně z našeho úhlu pohledu a že bude sklízet následky v podobě nižší ochoty ratifikovat dohodu o investicích,“ domnívá se Karásková.

Jaké další důsledky má současná roztržka mezi Evropsku unií a Pekingem, jaká je situace Ujgurů v Číně nebo jak se aktuální napětí promítá do vakcínové diplomacie asijské velmoci, to přiblíží pořad Evropa Plus.

autor: Filip Nerad
Spustit audio

Související