Čína nutí Ujgury k práci v továrnách, které připomínají vězení. Za práci jsou vděční, tvrdí státní média

Píše o tom americký deník Washington Post, podle kterého Ujgury na místo vzdálené tisíce kilometrů od jejich domova posílají čínské úřady.

Čtěte také

Kreditní systém a jedna kamera na dva Číňany, popisuje příští rok v Číně zpravodaj David Jakš

Čtěte také

Leninismus nejenže nezmizel, ale vrací se na steroidech, varuje sinolog. Čína už dokáže „převychovat“ teroristy v novodobých koncentračních táborech

Čtěte také

Sinolog Klimeš: Ujguři bojují o život v kybernetické totalitě

Peking minulý rok zareagoval na ostrou mezinárodní kritiku, která směřuje na násilnou převýchovu ujgurských muslimů, jichž komunistická Čína pozavírala do táborů přes jeden milion. Loni úřady oznámily, že většina z nich už „kursy absolvovala“ a byla propuštěna.

Teď se však podle washingtonských novin ukázalo, že je stěhuje do vládních podniků na práci v rámci takzvané „Sin-ťiangské pomoci“. Tato iniciativa umožňuje komunistům plnit cíl zmírnění chudoby i dál kontrolovat Ujgury a rozbíjet jejich rodinná pouta.

Jedna Ujgurka řekla na ulici u továrny Nike americké korespondentce, že mohou vycházet ven, ale nesmějí se vrátit do samotného Sin-ťiangu. Když jim skončí směna, mohou si dělnice nakoupit, ale pak musí do ubytoven, kde bydlí pod nepřetržitým dohledem. Většině z nich je kolem dvaceti let.

Studie Australského ústavu pro strategickou politiku uvádí, že továrna je pouze jednou z mnoha, kde Ujgurové pracují v podmínkách podobajících se nucené práci a vyrábějí zboží pro více než osmdesát poboček zavedených světových firem. Vedení továrny Nike Washington Postu potvrdilo, že mezi 7100 dělníky zaměstnává i 600 Ujgurů. Důvodem je prý „obsazení prázdných pracovních míst“, protože kvůli „rostoucímu počtu konkurujících si továren je v oblasti nedostatek pracovníků“.

Australský ústav odhaduje, že ze Sin-ťiangu bylo v letech 2017 až 2019 převezeno do nejrůznějších čínských továren přes 800 tisíc Ujgurů. Podle jedné čínské zprávy údajně jejich „vzdělávání a odříznutí od nábožensky extrémních názorů mění jejich smýšlení“.

Nucené práce?

Samotná komunistická strana přiznává, že poslala desetitisíce Ujgurů do jižních provincií Kuang-tung a Fu-ťien a východních Če-ťiang, An-chuej a Šan-tung. Podle státních médií jde o „chudé zemědělce a pastevce“, kteří jsou za novou práci „vděční“.

Čtěte také

Světová média získala interní dokumenty o čínských táborech pro Ujgury. Co se píše v China Cables?

Čtěte také

Jan Fingerland: Ujguři zpátky v historii

Nový byznys dal vzniknout i zprostředkovatelům, kteří přesuny Ujgurů umožňují. Australští výzkumníci tvrdí, že mají důkazy o vykořisťování Ujgurů ze strany těchto lidí, kteří se společně se zahraničními a čínskými podniky podílejí na porušování lidských práv.

Badatelé ústavu napočítali 27 továren v devíti čínských provinciích, které ujgurské dělníky v rámci programu přesídlování pracovníků od roku 2017 využívají. Jsou mezi nimi i pobočky nejznámějších světových firem jako Apple, Dell nebo Volkswagen.

Společnost Apple americký deník ujistila, že má na své zahraniční dodavatele přísné požadavky. Musejí prý pracovníkům zajistit důstojné zacházení. Volkswagen zase popřel, že by mu nějaká z uvedených továren dodávala součástky. A Nike prohlásila, že „respektuje lidská práva a dodržuje mezinárodní normy“.

Australský ústav sice nemohl jednoznačně potvrdit, že práce, kterou Ujgurové provádějí, je nucená, ale podle jeho zprávy „existují jasné důkazy o velmi znepokojivých donucovacích pracovních zvyklostech“, které odpovídají definici nucené práce Mezinárodní organizace práce. 

Jako ve vězení

Washington Post popisuje, jak v továrně Nike bedlivě sledují ideologii a chování dělnic. V jedné kanceláři tam představitelky místní ženské federace „promlouvají dělnicím do duše“ a pobízejí je k většímu začlenění.

Celý závod se podobá věznici – má strážní věže, kamery namířené všemi směry a na zdech ostnatý drát. Zdi jsou vyzdobené plakáty, které oslavují „čínský sen“ prezidenta Si Ťin-pchinga nebo hlásají, že „všechny etnické skupiny jsou jako jedna rodina“.

Čtěte také

Nejsem moc velká aktivistka, říká výtvarnice Bálková, která pandami z imitace lidské kůže upozorňovala na obchod s orgány v Číně

Čtěte také

Gita Zbavitelová: Vlajka pro Tibet

Je tu i speciální policejní stanice s kamerami schopnými rozeznávat obličejové rysy. Všechny dělnice kolem nich musí cestou do továrny i ven projít. Ujgurky přitom pracují jinde než rodilé Číňanky. Ty americkému listu přiznaly, že s nimi vůbec nepřicházejí do styku, protože Ujgurky „nemluví mandarínskou čínštinou“. A každá ze skupin má i vlastní kavárnu.

Ujgurky zůstávají pod bedlivým dozorem „kádrovačky“ také na ubytovně. Sice si občas smějí zajít do jediné muslimské restaurace ve městě, ale mešita tam žádná není.

Podle amerických novin je to však jedno, protože Ujgurové se stejně nesmějí modlit ani číst Korán a naopak musí navštěvovat kurzy vlastenectví a čínštiny.

To vše ve škole s názvem „Jádra granátového jablka“, což popsal státní časopis China Ethnic News. Název pochází z jednoho prezidentova nařízení, podle kterého „mají příslušníci všech etnických skupin držet pohromadě jako jádra granátového jablka“.

V továrně obecně platí přísná bezpečnostní opatření. Vedení tvrdí, že je to požadavek firmy Nike, ale místní lidé říkají, že cílem je sledovat Ujgury. Dělníci musí přicházet i odcházet v přesně stanovenou dobu, aby nad nimi vedoucí měli lepší kontrolu. A čínská komunistická strana je s programem spokojená.