Nejsem moc velká aktivistka, říká výtvarnice Bálková, která pandami z imitace lidské kůže upozorňovala na obchod s orgány v Číně
„Jakýkoli druh znesvobodnění člověka mne nenechává chladnou,“ tvrdí autorka projektů Komunismus s pandí tváří nebo Kolotoč diktátorů. K umění ji údajně přivedl Vincent van Gogh. V době dospívání totiž pro výtvarnici Barboru Bálkovou představovalo utrpení pro umění velkou hodnotu. Dnes už si to ale nemyslí.
V letech 2016 až 2018 šila pandy z imitované lidské kůže, aby upozornila na obchodování s lidskými orgány v komunistické Číně, kde jsou podle některých svědectví odebírány orgány vězňům svědomí.
Čtěte také
„Tu problematimu jsem zaznamenala v médiích a začala si o tom zjišťovat víc. Setkala jsem se dokonce s lékařem Enverem Tohtim, který v Číně (než emigroval do Velké Británie) musel odebrat játra ještě žijícímu vězni.“
Taková svědectví prý Bálkovou emocionálně otřásla a rozhodla se na téma upozornit prostřednictvím své tvorby – a začala šít zjizvené pandy z imitace lidské kůže.
„Dopad těch mých medvídků asi není největší, ale japonská organizace Stop Medical Genocide si jednoho vybrala jako maskota. Medvěd tak dělá aktivistickou práci za mě, protože já moc velká aktivistka nejsem.“
Pozůstalá obětí se projela na Hitlerovi
Dalším z výtvarných projektů Barbory Bálkové je třeba Kolotoč diktátorů, kde se místo koní prohání několik krutovládců. Jedním z realisticky vyobrazených vůdců je Adolf Hitler.
„V rámci akce jsem nechala několik lidí na kolotoči povozit a přišlo mi jako velká satisfakce, když se na Hitlerovi projela paní, které většinu rodiny zabili nacisté. Byl to pro ni emocionálně silný zážitek,“ vzpomíná výtvarnice.
Poslechněte si celý rozhovor Lucie Vopálenské s Barborou Bálkovou. Mluvily spolu také o její rodinné historii nebo o prodělaném vážném onemocnění.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
